Úspěch Ukrajiny na jižní frontě má výrazný dopad na morálku a bojové schopnosti ruských vojáků. Satelitní snímky ruských pozic v Kyselivce, vesnici vzdálené jen 15 kilometrů severozápadně od Chersonu, ukazují, že většina tamních ruských vojáků se stáhla. To podle analýzy ISW odpovídá neověřeným zprávám, podle nichž vojáci proruských sil Kyselivku opustili a přesunuli se směrem k řece Dněpr. Kyselivka je pro ruské síly v okolí Chersonu významným logistickým bodem, je to poslední Ruskem držená větší osada podél dálnice z Chersonu do Mykolajivu a tamní železnice.
Jižní operační velení ukrajinské armády v noci na úterý oznámilo, že k 12. září ukrajinské síly postoupily na jižní frontě o 12 kilometrů a osvobodily přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území. Vojáci také na Ruskem okupovaném území osvobodili 13 osad. Ukrajinský generální štáb v ranní svodce podobně jako ISW uvádí, že ruským vojákům kvůli těžkým ztrátám výrazně klesá morálka. Úspěchy Kyjeva na severovýchodě země v Charkovské oblasti patrně ale nemají podle ISW tak dramatický psychologický vliv na ruské síly na jihu, aby se kvůli tomu stahovaly z pozic.
V Charkovské oblasti rychlá ukrajinská ofenziva z minulých dní výrazně zmenšila rozsah Ruskem okupovaných oblastí. „Je předčasné tvrdit, že máme celou Charkovskou oblast pod kontrolou,“ řekla ale v úterý v rozhovoru agentuře Reuters náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Později podle serveru RBK-Ukrajina doplnila, že ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo osvobodit 300 obcí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním projevu řekl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou 4 000 kilometrů čtverečných území, které doposud okupovalo Rusko. Na dalších asi 4 000 kilometrech čtverečných se ukrajinské síly snaží situaci stabilizovat. Hledají ruské vojáky, kteří tam zůstali, pátrají po kolaborantech a sabotážních skupinách, snaží se tam nastolit bezpečí, uvedl Zelenskyj. Slíbil, že penzisté žijící na osvobozených územích dostanou penze za všechny měsíce, po které dané oblasti ovládali Rusové.
25. srpna 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvJak se vyklízí Krym
Představitelé ruské správy a ruští armádní velitelé se snaží z poloostrova Krym nenápadně přesunout své rodiny a prodávají tam své nemovitosti. Tvrdí to ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle níž k tomu Rusy nutí úspěchy ukrajinských sil, které vedou protiofenzivu na severovýchodě a jihu země.
Online reportáž |
Rusko v roce 2014 ukrajinský poloostrov připojilo ke svému území, což Kyjev a Západ považují za porušení mezinárodního práva. Napsal o tom zpravodajský portál Ukrajinska pravda.
„Nehledě na to, že obyvatelstvo je ubezpečováno o bezpečnosti pobytu na poloostrově, představitelé okupační správy Krymu, pracovníci ruské tajné služby FSB a velitelé některých armádních jednotek se snaží prodat své byty nebo domy a urychleně dostat své příbuzné z poloostrova a zároveň to utajit před svými podřízenými,“ uvedla ukrajinská rozvědka.
Co stojí za „zázrakem u Charkova“? Ukrajinci se strefili do slabin ruské armády |
Okupační úřady na poloostrově se však podle ukrajinské rozvědky zároveň snaží omezit prodej nemovitostí a zavedly také omezení pohybu přes Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov s Ruskem. Ruská správa se kromě toho snaží různým způsobem blokovat přístup lidí k informacím o postupu ukrajinských vojáků.
Ukrajinská armáda v posledních týdnech podniká protiofenzivu na severovýchodě země a také na jihu v Chersonské oblasti, která sousedí s Krymem. Jižní operační velení ukrajinské armády v noci na úterý oznámilo, že ukrajinské síly postoupily na jižní frontě o 12 kilometrů, dobyly zpět přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území a 13 osad.
Na Ukrajině to není nutně začátek konce. Ofenziva je nadějí, ale Rusko má jak odpovědět |
V srpnu na Krymu poničily exploze několik vojenských objektů, včetně letišť a muničních skladů. Ruské úřady nejprve připisovaly tyto incidenty nedodržení předpisů požární bezpečnosti, později připustily možnost sabotáže.
Proruské úřady v Sevastopolu, největším městě na poloostrově, opakovaně informovaly o sestřelení dronů protivzdušnou obranou. Podle jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova narazil v srpnu v Sevastopolu dron přímo do budovy velitelství ruské Černomořské flotily.
