Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Protestujte! Utečte! vyzývá Zelenskyj povolávané Rusy. Pseudoreferenda začínají

Svět

  7:42aktualizováno  8:05
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Rusy, aby se postavili proti mobilizaci. Nemají se účastnit války, tu podle něj chce jen ruský prezident Vladimir Putin. Ruské úřady podle amerického Institutu pro studium války (ISW) od prvního dne porušují podmínky pro mobilizaci. V okupovaných částech Ukrajiny začala v pátek referenda o připojení k Rusku.

„Protestujte! Bojujte! Utečte! Nebo se vydejte do ukrajinského zajetí! To jsou varianty, jak přežít,“ obrátil se podle agentury DPA Zelenskyj ve svém pravidelném videoposelství v ruštině na obyvatele Ruska. Podle něj na Ukrajině zahynulo od počátku invaze již 55 000 ruských vojáků.

Zelenskyj se také obrátil na matky a manželky mužů, kteří dostali povolávací rozkaz. „Nepochybujte o tom, že se děti vedení vašeho státu nezúčastní války proti Ukrajině. Ti, kdo ve vaší zemi rozhodují, chrání své děti. A vaše děti nebudou ani pohřbeny,“ řekl.

Na adresu svých krajanů Zelenskyj řekl, že ruská mobilizace je znamením síly Ukrajiny. Kvůli tomuto rozhodnutí už válka nebude pro Rusy jen televizní událostí, ale vstoupí jim do reálného života. Pro Ukrajince se naopak nic nemění, budou dál bojovat za svobodu pro svou zemi, uvedl.

Částečnou mobilizaci ohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin. Ruští představitelé tentýž den oznámili, že se bude týkat 300 000 mužů, a to pouze těch s předchozími vojenskými zkušenostmi.

Rusko porušuje sliby o mobilizaci, tvrdí ISW

Ruské úřady začaly porušovat podmínky částečné mobilizace hned první den po jejím vyhlášení. Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký institut ISW.

Západní a některá ruská média ve čtvrtek informovala o případech, kdy ruští vojenští komisaři rozdávali povolávací rozkazy zatčeným demonstrantům v Moskvě a Voroněži. Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy.

Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně vytahuje studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

„Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti,“ uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. „Přístup Kremlu (...) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně,“ dodal institut.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Kreml bude podle amerického think-tanku zřejmě v nepoměrně velké míře mobilizovat etnicky neruské a přistěhovalecké skupiny. Člen prokremelské Rady pro lidská práva Kirill Kabanov navrhl povinnou vojenskou službu pro středoasijské přistěhovalce. Pohrozil, že v případě odmítnutí jim bude odebráno ruské občanství.

Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi 700 mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy 25 procent mužské populace. Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Začala referenda o připojení k Rusku

V Ruskem ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny začala v pátek v 08:00 místního času (07:00 SELČ) referenda o jejich připojení k Ruské federaci, uvádí agentura AFP. Západ ihned po oznámení o jejich konání dal najevo, že jejich výsledky neuzná, považuje je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Podobným způsobem Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Hlasovat mohou až do úterka lidé v Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR), samozvaných státní útvarech, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Šéf DNR Denis Pušilin referendum označil za „vyvrcholení naší společné těžké cesty“. Podle agentury TASS poděkoval všem „za jejich odvahu, nezničitelnou statečnost a víru v naši velkou vlast“. „Hlas každého z vás potvrdí pravdu: Donbas je Rusko,“ dodal.

Referenda se konají také v částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti okupovaných ruskou armádou. Proruské úřady ve středu rozhodly o dočasném připojení některých částí Mykolajivské oblasti k Chersonské oblasti, což umožnilo uspořádat referendum i tam.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin vzkázal obyvatelům Moskvou ovládaných území, aby „hlasovali svobodně a ničeho se nebáli“. „Rozhodněte se stát se součástí Ruské federace, my vás podpoříme,“ řekl.

Hlasování se koná na asi 15 procentech ukrajinského území. Očekává se, že výsledky hlasování budou ve prospěch připojení k Rusku. Podle vlády v Kyjevě chce Rusko výsledky referend využít k tomu, aby doložilo údajnou podporu mezi lidmi k odtržení těchto území od Ukrajiny, a využilo je jako záminku k anexi.

Ukrajinské úřady také poukazují na to, že pokud Rusko oblasti, kde se referenda konají, prohlásí za součást svého území, může ukrajinskou snahu je osvobodit označit za útok na své území. „Pak budou moci bojovat bez jakýchkoliv omezení,“ řekl k tomu ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Představitelé Evropské unie, Spojených států, ale i OSN narychlo pořádaná referenda odsoudili a uvedli, že jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sleduje průběh voleb, uvedla, že výsledky nynějších hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože jsou v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem a konají se v oblastech, kde není bezpečno. Značná část obyvatel těchto území navíc kvůli válce uprchla, poznamenala agentura Reuters.

Autoři: ,