„Ještě rok 2019 se nesl ve znamení zlatých časů pro obchodní centra, která svou pozici držela velmi dobře a plnila nezaměnitelnou distribuční i socializační funkci,“ říká předseda Asociace nákupních center Jan Kubíček.
To se změnilo v covidových časech, kdy centra zaznamenala propad tržeb o sedmdesát procent. Vláda jejich provoz zredukovala a chování spotřebitele se začalo měnit. „Když lidé nosili roušky, omezili se pouze na nezbytnosti, ovšem v momentě zrušení povinného krytí obličeje jsme zaznamenali opět okamžitý růst,“ komentuje Kubíček. Připomíná, že index nezahrnuje data hlavního supermarketu nákupního centra, která se mohou trochu odchylovat.
Rekordní byl pro obchodní centra letošní květen, kdy tržby poskočily o třiadvacet procent v porovnání s předcovidovým rokem 2019. Útraty tak už předpandemickou úroveň překonávají, ačkoli frekvence návštěv zatím ještě tak vysoká není. „Zde hraje roli faktor odložené spotřeby, lidé mají hlad po kamenných prodejnách a zboží, které si doma nastřádali, už jim začíná docházet,“ vysvětluje Kubíček.
Jak index vznikáAsociace vychází z dat, která jí zasílají jednotliví obchodníci, firma PwC provede anonymizaci a asociace je pak dále může analyzovat. Index má za cíl porovnávat odvětí, ukazovat trendy a sledovat, jak se sektor vyvíjel v jednotlivých časových periodách. |
Pozitivní trend potvrzují i čerstvá srpnová data, která ukazují skok tržeb o 14,6 procenta. Index ovšem pracuje s nominálními částkami, není tedy do nich zahrnuta inflace. Navzdory snížení hodnoty peněz byly ale duben a květen pro střediska rekordní. To byl také moment největšího propadu online nakupování.
Internetové nákupy však Kubíček vidí pozitivně. „Nevnímáme e-komerci jako konkurenci, naopak podporujeme obchody v jejich zakládání. Myslím, že to přinese lepší vztahy se zákazníkem, více se toho o něm dozvíme,“ dodává.
Online nákupy mají své limity
Online nákupy, které se rozmohly v době pandemie, mají své limity. Podle Kubička sice ukazují jistý trend růstu, nemohou však zcela nahradit fyzické nákupy. „Oba segmenty se naučily žít v symbióze, což je vidět na výdejních boxech, které jsou v centrech často umístěné,“ dodává.
Analýza asociace sleduje také proměnu českého zákazníka. V současné době chodí do obchodu cíleně. Ví, co chce, má to promyšlené a spontánního nakupování je tedy výrazně méně. Zákazník preferuje velké prodejny, kde je velká šance, že nakoupí ve slevách.
„Zatím nevnímáme, že by se opakovalo horečné zásobování lidí, které jsme pozorovali na začátku pandemie,“ říká šéf Asociace nákupních center. Český zákazník je pragmatický a spíš si spočítá, o kolik méně musí utratit, aby s rozpočtem vyšel.
Outlety odolávají inflaci. Ceny módy ve výprodeji drží i zboží z Ruska |
Největší riziko vidí Kubíček v cenách energií. Asociace nákupních center usiluje o řešení hlavně pro malé a střední podniky. „Pokud se kroky vlády dotáhnou, věříme, že dopady nebudou tak drastické jako v období pandemie,“ říká Kubíček. Asociace neočekává přímé příspěvky od státu, věří, že cesta by se měla hledat v zastropování cen elektrické energie.
„Lidé mají našetřeno, do energetické krize nevstupujeme vyčerpaní. Situace není tak děsivá jako v roce 2008 a proplout bychom mohli bez větších škod,“ odhaduje.
Enormní boom nákupních center nastal v roce 2000. Nyní už má skoro každé krajské město taková centra dvě, další výstavba se už příliš neplánuje. Investice směřují spíše do inovací současných obchodních domů, zkvalitňování interiéru a nabídky.
