Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace klesá. Pomoc v polovině června schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to bylo o 11 procentních bodů více. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. Pokles podle STEM souvisí s obavami lidí o vývoj ekonomické situace. Vzrostl také počet lidí, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají. Pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině nyní zcela odmítá 26 procent lidí, na začátku dubna to bylo o deset procentních bodů méně.
STEM sleduje nálady české veřejnosti k ruské invazi na Ukrajinu opakovaně od konce března, poslední průzkum mezi 1018 respondenty se uskutečnil od 10. do 20. června.
Na úkor vlastní situace byly při posledním průzkumu ochotny pomoci dvě pětiny lidí, přičemž na začátku dubna tuto možnost připouštěla více než polovina dotázaných. Téměř šest lidí z deseti považuje za správné, že ČR přijala lidi prchající před válkou na Ukrajině. Ale i v tomto případě podpora klesá, na začátku dubna bylo pro sedm lidí z deseti.
Hejtman Jan Grolich o stavbě provizorního městečka pro uprchlíky
„Data ukazují, že stále o něco více než polovina občanů podporuje zapojení Západu do řešení ruské agrese. Po květnovém poklesu opět posílila podpora posílení východní hranice NATO,“ uvedl STEM. Nálady české společnosti jsou v této věci stabilní, nijak neroste skupina lidí podporující ruský výklad událostí. Dlouhodobě zahrnuje asi čtyři procenta obyvatel. Mírně z šesti procent na začátku dubna na nynějších osm procent vzrostl počet lidí, kteří důvěřují dezinformacím.
Význam války na Ukrajině podle STEM ve společenské diskusi klesá, roste ale naléhavost problémů spojených s migrací a dlouhodobě neřešenými problémy v Česku.
Podle odhadu úřadů je v Česku asi 280 tisíc až 300 tisíc uprchlíků, převážně žen s dětmi. Celkem Česko za čtyři měsíce invaze na Ukrajinu udělilo víza dočasné ochrany více než 385 tisícům běžencům. Část z nich odjela do jiných zemí nebo se vrátila na Ukrajinu.
