Jižní Korea disponuje jen jedním úložištěm jaderného odpadu, a to pouze toho mírně radioaktivního

Sto metrů pod zemí v jihovýchodní části Jižní Koreje funguje úložiště radioaktivního odpadu Korad. Je jediné v zemi. Před třinácti lety ho Korejci vybudovali na zelené louce – nebo přesněji řečeno na břehu moře. Přivážejí sem ale jen mírně radioaktivní materiál. Zároveň řeší, jak naložit s vysoce radioaktivním vyhořelým palivem ze svých 24 jaderných bloků. Palivo tak zatím zatím zůstává v areálech elektráren, stejně jako v Česku.

Tento článek je více než rok starý.

Gyeongju Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nadzemní administrativní část jaderného úložiště Korad

Nadzemní administrativní část jaderného úložiště Korad | Foto: Zdeňka Trachtová | Zdroj: Český rozhlas

„Tady máme dočasný sklad. Je tu aktuálně okolo čtyř tisíc sudů. Většinu odpadu tvoří boty, čepice a masky. Ty žluté sudy mají objem asi 200 litrů, ty šedé 320 litrů.“

Jsme v nadzemní budově úložiště Korad a paní Boram Pak, naše průvodkyně úložištěm, ukazuje na prosklené okénko. Za ním vidíme obrovský sklad plný kovových sudů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sto metrů pod zemí v jihovýchodní části Jižní Koreji funguje úložiště radioaktivního odpadu Korad

„Barely tady se nejdříve dočasně skladují, pak procházejí kontrolami. Je potřeba je zkontrolovat, zvážit, změřit míru radiace na povrchu barelu, a teprve pak putují dolů do úložiště,“ informuje zpravodajku Radiožurnálu průvodkyně.

A teď už naše novinářská výprava sjíždí malým autobusem dlouhým točitým tunelem hluboko do podzemí. Právě tudy pravidelně sjíždí i nákladní automobily naložené barely s radioaktivním odpadem.

„To, co vidíte nad sebou, to jsou trubky, kterými proudí vzduch a jiné instalace, třeba elektřina, voda. A za těmito vraty už jsou sila. Vrata se otevřou, vyjede tam návěs a jeřáb překládá betonové kontejnery do úložiště. Tam už je kontrolovaná radiace.“

Na otázku, jestli by bylo možné silo otevřít, odpovídá: „Ne, to je nebezpečné. To není v mé moci.“

Dovnitř tedy nahlížíme pomocí kamery. Sudy sem dolů přijíždí už naskládané v betonových kontejnerech a jeřáb je ukládá do šesti obřích oválných sil. Až budou sila zaplněná, zasypou se ještě mezery uvnitř štěrkem a sila se navždy uzavřou.

Jadernou energii studují v Koreji i Češi. Jeden je nejlepším studentem na univerzitě vedle elektrárny

Číst článek

Tady dole je už uloženo zhruba 24 000 sudů. Celková kapacita úložiště je 80 000 sudů. Buran Pak vysvětluje, že odpad sem do úložiště Korad v severní provincii Kjongsang putuje většinou loděmi po moři.

„Důvodem je bezpečnost a je to i ekonomičtější. Většina elektráren je odsud hodně vzdálená a jsou na břehu moře. A taky samozřejmě lidé nechtějí vidět kontejnery s jaderným odpadem projíždět kolem svých domů,“ přibližuje Pak.

Nízko a středně radioaktivní odpad tvoří například použité ochranné pomůcky pracovníků jaderných elektráren. Zatímco například v České republice je takový odpad ukládaný v bývalých dolech, Jižní Korea vybudovala úložiště od základů nové.

Výhody pro obyvatele

„Nejprve se dělal průzkum, které lokality by se hodily na úložiště. Pak jsme udělali hlasování pro občany, kteří rozhodli, že to bude tady. Samozřejmě že tady byly nějaké negativní názory na výběr lokality, ale snažíme se od začátku lidi dobře informovat a komunikovat průběžně. A pro místní to má i benefity. Zaprvé pracovní místa, třeba v mém případě. Kromě toho tady děláme různé aktivity, které přispívají místním občanům. Místní nemusí platit příspěvky za příjem televize,“ informuje nás průvodkyně.

Ředitel Korea Hydro & Nuclear Power Chung Jae-Hoon | Foto: Zdeňka Trachtová | Zdroj: Český rozhlas

Otázku ukládání vysoce radioaktivního odpadu, tedy vyhořelého paliva z elektráren, ale Jižní Korea zatím vyřešenou nemá, pokračuje Jae-Hoon Chung, ředitel KHNP, státní společnosti, která provozuje všech 24 bloků korejských jaderných elektráren.

„Pokud jde o lehký jaderný odpad, tak veškerý shromažďuje a skladuje Korad. A pokud jde o použité palivo z jaderných elektráren, tak ho skladujeme my v KHNP v areálech elektráren. Jsou dva názorové proudy, jak s ním nakládat. Ten jeden je pro hlubinné skladování víc než 500 metrů pod zemí. Druhý je pro přepracování a další použití paliva. Vzhledem k tomu, že vybudování takového úložiště je velmi nákladné, tak zatím se ještě zamýšlíme,“ říká.

Česko chce urychlit stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Klíčový může být rok 2050

Číst článek

Podle profesora Bum-Jin Chunga, který se dlouhodobě zabývá jadernou energetikou v Koreji, nebyly minulé vlády v plánování hlubinného úložiště příliš aktivní.

„Naše snahy mít hlubinné úložiště zatím nebyly úplně efektivní. Korejská půda je v tomto ohledu dobrá. Máme spoustu lokalit, kde by úložiště technicky mohlo vzniknout. Hlavní věc je, že o tom musíme přesvědčit veřejnost. Ale v uplynulých 20 letech jsme se o to nesnažili. Myslím, že je čas začít na tom pracovat,“ vyzývá profesor.

Hlubinné úložiště, ve kterém by byl jaderný odpad uložený navždy, zatím nefunguje nikde na světě. Těsně před jeho dokončením je Finsko, které by úložiště mělo otevřít v roce 2024. Česko zatím vybírá finální lokalitu. Úložiště by podle plánů vlády mělo být Česku hotové do roku 2060.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme