Agentura Moody's snížila výhledy Česka ze stabilních na negativní, mohla by nastat ekonomická recese
Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě. Moody‘s zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.
„Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky,“ uvádí agentura.
Ekonomika ve druhém čtvrtletí podle odhadu Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 3,6 procenta
Číst článek
Poukázala přitom na „vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu“.
Připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik unijních zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.
„Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše. Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku,“ napsal na twitteru ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal.
Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.
HDP Česka
Agentura Moody's už revidovala svou prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,3 procenta pro letošní rok a na jedno procento pro rok 2023. Dřívější prognóza z 9. února, tedy před počátkem ruské invaze na Ukrajinu, počítala s růstem 3,5 procenta pro rok 2022 a 3,2 procenta pro rok 2023.
Předpandemické úrovně HDP Česká republika podle Moody's pravděpodobně dosáhne letos. Ve srovnání s většinou zemí EU je to později, neboť 17 z 27 unijních států se na předpandemickou úroveň vrátilo už loni.
Hlavními důvody pro snížení prognózy růstu HDP pro Českou republiku jsou rostoucí náklady na energie a nejistota ohledně dodávek energií z Ruska, které zatěžují podnikatelské investice.
Dohoda EU o úspoře plynu je pojistka proti Rusku. Pomůže v krizi přečkat zimu, vysvětluje velvyslanec
Číst článek
Další faktor představuje vyšší než původně očekávaná inflace spotřebitelských cen, která snižuje soukromou spotřebu. Oslabuje také výhled růstu hlavních obchodních partnerů České republiky, zejména Německa.
Česká národní banka ve čtvrtek odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok zlepšila na 2,3 procenta z 0,8 procenta, což uváděla v předchozí květnové prognóze.
Pro příští rok očekává růst HDP o 1,1 procenta, dosud to bylo 3,6 procenta.
V případě úplného a dlouhodobého přerušení dodávek ruského plynu v blízké budoucnosti by v České republice hrozilo jeho plošné přidělování. To by uvrhlo ekonomiku země do hluboké recese, uvádí Moody's.
Rezervu pro nejbližší období by poskytly zásobníky plynu, které byly 2. srpna 2022 naplněny ze 79 procent, což představuje 38 procent roční spotřeby. V EU byly zásobníky plynu ke stejnému datu naplněny ze 71 procent, což představuje 19 procent spotřeby, připomíná agentura.
V přídělovém plánu by podle ní patrně dostaly přednost domácnosti a kritická infrastruktura. Průmyslový sektor by se tak ocitl ve zranitelné pozici.
Reakce opozice
Zhoršení hodnocení České republiky podle opozice znamená to, že nynější vláda nezvládá současnou krizi.
„Zhoršený výhled agentury Moody's prezentuje to, co si myslíme všichni. Pětikoalice nezvládá současnou krizi. Hlavními důvody zhoršení jsou značné inflační tlaky v ekonomice a hrozba závažné plynové krize v Česku,“ napsala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na twitteru.
Schillerová se zároveň na sociální síti obořila na Stanjuru v reakci na jeho tweet, v kterém vinní vládu Andreje Babiše. „Jste už osm měsíců u vlády a osm měsíců se jen vymlouváte, ale už to přestalo zabírat. Důsledkem toho je, že vám nevěří lidé, firmy ani ratingové agentury,“ napsala.
Stanjury se ale zastal někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Absolutní závislost na ruském plynu a olbřímí strukturální deficit je práce vašich vlád. Pro větší energetickou nezávislost udělala tahle vláda za osm měsíců víc, než vy za osm let,“ reagoval Kalousek na Schillerovou.
Premiér Petr Fiala (ODS) začátkem minulého týdne uvedl, že zásobníky plynu jsou plné z 80 procent. Česko tak dosáhlo hranice, na kterou musí státy Evropské unie zásobníky naplnit do letošního listopadu.
Česko plánuje kvůli omezení závislosti na Rusku využít plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.
Roční spotřeba v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu a z Ruska získává Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) zhruba 98 procent spotřebovaného plynu.
