Článek
Úřady díky novele mohou regulovat prakticky jakoukoliv podnikatelskou činnost, nejen obchodní a výrobní provozovny s větším pohybem lidí.
Dolní komora schvalovala novelu zákona v souvislosti se senátním vetem dvakrát. V obou případech pro novelu hlasovali poslanci koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Poslanci SPD a ANO ji nepodpořili. Předlohu 21. února podepsal prezident Miloš Zeman. Schvalování ve Sněmovně provázely obstrukce a pochybnosti o proceduře přijetí.
Plénum Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou uznalo, že zákon byl přijímán ve výjimečné době, kdy rostl počet nakažených, a navíc začala dominovat vysoce nakažlivá varianta viru. Vláda proto podle něj oprávněně tvrdila, že bylo potřeba reagovat bezprostředně.
Izolovaní s covidem musí volby oželet
„Poskytnutí efektivního protiepidemického nástroje k minimalizaci rizika přenosu nákazy šíření onemocnění COVID-19 v populaci a jejích dopadů na veřejné zdraví prostřednictvím opatření omezujících výkon podnikatelské nebo jiné činnosti na místech, kde dochází k vyšší kumulaci osob v jednom čase, považuje ÚS za legitimní cíl,“ uvedl Jirsa.
„Předvídat pandemii onemocnění COVID‑19 je vzhledem k její dynamice téměř nemožné. Existuje tudíž zájem na tom, aby byly připraveny všechny dostupné nástroje k nastavení efektivních a cílených protiepidemických opatření,“ dodal Jirsa s tím, zákon dává možnost soudního přezkumu mimořádných opatření.
Opozice neuspěla
Poslanci neuspěli ani s námitkami na nařizování karantén po pouhém telefonickém rozhovoru s pracovníkem hygienické stanice či dokonce formou SMS. „Před přijetím napadeného ustanovení bylo možné nařizovat izolaci či karanténu pouze rozhodnutím podle správního řádu ve správním řízení. Vzhledem k vysokému počtu nařizovaných karantén a izolací, jenž může v době kulminace pandemie dosahovat až tisíců případů denně, a vzhledem k nezbytnosti podrobit se těmto opatřením neprodleně, však tento formalizovaný způsob není fakticky realizovatelný,“ uznal ÚS. I v tomto případě soudci upozornili na možnost se proti nařízení karantény bránit.
Podle sedmapadesáti poslanců podepsaných pod návrhem na zrušení nebyl dán důvod k přijetí zákona ve stavu legislativní nouze. „V době, kdy byl ve stavu legislativní nouze zákon schvalován, byla a nadále je epidemie covidu na ústupu a zdůvodnění vlády, že je to pojistka, kdyby náhodou na podzim byla nějaká další vlna, dokazuje, že nešlo o aktuální potřebu,“ stojí v poslaneckém návrhu.
Přehledně: Důvody, proč vláda tlačí pandemický zákon
Opozici se nelíbil ani způsob, kterým vládním většina normu schválila, neboť prý došlo k porušení sněmovních pravidel. „Parlament není jen vyprázdněným demokratickým přívěškem vládní moci, který poslušně schvaluje vládní návrhy zákonů, jak je typické pro parlamenty totalitních států. Současná vládní většina si musí uvědomit, že již nejsme v období 1948–89 a nelze zastrašit vládě neposlušné poslance k určitému hlasování,“ napsali nespokojení poslanci.
„Pandemický zákon a stav pandemické pohotovosti nemá ústavní oporu, nelze z nich dělat náhradní nouzový stav zavedením stejných možností vlády ukládat povinnosti lidem jako za nouzového stavu jen na základě obyčejného zákona. Původně omezená účinnost do 28. 2. 2022 byla prodloužena do 30. 11. 2022, a zákon je tak sice formálně jen dočasný, ale jeho dočasnost je v charakteru dočasného pobytu sovětských vojsk. Nabývá dočasnosti na věčné časy a nikdy jinak,“ tvrdili opoziční poslanci.