Parlament Luhanské lidové republiky (LNR) schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku v úterý odpoledne. Referendum se má konat od 23. do 27. září. Ve stejném termínu chce referendum uspořádat i vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které příslušný zákon schválilo jen o chvíli později.
Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.
„Je načase vymazat hranici mezi našimi zeměmi, tak, jako byla již před dlouhou dobou vymazána z našich srdcí a uspořádat referendum o otázce, zda se DNR stane součástí Ruska,“ řekl v úterý podle listu The Washington Post doněcký zastupitel Aleksander Kofman.
„Hlasování splní náš sen o návratu domů - do Ruské federace,“ přidala se k němu poslankyně LNR Lina Vokalovová.
Vedoucí představitelé Ruskem okupovaných území o vyhlášení referend hovořili už v minulosti, ale tentokrát se pro ně vyslovil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je místopředsedou ruské bezpečnostní rady, a šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.
Možná záminka k mobilizaci
Anexe těchto území by podle ruskojazyčné verze stanice BBC Kremlu poskytla záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenzíva by pak mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.
Podobně hodnotí úterní oznámení agentura AP. Koordinované úsilí o pohlcení čtyř ukrajinských regionů by podle ní mohlo připravit půdu pro to, aby Moskva vystupňovala válku proti Ukrajincům. Očekává se, že hlasování téměř jistě dopadne ve prospěch Moskvy, píše AP. Nicméně západní vlády, které podporují Ukrajinu, výsledky pravděpodobně neuznají.
Podle Medveděva referenda otevřou Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. „Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany,“ napsal Medveděv na Telegramu. „To je důvod, proč se těchto referend Kyjev a Západ tak obávají,“ dodal.
„Stejně důležité je, že po změnách ústavy našeho státu, nebude moci žádný budoucí vůdce Ruska, žádný úředník tato rozhodnutí zvrátit,“ dodal Medveděv, hlasitý zastánce ruské invaze na Ukrajinu.
Ruská jaderná doktrína připouští použití těchto zbraní v případě, že proti němu budou použity zbraně hromadného ničení nebo pokud bude ruský stát čelit existenční hrozbě v případě konvenčních zbraní, podotkla agentura Reuters.
Ta rovněž píše, že přeformulování bojů na okupovaných územích na útok na Rusko by Moskvě mohlo poskytnout ospravedlnění k mobilizaci dvoumilionových vojenských záloh. Kreml se zatím tomuto kroku vyhýbal, vojenskou agresi na Ukrajině nazývá „zvláštní vojenskou operací“.
Na úterní oznámení zareagovali s nadšením někteří ruští propagandisté. „Dnes referendum, zítra součást Ruska a ppozítří se bombardování ruského území stane plnohodnotnou válkou mezi Ukrajinou a NATO s Ruskem,“ napsala Margarita Simonjanová, šéfredaktorka televizní sítě RT.
Budeme dál osvobozovat, slíbil Kyjev
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování svých území navzdory referendům. „Falešná ‚referenda‘ nic nezmění,“ napsal na Twitteru. „Rusko bylo a je agresorem nelegálně okupujícím části ukrajinského území. Ukrajina má plné právo osvobodit svá území a bude je osvobozovat, ať si říká Rusko, co chce,“ dodal.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o referendech za „naivní vydírání hrozbami a strašením“ od těch, „kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty“. „Tak vypadá strach z porážky,“ naosal na Telegramu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.
Jakákoli referenda o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku by zničila zbývající prostor pro rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou, uvedl mluvčí kanceláře ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov podle serveru Liga.net. „Bez referend stále existuje malinká šance na diplomatické řešení. Po referendech už ne,“ uvedl.
Referenda neuznáme, zní ze světa
Referenda odmítají i západní politici. „Toto všechno je jen pokus o imperialistickou agresi. Je naprosto jasné, že tato pseudoreferenda nebudou uznána, protože nemají oporu v mezinárodním právu a smlouvách vytvořených mezinárodním společenstvím,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz.
„USA odmítají plány Ruska na referenda na východě Ukrajiny,“ řekl bezpečnostní poradce Bílého domu. Moskvě může podle něho jít o nábor nových vojáků. Francouzský prezident Emmanuel Macron hlasování označil za provokaci. „Kdyby tato idea nebyla tak tragická, byla by vtipná,“ uvedl.
„Nikdy neuznáme snahy Ruska legitimizovat protiprávní a brutální okupaci ukrajinských území,“ vzkázala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell upozornil, že lidi, „kteří se podílejí na pseudoreferendech, budou pohnáni k odpovědnosti“. Sedmadvacítka bude podle něj uvažovat o dalších „restriktivních opatřeních“ proti Rusku.
Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“.
Agentura Reuters označila úterní oznámení za zřejmě předem připravená. Podle ní se jedná o 15 procent ukrajinského území, tedy region o rozloze Maďarska. Kreml přitom podle ní plně nekontroluje žádnou ze čtyř oblastí, jejichž proruští představitelé chtějí uspořádat hlasování o připojení k Rusku.
Podobným způsobem Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský černomořský poloostrov Krym. Tamní tehdejší referendum nebylo mezinárodně uznáno a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi.
13. března 2022 |
