Na jednání se zástupci vlád budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu.
„Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůže jim, aby se adaptovali,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Unijní činitelé očekávali, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do EU místo loňských 41 procent. Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu.
Podle zdroje obeznámeného s průběhem jednání dávali zástupci států najevo podmíněný souhlas s využitím nečekaných zisků z výroby elektřiny z levnějších zdrojů či se zajištěním záloh pro energetické firmy. Cenový strop na plyn z Ruska tak výraznou podporu nenašel a některé země s ním vyjádřily nesouhlas.
Síkela cenový strop prosazovat nechce
Třeba ministr průmyslu a obchodu, Jozef Síkela, se ale ještě ve středu dopoledne k mimořádnému evropskému summitu vyjadřoval jinak. Uvedl, že otázka cenového stropu pro něj není ideálním řešením a ministr chtěl primárně jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách. Zároveň řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.
„Podle mě je to nekonstruktivní návrh. Jde spíše o další variantu sankcí vůči Rusku než o aktuální řešení energetické krize v Evropě. A my nyní nechceme připravovat další sankce, ale řešit situaci s energiemi,“ řekl Síkela. Česko se proto jako předsednická země pokusí otázku možného zastropování cen ruského plynu vyjmout z pátečního mimořádného jednání Rady EU v Bruselu.
Evropští ministři by v pátek podle Síkely měli diskutovat o několika variantách řešení krize. Česko bude chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model, který by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu. Podle českého ministra by to pomohlo především v případě elektřiny, jejíž ceny by se podle jeho odhadu mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za megawatthodinu.
Naopak v případě plynu by ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní. Síkela zároveň ale upozornil, že tento model může vést k větší spotřebě plynu, což by v případě silnější zimy mohlo ohrozit zásoby v Evropě.
Další možnost navrhuje Evropská komise, která chce zastropovat ceny u některých levnějších zdrojů energií, jako jsou například jaderné elektrárny. Variantou jsou podle Síkely také daňové úpravy pro výrobce a distributory energií.
Síkela chce v pátek otevřít i diskusi o možnosti omezení prodejů emisních povolenek. Podle něj by například roční omezení programu s povolenkami neznamenalo odklonění od klimatických cílů EU.
„Situace je mimořádná, proto by šlo také o mimořádné opatření,“ zdůraznil. Zároveň však dodal, že nedává možnosti omezení programu s emisními povolenkami velké šance, protože je proti tomu Evropská komise.
Řešení pro všechny spotřebitele
Ministerstvo průmyslu a obchodu má téměř připraven soubor opatření pro řešení dopadů energetické krize pro všechny skupiny spotřebitelů. Měly by mezi nimi být například i kompenzace pro firmy, kterým klesla ziskovost. Podle Síkely by připravovaná opatření měly jít nad rámec případných dohod v EU.
Případné dohody, kterých dosáhnou ministři zemí EU zodpovědní za energetiku, podle Síkely k řešení krize stačit nebudou. „Máme proto téměř připraven soubor opatření na regulaci a zásah do cen energií. Ty budou zaměřeny na všechny skupiny spotřebitelů – domácnosti, veřejné služby, i firemní sektor,“ řekl ministr.
Pro domácnosti nebo veřejné služby se podle Síkely nabízejí možnosti případného zastropování cen energií. Stát chce vůči nim postupovat obdobně. Ministr zároveň upozornil, že však bude nutné také řešit zásah do státního rozpočtu. Ten se bude odvíjet od dalšího vývoje na trhu s energiemi a na dohodách na poli EU, uvedl.
Pro firmy má pak ministerstvo návrh na kompenzace. Dříve navržené kompenzace podnikům, které se propadly do provozní ztráty podle ministra nebyly dostačující. Nový návrh by tak měl nabídnout možnost kompenzací i firmám, kterým výrazněji klesla kvůli současné krizi jejich ziskovost. Stát by v takovém případě kompenzace rozdělil podle předem nastavených kritérií.
Síkela také zopakoval, že Česko nemůže opustit celoevropský trh s elektřinou. „My sice elektřinu vyvážíme do okolních států, ale na druhou stranu jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu a ropy. Proto nemůže opustit trh s elektřinou a následně se domáhat solidarity na ostatních trzích,“ dodal ministr.
2. září 2022 |
