Na setkání s novými velvyslanci v Moskvě Putin řekl, že „postup k multipolárnímu světu naráží na odpor těch, kteří se snaží udržet svoje výsadní postavení v mezinárodních záležitostech a ovládat všechno – Latinskou Ameriku, Evropu, Asii a Afriku,“ řekl Putin.
Dodal, že „hegemonovi se to dost dlouho dařilo, ale navždy to takhle nejde“, bez ohledu na vývoj na Ukrajině.
Putin své rozhodnutí zahájit invazi na Ukrajinu vysvětluje jako reakci na údajné narušování základních ruských bezpečnostních zájmů ze strany Západu.
Sankce, jež na něj Západ kvůli vpádu do sousední země uvalil, jsou podle Putina součástí snahy Spojených států a jejich spojenců o posílení jejich pozic. Nicméně sankce se jejich autorům vymstily, tvrdí šéf Kremlu.
„Naše technika efektivně čelí zbraním Západu“
Později na schůzce se zástupci zbrojařských firem Putin uváděl, že ruské zbraně prokázaly v bojích na Ukrajině svoji efektivitu.
„Naše technika efektivně čelí západním zbraním,“ řekl Putin. „Prakticky veškeré zásoby zbraní států NATO byly poslány na podporu současného režimu v Kyjevě,“ dodal. Rusko by podle něho mělo západní zbraně zkoumat, aby vylepšilo vlastní arzenál.
ANALÝZA: Komu dojdou ve válce zbraně dřív. Rusku, nebo NATO?![]() |
Uvedl, že nařídil posílit financování nových zbraní, nabídnout více půjček zbrojovkám a zvýšit platy jejich zaměstnancům, aby posílili výrobu. Vojenské průmyslové podniky „musejí dodávat požadované zbraně a vybavení v co nejkratším termínu,“ řekl šéf Kremlu.
Ruská armáda v poslední době zaznamenává v bojích na Ukrajině značné neúspěchy a musela se stáhnout prakticky z celého území Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
V reakci na postup Ukrajinců separatisté v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a úřady v Ruskem okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti vyhlásily na konec tohoto měsíce referenda o připojení k Rusku.