„Pokud nebudou zařízené dodávky energií pro nemocnice, nebudu ministrem zdravotnictví,“ řekl Válek.
Václav Moravec také upozornil na to, že fakultní nemocnice nemají distributory poslední instance a teoreticky by se od září mohly dostat do velkých problémů, které by souvisely s dodávkami energií.
„Nic takového se nestane. Do září budeme mít jasno,“ reagoval ministr zdravotnictví Válek, podle kterého máme zásluhou ministra průmyslu a obchodu Síkely a premiéra Fialy zajištěný dostatek plynu.
Soukromá nemocnice v Říčanech, kterou šéfuje Roman Prymula, má zajištěné dodávky proudu i na příští rok. „Nemáme problém v tom, že bychom neměli nasmlouváno, ale v tom, že výše záloh bude mnohem větší než letos,“ dodal Prymula.
„Nikdo nebude vypínat proud do fakultních nemocnic, o to by se státní orgány měly postarat.“ doplnil Prymula k černému scénáři, který by mohl potkat nemocnice v lednu, pokud by vláda nestihla dořešit problém s distributory energií.
„Ministerstvo hospodářství musí navrhnout, jakým modelem bude energie od distributorů nemocnicím poskytována,“ uvedl Válek. Vláda podle něj o tom v současné době intenzivně debatuje. „Uvědomuju si svůj úkol zajistit, aby zdravotnická zařízení měla smlouvy, nějakým z těch mechanismů. A dělat maximum pro to, aby výše těch zálohových plateb byla co nejnižší,“ dodal.
Pomoct by měla i kompenzační vyhláška
Podle Válka není možné nemocnicím poslat prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění vyšší částku, aby měly na zvýšené zálohy na energie. Nemocnice jsou tímto mechanismem placené za vykázanou péči, které by musely odvést víc. S bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) se shodli, že jednou z možností jsou přímé dotace na energie.
Částečně by to podle Válka mohla pokrýt kompenzační vyhláška. Spolu s kompenzačním zákonem je podle něj ministerstvo připravuje a v září by měl jít návrh do Sněmovny.
Podle Válka by mohla dohodnutý meziroční nárůst úhrad zvýšit z průměrných čtyř procent na možná dvojnásobek. Je ale podle něj třeba zohledňovat, že energetická náročnost různých zdravotnických zařízení se liší.
Spolu s kompenzačním zákonem je podle něj ministerstvo připravuje a v září by měl jít návrh do Sněmovny. Podle Válka by mohla dohodnutý meziroční nárůst úhrad zvýšit z průměrných čtyř procent na možná dvojnásobek. Je ale podle něj třeba zohledňovat, že energetická náročnost různých zdravotnických zařízení se liší.
Válek také upřesnil, kolik by podle aktuálních ekonomických predikcí měl být výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Pro letošní rok se počítá nově s 431 miliardami korun, v roce 2023 s 464 miliardami.
Saldo systému bude na konci letošního roku devět miliard korun, na konci příštího šest miliard korun. Zdravotní pojišťovny v současné době mají zůstatky 60 miliard korun, v konci roku Válek očekává 42 miliard a na konci příštího jim bude zbývat ještě zhruba 36 až 37 miliard.
Stát nakoupí 3,5 milionu dávek vakcíny
Stát dosud zaplatil za covidové vakcíny 21 miliard korun, naočkováno bylo 17 milionů dávek za sedm miliard, které zaplatily zdravotní pojišťovny. Zbytek zůstane státu. Dalších 1,5 miliardy musí stát uhradit za nespotřebované léky - monoklonální protilátky, které nařídil nakoupit nemocnicím, řekl ministr zdravotnictví Válek.
Pokud vakcíny upravené na nové varianty koronaviru schválí v příštích dnech evropské úřady, získá jich ČR do konce roku asi 3,5 milionu dávek, které má objednané.
„Máme s firmou Pfizer domluvené, že pokud budou schválené upravené vakcíny, tak všechny dodávky do konce roku, zhruba 3,5 milionu, budou ty upravené vakcíny,“ řekl Válek. Schvalovat by je měla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) na jednáních 1. a 5. září.
Roman Prymula, který byl náměstkem ministra a posléze ministrem zdravotnictví za ANO v prvním roce epidemie covidu-19, způsob nákupu vakcín kritizoval.
„EU si nechala vnutit neuvěřitelný mechanismus, že abych dostal včas milion dávek, musím si objednat pět milionů dávek. Tato strategie se šířila po celém světě a podle mě byla naprosto nekorektní,“ uvedl v OVM.
