Kliknutím zvětšíte„Z práce na tomto muzikálu jsem nadšená. Líbí se mi jeho téma i hudba, skvělá je i souhra nás všech holek,“ předesílá Markéta Poulíčková.
Nejdřív tedy k hudbě – jak vám sedí písně z muzikálu Maminy?
Je to přesně můj šálek čaje, takže jsem z muziky nadšená. Přesně tyhle songy se mi vlastně zpívají úplně nejlépe. Autorka Sue Fabisch se mi jimi – a myslím, že nejen mně – trefila do chuti. Ale je to strašně těžké cvičení. S kolegyněmi jsme absolvovaly opravdu hodně náročné korepetice. Tady se patří poděkovat Petrovi Ožanovi, který s námi měl coby autor hudebního nastudování velkou trpělivost.
A co samotný příběh? Jaká je vaše Amy?
Jednoho dne ji v jejím bytě „přepadnou“ její nejlepší kamarádky, chtějí ji proškolit o mateřství, protože Amy zbývají tři týdny do porodu. Všechny už děti mají, jen Amy zatím ne. Je naivní, nezkušená, ale chce být mega připravená, takže si o mateřství načetla, co šlo, všechno má nabiflované, ale praxe trošku pokulhává. A od toho jsou tam ony, které berou věci s nadhledem a humorem. Více prozrazovat nechci. Stane se tam ale něco docela zásadního, takže myslím, že se v příběhu najdou nejen ženy, ale i muži, protože uvidí svoje partnerky či manželky v situacích, které zažívají v každodenním životě. Věřím, že pro ně najdou pochopení.
Podle ukázek, které jste novinářům předvedly, si říkám, jestli vás coby Amy rady kamarádek o mateřství spíš neděsí…
Možná to tak vypadá, ale ne…. Jsou to spíš humorné situace, co jsme vám ukázaly, ale v představení jsou i vážné věci a songy. Miluju jednu písničku, kterou zpívá právě Lucie Bílá – až ji uslyší ženy, kterou jsou ve stejné situaci, v jaké je právě její Tina, tak to pro ně bude inspirující. Myslím, že jediné oko nezůstane suché.
Muzikál má ryze ženské obsazení – až na režiséra, jímž je Antonín Procházka. Zažila jste už někdy něco podobného?
Nezažila, takto v ryze ženském složení je to poprvé. Obdivuju pana režiséra, že s námi zkoušení zvládl, protože ten babinec na něj někdy musel být až moc. V Divadle Lucie Bílé jsem s ním spolupracovala už na muzikálu Láska je láska, ale v případě Mamin se pro mě jedná o větší zkušenost, protože to představení má devadesát minut a jede se bez přestávky.
Je v něm hodně textu, zpívání i pohybu. Zkoušení jsme si všichni užili – chodím do tohoto divadla jako domů, s holkami jsme nejen kolegyně, ale i kamarádky. A Lucie je jako principálka skvělá - kromě toho, že je to výborná zpěvačka a ženská. Nejlepší šéfka, jakou jsme si mohli přát.
Kostýmy jsou barevně laděné do růžové a oranžové. Prostě takový holčičí svět. Cítíte se v nich dobře?
Velmi, kostymérka Michaela Horáčková Hořejší je navrhla tak, abychom se v nich mohly dobře hýbat, aby nás nikde nic neškrtilo a podobně. Naprosto nám vyhovují, navíc jsou i šik. Myslím, že příběh Mamin perfektně dotvářejí.
Slova Lucie Bílé:
Muzikál Maminy se divákům poprvé představil v USA v roce 2010 a během několika let si získal srdce diváků po celých Spojených státech, v Austrálii, ale také v Peru nebo ve Venezuele. Divadlo Lucie Bílé jej uvede v překladu Adama Nováka.
„Od začátku jsem věděla, že jsme pro Maminy zvolili skvělý realizační i herecký tým a jsem ráda, že každodenní zkoušení moje přesvědčení do puntíku potvrdilo. Už se těším, až divákům ukážeme, na čem jsme tak dlouho pracovali, a věřím, že každá dcera, maminka i babička si v muzikálu najde to, co je jim blízké. Vždyť co jiného spojuje ženy po celém světě než mateřství v jeho různých podobách,“ uvedla Lucie Bílá.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
