Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Bohužel vám nemohu říct, že by tam teď zesílilo pochopení, že začít tuto válku byla chyba,“ řekl Scholz. „Ani nic nenaznačovalo tomu, že tam teď vznikají nové postoje,“ dodal šéf německé vlády.
Podle Scholze je přesto důležité s Putinem mluvit a nabízet mu vlastní pohled.„Neboť jsem pevně přesvědčen o tom, že Rusko se musí stáhnout, musí stáhnout své jednotky, aby mír v regionu dostal šanci. A každý den je mi jasnější, že je to jediná perspektiva,“ dodal Scholz.
„Devadesátiminutový telefonát s Vladimirem Putinem. Rusko musí stáhnout své vojáky z Ukrajiny a uznat její svrchovanost a územní celistvost. Diplomatické řešení si nelze představit jinak,“ uvedl na svém Twitteru německy kancléř.
90 Minuten Telefonat mit #Putin: Russland muss seine Truppen aus der #Ukraine zurückziehen und die Souveränität und territoriale Integrität anerkennen. Anders ist eine diplomatische Lösung nicht vorstellbar. https://t.co/OizvxZHwiE
Německý sociálnědemokratický (SPD) politik v úterý telefonicky hovořil s Putinem po více než třech měsících. Naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení války na Ukrajině a úplné stažení ruských vojáků.
Vladimir Putin se tento týden telefonicky spojil také s generální tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. OSN uvažuje o zahrnutí čpavku do obilné dohody, kterou díky zprostředkování této světové organizace uzavřely Moskva a Kyjev koncem července. Putin podle agentury TASS v telefonátu zdůraznil, že obilí by se na základě této dohody mělo dostávat především do zemí, kde jsou problémy s nedostatkem potravin.
„Export ruských potravin a hnojiv funguje, ale v menším objemu, než je žádoucí a nutné,“ citovala Guterrese agentura AFP. „Vedou se diskuze o možnosti, že by Rusko vyváželo čpavek přes Černé moře,“ uvedl šéf OSN.
K výrobě čpavku, který je klíčovou složkou dusíkatých hnojiv, je zapotřebí zemního plynu. Kvůli prudkému zvýšení cen plynu mnozí evropští producenti hnojiv výrobu čpavku zastavili. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu na konci února bylo navíc uzavřeno potrubí, kterým proudil čpavek z ruského Povolží do ukrajinského přístavu Oděsa.
„Situace s hnojivy ve světě je dramatická,“ řekl Guterres a zopakoval, že má obavy z potravinové krize ve světě v nadcházejícím roce.
EU prodloužila na dalších šest měsíců sankce proti ruským subjektům
Zástupci zemí EU ve středu prodloužili na dalších šest měsíců platnost sankčního seznamu spojeného s útokem Ruska na Ukrajinu. Soupis nadále zahrnuje 1206 ruských jednotlivců a 108 organizací, oznámila Rada EU. Dalším termínem pro obnovení či přehodnocení individuálních sankcí je 15. březen 2023.
Unie na seznam zařadila vysoké politické představitele Ruska včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraniční Sergeje Lavrova, mnohé oligarchy nebo „propagandisty“ z ruských státních médií. Tito lidé nemohou do unie vycestovat a ztratili kontrolu nad svými majetky v EU, zatímco unijní aktéři s nimi mají zakázané finanční styky.
Platnost postihů byla prodloužena v den, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu v Evropském parlamentu slíbila pokračování unijní podpory určené Ukrajině i tvrdých sankcí uvalených na Rusko v reakci na jeho únorovou invazi do sousední země. EU kromě opatření mířících proti jednotlivým lidem a organizacím přijala i bezprecedentní plošné postihy zasahující ruské finančnictví či technologický sektor. Podle von der Leyenové je ruská ekonomika v důsledku těchto zásahů na cestě ke kolapsu.
Prodloužení individuálních sankcí předcházel podle informací některých médií maďarský požadavek, aby byli ze seznamu vyškrtnuti oligarchové Ališer Usmanov, Pjotr Aven a Viktor Rašnikov. Po jednání unijních velvyslanců z minulé středy nicméně diplomatický zdroj sdělil ČTK, že všechny země souhlasily s ponecháním seznamu v dosavadní podobě. K prodlužování platnosti postihů je potřeba jednomyslná shoda členských států.
