Královniným skonem se v Británii spustila dlouho připravovaná operace Londýnský most, která skončí královniným pohřbem: státní vlajka během ní vlaje na půl žerdi, britský parlament i regionální zákonodárná shromáždění zastavily svá jednání a platí zákaz používání sociálních sítí pro vládní činitele. O královnině skonu podle plánu jako první informovala britská tisková kancelář PA. Pohřeb se bude konat do deseti dnů. Královna bude uložena po bok svého zesnulého manžela Philipa v kapli Sv. Jiří na hradě Windsor. Nový král, který si zvolil jméno Karel III., dosud české veřejnosti známý jako princ Charles – by měl v následujících dnech přijmout premiérku Liz Trussovou.
Dlouhých sedmdesát let
„Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ napsal o Alžbětě II. téměř před sedmdesáti lety britský deník The Daily Telegraph. Bylo jí tehdy šestadvacet let, byla vdaná za námořního důstojníka, se kterým měla dvě děti, přesto však působila jako křehká dívka, která sotva unese opulentní královskou korunu.
Královna Alžběta II. ještě coby princezna a Philip Mountbatten se vzali v Londýně 20. listopadu 1947.
Během své vlády musela Alžběta najít svou cestu skrze paradoxy britské královské vlády – s enormní prestiží a pozorností celého světa se pojí prakticky nulová moc a povinný distanc od politiky. Svou roli s Philipem našly v utužování svazků britského společenství, které se stalo volným nástupcem bývalého impéria. Mezi lety 1953 až 2020 navštívili všech 53 zemí britského svazku, některé z nich opakovaně.
Karla I. popravili, Karel II. byl absolutista. Charles měl zauvažovat nad změnou jména, říká Jindřich Forejt |
„Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého společenství,“ prohlásila panovnice v projevu u příležitosti zlatého jubilea v roce 2002 – 50 let od svého nástupu na trůn. O třináct let později, v září 2015, Alžběta překonala rekord královny Viktorie v délce vládnutí a stala se nejdéle sloužící panovnicí britské historie, letos se pak stala druhým nejdéle vládnoucím monarchou na světě. Do pokoření rekordu Ludvíka XIV. jí zbývaly dva roky. Britská veřejnost, jež v drtivé většině nezažila jinou hlavu státu, ji vnímala jako symbol monarchie vůbec.
Svou apolitičnost dodržela panovnice i během milníků novodobé britské historie. Během vstupu do Evropského společenství v roce 1973 i při referendu o brexitu v roce 2016. Před referendem o skotské nezávislosti v roce 2014 vyjádřila naději, že voliči pečlivě „zváží budoucnost“, což bylo médii interpretováno jako podpora britské jednoty.
Vřelý osobní vztah královna udržovala s mnoha světovými státníky. Za „svou oblíbenou postavu“ ji označil americký prezident Barack Obama. Jeho nástupce Donald Trump zase po státní návštěvě Velké Británie prohlásil, že si s ním královna užila „nejvíc zábavy za posledních 25 let“.
PŘEHLEDNĚ: Co bude následovat po smrti královny Alžběty II. |
Jako vůbec první britská panovnice v dějinách zavítala královna Alžběta také do České republiky. Stalo se tak v roce 1996 na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla. Při své návštěvě královna vyjádřila podporu českým snahám o vstup do Evropské unie a NATO. O dva roky později přivítala Václava Havla v Buckinghamském paláci.
 |
Při všech vladařských povinnostech byla současně matkou – hlavou královské rodiny, která je v Británii a Spojených státech předmětem neutuchajícího zájmu bulvárních médií. V této roli byla svědkyní nekonečné série skandálů – od rozvodu princezny Diany s nástupníkem trůnu Charlesem, přes odchod prince Harryho se svou ženou Meghan ze Spojeného království (takzvaný megxit), až po sexuální skandály jejího druhorozeného syna prince Andrewa.
Za „annus horribilis“ své vlády sama Alžběta označila rok 1992. Po sérii skandálů a rozpadu manželství jejích tří dětí následoval v listopadu ještě požár jejího milovaného hradu Windsor. Právě tam – v těsné blízkosti Londýna, ale mimo centrum turistického ruchu – bydlela Alžběta valnou většinu své vlády. Windsor, nikoli Buckinghamský palác, považovala za svůj domov – a to zejména po neslavném incidentu z roku 1982, kdy se do korunního sídla vloupal opilec Michael Fagan a dostal se až do jejího pokoje.
Nepravděpodobný osud
Alžběta II. se narodila 21. dubna 1926, v době meziválečné krize britského impéria. Království se dosud zotavovalo z nebývalých ztrát první světové války a zároveň muselo čelit novým výzvám doma i v zámoří. Zatímco britští dělníci požadovali lepší pracovní podmínky, zámořské kolonie i dominia pokukovaly po samostatnosti.
Alžbětin otisk v kultuře: Sex Pistols ji nesnášeli, Netflix postavil pomník |
Původně nic nenasvědčovalo tomu, že by právě mladá Elisabeth měla být budoucí královnou. Jenže přišel rok 1936 a s ní neslavná abdikace Edvarda VIII., který před královským trůnem upřednostnil sňatek s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou – na tu dobu něco neslýchaného. Králem se stal zničehonic jeho bratr Jiří VI. a z jeho dcery Alžběty přímá následnice trůnu.
Za druhé světové války princezna sloužila u pomocného nemocničního sboru. Naučila se řídit a opravovat vojenská nákladní vozidla a dosáhla hodnosti mladší velitelky. Již v této době čile korespondovala s dánským a řeckým princem Philipem, který sloužil jako poručík Královského námořnictva.
Po skončení války nabral Alžbětin život rychlé obrátky. V roce 1947 se provdala za Philipa, se kterým měla záhy prvního syna Charlese. O pět let později zemřel její otec a princezna se musela urychleně vrátit z cesty do Austrálie. Tehdy pobývala na zastávce v Keni, aby převzala vladařské povinnosti. „Bůh ochraňuj královnu!“ znělo tehdy Británií. „Břímě vlády přijímá tato půvabná mladá dáma s úsměvem,“ psal tehdejší britský tisk.
Královna Alžběta II. plnila roli, Charles ale bude jiný, myslí si exministr zahraničí |
Její korunovace ve Westminsterském opatství se stala první televizní megaudálostí světových dějin. U obrazovek ji v roce 1953 sledovalo přes 20 milionů lidí po celém světě – zejména v Británii a britských zámořských državách. Filmový kotouč s obřadem převážely do australské Canberry dva tryskové bombardéry. „Je úžasné, že jsme mohli v televizi rozeznat i manžetové knoflíčky Winstona Churchilla,“ rozplýval se nad televizním přenosem britský tisk.
Královna Alžběta II. a její manžel princ Philip v den korunovace (2. června 1953)
