Český zákon o whistleblowingu (o ochraně oznamovatelů) je sice stále ještě v legislativním procesu, nicméně veřejné subjekty a jimi vlastněné společnosti – tedy i pražský dopravní podnik – jsou povinné dodržovat závazky vyplývající z evropské směrnice, a to již od prosince loňského roku. Ta stanovuje povinnost mít v rámci každé takové společnosti či instituce nastavený systém, jak umožnit zaměstnancům a dalším subjektům důvěrně a anonymně upozornit na nekalé či protiprávní jednání. Jak upozorňují experti na compliance procesy advokáti Petr Hrnčíř a Lenka Sklenářová z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, kauza kolem Petra Hlubučka je ukázkovým příkladem toho, jak whistleblowing fungovat nemá a jak v Česku mnohdy nejsou dodržovány ani základní principy jeho nastavení.
"Celá tato kauza jen dokresluje, jak whistleblowing v praxi fungovat nemá. Podle veřejně dostupných informací paní Marvanová poslala dopis vedení STAN upozorňující na podezřelé jednání pana Hlubučka. Vedení strany se tím zřejmě relevantně nezabývalo, a navíc informaci údajně předalo panu Hlubučkovi, který pak přes svého advokáta poslal paní Marvanové předžalobní výzvu k omluvě. Pokud by byla v tomto případě aplikována základní pravidla whistleblowingu, pak by s takovým podnětem mělo být zacházeno šetrně a diskrétně, rozhodně by neměl být dotyčný oznamovatel postihován či dehonestován. Uvedené samozřejmě neomezuje náležitou péči záležitost prošetřit. Z pohledu firemní kultury a možných reputačních konsekvencí je správné nastavení interních pravidel pro oznámení a jejich řešení důležité pro všechny zúčastněné, tedy zaměstnance i zaměstnavatele,“ říká Petr Hrnčíř z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, který pro nadnárodní i české společnosti pravidla pro whistleblowing nastavuje.
"Ve vztahu k událostem v pražskému dopravnímu podniku můžeme usuzovat, že v budoucnu by obdobné kauzy mohly být díky novému whistleblowingovému zákonu odhalovány dříve, či by v ideálním případě takovému jednání mohlo být zamezeno již v počátku. Záleží však na propracovanosti pravidel a zajištění anonymity oznamovatele, aby oznámení prostřednictvím povinně zřizovaného interního oznamovacího systému měla pozitivní efekt. Taková oznámení, i když bez uvedení identity oznamovatele, mohou být a měla by být řešena v maximální míře bez zapojení vedení dané společnosti,“ doplňuje Lenka Sklenářová.
Jako whistleblowing se označuje proces, kdy zaměstnanec upozorní zaměstnavatele na podezřelé jednání, o kterém se dozvěděl díky své práci. Připravovaný český zákon implementuje směrnici EU, kterou musí veřejné subjekty dodržovat již nyní. Nový zákon se bude týkat primárně všech společností, které mají více než 50 zaměstnanců. Ti získají v rámci povinně zřizovaného vnitřního oznamovacího systému možnost důvěrně a anonymně nahlásit nekalé a protiprávní jednání, které se ve společnosti děje. Proces musí zaručit to, že oznamovatel kvůli tomu nebude trestán a nikdo kromě pověřené osoby se nedozví, kdo podnět podal. Zákon by měl platit od léta příštího roku, takže společnosti mají přibližně rok na to, aby si nastavily správný a efektivně fungující systém. Na dodržování zákona bude dohlížet Ministerstvo spravedlnosti, v případě jeho porušení hrozí vysoké pokuty. Navíc budou jasná pravidla proti zneužívání zákona ze strany zaměstnanců.
.