Do zahájení voleb sice zbývá ještě několik dní, už teď je ale jasné, kdo si v obci Chýně na Praze-západ rozdělí všech patnáct mandátů. Kandiduje zde pouze jedno uskupeni, ESO Chýně. "Ano, Severní Korea," směje se starostka a zároveň lídryně kandidátky Anna Chvojková.
Ještě před čtyřmi lety se přitom o zastupitelská křesla v Chýni ucházela další dvě uskupení, Starostové a nezávislí a TOP 09. ESO tehdy získalo 72 procent hlasů a dvanáct zastupitelů. Letos už soupeře nemá.
"Mohla bych čistě egoisticky říct, že jsme tak dobří, že nikdo kandidovat nechce a bojí se toho. Zároveň si ale myslím, že tu práci nikdo nechce dělat vzhledem k odpovědnosti a neochotně lidí se angažovat," vysvětluje Chvojková. I kvůli koronavirové pandemii podle ní poklesla účast lidí na veřejném dění. "To, co se děje na velké politické scéně, lidi odrazuje. A mají i strach, že se to proti nim otočí," říká.
Počet obcí, kde se o hlasy voličů uchází jen jediná kandidátka, setrvale roste. Zatímco v prvních polistopadových komunálních volbách jich bylo 645, letos jich je už 1778, což je takřka třetina všech obcí v Česku. V tisíci z nich by se navíc volby nemusely vůbec konat, protože na jedné listině je přesně tolik kandidátů, kolik se v dané obci volí zastupitelů. Všichni, kteří kandidují, se tak na radnici dostanou.
Jisté místo v zastupitelstvu má tak i sedm kandidátů ve středočeské Hulici na Benešovsku s 281 obyvateli. "Je to všeobecný trend, lidé přestávají mít zájem o věci veřejné a hlavně se za ně nedokážou postavit. Řečníků, kteří vědí, co a jak se má dělat, je tu plno, ale nikdo si tu odpovědnost na sebe vzít nechce," popisuje starosta Martin Kapek.
Jedna listina, ale odlišní kandidáti
To, že je v tolika obcích pouze jedna kandidátka, podle politologa Petra Jüptnera z Univerzity Karlovy neznamená, že na radnici bude zastoupený jenom jeden názorový proud. Často podle něj lokální kandidátka vzniká tak, že se na ní domluví lidé, kteří mají různé politické názory. "Někde probíhá nábor. Velmi často složení kandidátní listiny vychází z obecního konsenzu. Lidem na obci záleží, proto se dali dohromady, semkli se a vybrali lidi, o kterých třeba dopředu diskutovali," vysvětluje politolog.
Pestrou kandidátní listinu, ač jedinou, mají také ve Střílkách na Kroměřížsku. "Kandidáty máme z různých skupin občanů, určitě to není homogenní skupina. Jsou tam sportovci, hasiči, učitelé ze základní školy, je to takový mix. Myslím, že složení zastupitelstva by mělo odrážet strukturu lidí, kteří tu žijí," říká starosta Střílek Viktor Ganjuškin.
Politolog Jüptner vysvětluje, že v malých vesnicích není jediná kandidátní listina ničím škodlivým. Naopak považuje za pozitivní, že se malá komunita dokáže dohodnout a do voleb vůbec někoho poslat. Taková zastupitelstva podle něj navíc důležitá rozhodnutí stejně konzultují i s dalšími občany, například v hospodách. "Aby mohli dělat nějakou politiku, kde by se střetávaly vize nebo koncepce, potřebovali by peníze, které malé obce nemají. Jde v nich tak především o údržbu a místní komunitu," popisuje Jüptner.
Právě tím, že chybí témata, která by obec rozdělovala, si starosta Střílek vysvětluje, proč letos kandiduje jenom jeho uskupení, ačkoliv ještě před čtyřmi lety soupeřil s dalšími čtyřmi stranami. "Situaci se hodně zklidnila, vybudovala se kanalizace, udělalo se víceúčelové hřiště, opravila se škola. Možná zájem opadl i kvůli tomu, že lidé nevidí směřování obce nijak negativně," domnívá se Ganjuškin.
V jedenácti obcích letos volby neproběhnou vůbec, protože v nich kandiduje méně lidí, než má být členů zastupitelstva. Dokud neproběhnou dodatečné volby, bude je dočasně řídit úředník z ministerstva vnitra. "V budoucnu může být velký problém, že těchto obcí bude více. První generace politiků z 90. let odchází a na řadě míst je nemá kdo nahradit," varuje politolog Jüptner.
VIDEO: To nejdůležitější o komunálních volbách
