Plyn na příděl a ekonomika v rozvratu. Moody's varuje Česko před výpadky z Ruska a zhoršuje výhled

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. Zdroj: Reuters

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

"Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky," uvádí agentura. Poukázala přitom na "vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu".

Připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik unijních zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.

"Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše. Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku," napsal na twitteru ministr financí Zbyněk Stanjura.

"Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky," dodal. Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.

Agentura Moody's už revidovala svou prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,3 procenta pro letošní rok a na jedno procento pro rok 2023. Dřívější prognóza z 9. února, tedy před počátkem ruské invaze na Ukrajinu, počítala s růstem 3,5 procenta pro rok 2022 a 3,2 procenta pro rok 2023.

Předpandemické úrovně HDP Česká republika podle Moody's pravděpodobně dosáhne letos. Ve srovnání s většinou zemí EU je to později, neboť 17 z 27 unijních států se na předpandemickou uroveň vrátilo už loni.

Hlavními důvody pro snížení prognózy růstu HDP pro Českou republiku jsou rostoucí náklady na energie a nejistota ohledně dodávek energií z Ruska, které zatěžují podnikatelské investice. Další faktor představuje vyšší než původně očekávaná inflace spotřebitelských cen, která snižuje soukromou spotřebu. Oslabuje také výhled růstu hlavních obchodních partnerů České republiky, zejména Německa.

Zhoršení výhledu České republiky ze stabilního na negativní, které oznámila ratingová agentura Moody's, odráží to, že vládní koalice nezvládá současnou krizi. Uvedla to bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci na tiskovou zprávu Moody's, která snížila výhled kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naopak tvrdí, že jde o účet za osmileté vládnutí předsedy ANO Andreje Babiše. 

Česká národní banka ve čtvrtek odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok zlepšila na 2,3 procenta z 0,8 procenta, což uváděla v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok očekává růst HDP o 1,1 procenta, dosud to bylo 3,6 procenta.

V případě úplného a dlouhodobého přerušení dodávek ruského plynu v blízké budoucnosti by v České republice hrozilo jeho plošné přidělování. To by uvrhlo ekonomiku země do hluboké recese, uvádí Moody's.

Rezervu pro nejbližší období by poskytly zásobníky plynu, které byly 2. srpna 2022 naplněny ze 79 procent, což představuje 38 procent roční spotřeby. V EU byly zásobníky plynu ke stejnému datu naplněny ze 71 procent, což představuje 19 procent spotřeby, připomíná agentura. V přídělovém plánu by podle ní patrně dostaly přednost domácnosti a kritická infrastruktura. Průmyslový sektor by se tak ocitl ve zranitelné pozici.