Ocenění práce
Každý pátý učitel chce do dvou let skončit, hlavně kvůli prestiži

 Každý pátý učitel chce do dvou let odejít ze školství. Za hlavní důvod označují to, že si lidé neváží jejich práce. S výší výdělku je většina spokojená. Nevyhovuje asi třetině, často hlavně v Praze, kde jsou vysoké životní náklady.

Vyplývá to z průzkumu společnosti GTS Alive, která mimo jiné vydává a spravuje učitelské průkazy ITIC. Informoval o tom zástupce společnosti Jan Šimral. Průzkum se konal v červnu mezi zhruba 300 učiteli základních a středních škol z celé ČR. Jeho cílem podle autorů bylo zjistit, jak vyučující vnímají ocenění své práce po náročném covidovém období.

"Polovina pedagogů poněkud překvapivě vyjádřila spokojenost s momentální výší své mzdy, pětina k ní má neutrální postoj. Spíše je iritují jiné věci jako zatěžující administrativa či přístup některých rodičů, kteří na školu podle učitelů přesouvají vlastní zodpovědnost za výchovu dětí," uvedl ředitel GTS Alive Radek Schich. Navíc, i když jen asi třetina je s výší svého platu nespokojená, tři čtvrtiny oslovených zároveň uvedly, že výdělky ve školství nejsou dostatečně motivační, řekl.

Průměrný plat učitelů byl loni podle údajů ministerstva školství 47.590 korun hrubého měsíčně, průměrná mzda v ČR byla podle dat Českého statistického úřadu 37 839 korun.

Přes polovinu pedagogů se podle průzkumu domnívá, že větší roli ve výši výdělků by mělo hrát odměňování vedením školy na základě kvality výkonu jednotlivých učitelů. Necelá třetina by v tom proti současnosti nic neměnila a jen menšina by vliv kvality práce učitele na jeho výdělek naopak zmenšila.

Nelibě vnímají ve školství administrativu a prestiž své práce. "Řada učitelů se někdy cítí spíše jako úředníci, přičemž některé vyplňované dokumenty jim připadají zcela zbytečné," uvedli autoři průzkumu. Řada pedagogů se také domnívá, že ve společnosti nemají dobré postavení. Respondenti v průzkumu poukazovali například na to, že mezi lidmi panuje názor, že učitelé nic nedělají, doma jsou ve 13.00 a často mají prázdniny.

"S přehlíživým postojem veřejnosti částečně souvisí i přístup řady rodičů. Ten se zdá být v očích učitelů jedním z nejpalčivějších problémů. Někteří učitelé si sice stěžují i na žáky, kteří jsou prý často bez zájmu a stále arogantnější, daleko častěji ovšem zaznívají stížnosti právě na rodiče," shrnuli autoři průzkumu. Podle nich si pedagogové stěžují, že rodiče hledají chyby hlavně ve škole, a ne ve svém přístupu k dítěti. Část rodičů se podle učitelů o své děti dostatečně nezajímá a jiní se o ně zase naopak starají až moc.

Nespokojení jsou někteří pedagogové ale i se svými kolegy. Kritikou mířili v průzkumu hlavně na ty, kteří lpí na starých způsobech výuky a nesnaží se o modernější přístup ke vzdělávání.

Zhruba 42 procent z 300 respondentů v průzkumu bylo ze základních škol. Z druhého stupně bylo množství oslovených podle Šimrala o trochu více než z prvního. Dalších přibližně 17 procent působí na gymnáziích, zbytek ve středních odborných školách a na učilištích, dodal.