Sonda Mars Express se dočkala aktualizace, 19 let operovala na systému Windows 98
Možná že patříte k lidem, kteří odkládají instalaci aktualizací na svém počítači nebo telefonu až na nejzazší únosnou mez. I tak se ale jen sotva můžete rovnat s planetární sondou Mars Express – vůbec první, kterou vyslala do vesmíru Evropská kosmická agentura. Mars Express si počkala na aktualizaci 19 let.
Sonda používá starý operační systém Windows 98, jehož podporu firma Microsoft ukončila už před šestnácti lety. Updaty provedli pracovníci italského Národního ústavu astrofyziky.
Evropská kosmická agentura neuvedla, na jakém zařízení přesně operační systém běží. Podle amerického serveru Tom’s Hardware by to ale mohl být nyní už muzeální kousek, procesor Pentium 90.
Sondě by podle agentury měly aktualizace umožnit, aby pozorovala Mars a jeho měsíc Fobos ve větším detailu.
Jeden z italských inženýrů řekl, že dosavadní studium Marsu se zakládalo na ukládání velkého množství dat ve vysokém rozlišení, které rychle zaplnilo paměť sondy.
Ale když se teď nepotřebná data smažou a začne fungovat aktualizovaný software, bude moct sonda zůstat zapnutá na pětkrát delší dobu, než to bylo dosud – prozkoumá tak i mnohem větší oblast.
Sonda na oběžné dráze
Sonda má na Marsu hledat stopy vody. Konkrétně mělo jít o slané jezero o rozloze 20x30 kilometrů ukryté asi jeden a půl kilometru hluboko pod vrstvou ledu v jižních polárních oblastech Marsu.
NASA vyslala k Měsíci satelit Capstone. Na základě úspěchu mise plánuje umístění vesmírné stanice
Číst článek
Za tím účelem vědci sondu do vesmíru poslali už před devatenácti lety. A Mars Express od té doby planetu na dálku zkoumá, vysílá k ní nízkofrekvenční rádiové vlny – z jejich odrazu pak vědci studují hlubinné vrstvy a struktury Marsu.
Planetární sonda není přímo na Marsu, ale na jeho oběžné dráze. Mars Express sice původně nesla i přistávací modul, ale s tím to nepadlo dobře. Měkké přistání se kvůli technické závadě nezdařilo.
Poměrně záhy pak snímky z místa ukázaly modul v pracovní pozici, ale jen s částečně otevřeným panelem antény. Takže pravděpodobně pracoval, ovšem kvůli chybějícímu spojení se sondou nikdo neví na čem a s jakými výsledky.
Odpad na Měsíci
Ve vzorcích z planetky Ryugu se našly aminokyseliny. Slouží jako základní stavební kameny života
Číst článek
Podobná situace se stala na Měsíci letos v březnu. Součást jedné vesmírné rakety do tělesa narazila. Nebylo to však nepovedené přistání, ale náraz vesmírného odpadu – co se Měsíce týče, tak vůbec první zaznamenaný v historii.
Americká kosmická agentura teď zveřejnila snímky, co těleso napáchalo. Výsledkem jsou dva překrývající se krátery o celkové šířce skoro 30 metrů. Stále se neví, komu vesmírný odpad patřil. Nejdřív se spekulovalo o raketě americké společnosti SpaceX, pak o čínské raketě.
Obě strany to popírají a s jistotou se výsledek nezjistí. Pro kosmické úřady je priorita odpad, který se pohybuje blíž naší planetě. Kolem Země má rotovat asi 26 tisíc objektů velikosti tenisového míčku, a když započítáme i menší předměty – které ovšem dokážou i propíchnout skafandr – tak těch je přes 100 milionů.
