„Loňská čísla byla poznamenaná covidem, dokonce víc, než v roce 2020. Nechceme se ale soustředit jenom na covid, jenže tím, že byl nejčastějším důvodem úmrtí a způsobil nadúmrtnost, budou čísla hlavně o něm,“ sdělil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Loni zemřelo v České republice 139,9 tisíc lidí. Je to o 10,6 tisíc osob více - tedy o 8 procent.
Rojíček zmínil, že důvodem vyšší úmrtnosti je i stárnutí populace. „Je to ale malý vliv ve srovnání s covidem,“ upozornil. Podle něj se snížila i naděje dožití, tedy předpoklad po narození, jak dlouho by jedinec měl žít. U žen klesl o 0,9 roku, u mužů pak o 1,2 roku.
„Jako bychom se vrátili o deset let zpět,“ přiznal.
Klesl počet úmrtí na srdeční nemoci
Covid-19 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vytlačil z pomyslné první pozice diagnózy úmrtí chronické ischematické nemoci srdeční. V roce 2020 na ni zemřelo 19 171 lidí, na koronavirus ve stejném období 10 539. Loni už byl ale poměr obrácený - na covid-19 zemřelo 25 455 lidí, zatímco počet zemřelých na chronické srdeční nemoci klesl na 18 082 lidí.
„Nejvíce životů si covid vyžádal mezi lidmi nad sedmdesát let. Těch zemřelo přes 19 tisíc,“ sdělila smutnou statistiku vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
Podle ní ale klesl počet úmrtí nejenom na chronickou ischemickou chorobu srdce, ale rapidně klesá i křivka úmrtnosti na cévní nemoci mozku. Naopak podíl zemřelých s cukrovkou se zvyšuje.
Štyglerová ale upozorňuje na skutečnost, že lékaři mají při úmrtí vyplňovat do dokumentů důvod skonu, někteří z nich to ale nevyplňují vůbec, nebo špatně. „Někteří dokumenty vyplňují nelogicky,“ kroutí hlavou.
Český statistický úřad dále uvedl, že covid-19 se relativně nejvíce podílel na smrti u zemřelých na cukrovku a zhoubné nádory mízní a krvetvorné tkáně.
Díky migraci podle statistiků ale obyvatel ČR loni přibylo o 21 900 na 10,516 milionu. Údaje statistiků za rok 2021 jsou ale předběžné a navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. březnu 2021.
Loni v březnu statistický úřad oznámil, počet obyvatel ČR se v roce 2020 zvýšil o 7838 na 10,702 milionu. Jan Dehner z krajské správy ČSÚ v Ostravě ČTK řekl, že úřad udělal zpětně administrativní úpravu počtu obyvatel k 1. lednu 2021 tak, aby byl v souladu s výsledky loňského sčítání lidu. Tato úprava statistik se dělá vždy jednou za deset let.
„Příčinou populačního růstu během roku 2021 bylo pouze kladné saldo zahraničního stěhování, když počet přistěhovalých převýšil počet vystěhovalých o 50 000,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V meziročním srovnání byla kladná bilance migrace podle statistiků vyšší o 23.000 a nejvyšší od roku 2009.
Nejvíce lidí umíralo v nemocnicích
Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislava Duška loni nejvíce lidí zemřelo v nemocnici, asi o 3 procenta více než o rok dříve, tedy 92 procent. Podle Duška je to primárně způsobeno celoroční přítomností covidu-19, zmínil hlavně silné mutace alfu a deltu.
„Hlavní příčinou nárůstu hospitalizační mortality je pandemie koronaviru,“ zdůraznil. „Občas se objevují debaty, jestli covid v nemocnicích byl, nebo nebyl, tato tvrdá data ale dokazují, že byl,“ doplnil.
Myslí si, že by data úmrtnosti byla mnohem vyšší, pokud by neexistovala možnost očkování proti pandemii. „Kéž bychom byli naočkovaní před podzimem víc, tak by se umíralo míň,“ míní.
„Ti, kteří byli naočkování třetí dávkou, takzvaným boosterem, měli desetkrát větší šanci, že nebudou mít těžký průběh,“ připomněl šéf ÚZIS.
Podle něj bude očkování hlavní výzvou před podzimní vlnou. „Je to naší hlavní zbraní,“ zdůraznil. Vnímá, že očkování proti covidu-19 výrazně snižuje riziko nákazy.
Efekt očkování zmiňuje i z toho důvodu, že počty nakažených se v posledních několika dnech zvyšují. Za pondělí přibylo 1242 nakažených, za úterý 1181. Na vině je nová mutace omikronu BA.4 a BA.5, která se nejdřív začala šířit ve Španělsku a Portugalsku.
