Volkswagenu i dalším zahraničním koncernům se už výroba v Česku nevyplatí, varuje Špicar

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Škoda Auto Mladá Boleslav
2
Fotogalerie

Energetická krize je natolik hluboká, že se do vážných potíží dostávají i rozsáhlé nadnárodní firmy se zázemím v nejbohatších zemí Evropy. Zástupci Volkswagenu dnes například varovali, že by koncern mohl v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu přesunovat výrobu z Německa a východní Evropy jinam. „Zdaleka to není jen Volkswagen či Škoda, od koho varování slyšíme. Dnes jsem slyšel od dvou firem, které v Česku zaměstnávají tisíce lidí a jsou dcery obřích zahraničních koncernů, že mají nejdražší energie. Výroba v Česku se jim tak pomalu přestává vyplácet,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Považujete za reálné, že by koncern Volkswagen sáhl k něčemu tak riskantnímu a komplikovanému, jako je částečný přesun výroby z východu na západ Evropy s vědomím, že ceny energií mohou být za krátkou dobu proti dnešku velmi odlišné? Nebo čtete dnešní vyjádření VW spíše jako nátlak na národní vlády a Evropskou unii, aby zrychlily pomoc podnikům?

Tahle interpretace se nabízí, jelikož se blíží další mimořádná rada pro energetiku 30. září. Říkám ale, že tohle rozhodně není ten hlavní důvod. Protože varování slýcháme od mnoha firem týdny. Situace je tak zoufalá, že o ní firmy hovoří naprosto adresně. Volkswagen je jen jednou z nich. Zdaleka to není jen Volkswagen či Škoda, od koho varování slyšíme.

Kdo dál bije na poplach?

Dcery nadnárodních mateřských společností. Žijí v systému, kdy jim zahraniční matka – německá, italská, francouzská – jednou měsíčně posílá vyhodnocení, jak si vedou v porovnání s ostatními zeměmi, kde má matka ostatní dcery. Doposud matky kladly důraz na personální náklady, lhůty povolovacích řízení a podobně. Nyní se do popředí dostaly ceny energií.

Dnes jsem slyšel od dvou firem, které v Česku zaměstnávají tisíce lidí a jsou dcery obřích zahraničních koncernů, že začaly vypadávat ze zmíněných vyhodnocení začerveněné. Právě kvůli tomu, že mají nejdražší energie. Výroba v Česku se jim tak pomalu přestává vyplácet. Tomuhle teď čelíme. Firmy si s tím nedokážou poradit. Ceny jsou již tak absurdní, že je nevykompenzují. Je třeba ne hledat, ale najít plošné účinné řešení na národní i evropské úrovni.

Když se takhle razantně ozývá Volkswagen, hádám, že situace řady menších a středních českých firem může být velmi kritická.

Tohle varování už od firem slýcháme několik týdnů. Nové je to v tom, že se firmy dostaly do tak kritické situace, že o ní jsou připraveny hovořit adresně, neanonymně, konkrétně. Doteď jsme od skláren či keramických závodů slyšeli, že jsou ve velkých problémech, ale že nechtějí být jmenovány. Proto že by to mohlo znervóznit zaměstnance, věřitele, banky nebo že by to mohli využít konkurenti. Že to už i jinak velmi konzervativní koncern Volkswagen říká nahlas, to opravdu něco znamená. Tenhle signál musíme brát všichni velmi vážně.

Jak velkého množství podniků se existenční potíže týkají?

Doposud se mohlo zdát, že s dramaticky rostoucími cenami elektřiny a plynu válčí klasické sektory jako sklářství, hutnictví, slévárny či stavebnictví, firmy, které již vyčerpaly úspory, snížily marže, zdražovaly. Problém je to ale mnohem větší a prorostl nejen do autoprůmyslu, ale například i do telekomunikací. Od mobilních operátorů slyšíme, jak obrovské vícenáklady to pro ně znamená v souvislosti s nutností udržovat jejich BTS vysílače v chodu a živit elektřinou servery. Ty nárůsty jsou tak obrovské, že mohou ohrozit ty jejich budoucí investice, které průmysl potřebuje pro svou modernizaci.

Například?

Týká se to investic do vysokorychlostního připojení kvůli internetu věcí, strojového učení a všeho ostatního, co spadá pod takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci. Dlouhodobě by to znamenalo velký problém pro celou ekonomiku.

Jak postupuje váš svaz?

Dnes posíláme oficiální dopis panu premiérovi a ostatním ministrům za všechny tři největší zaměstnavatelské svazy: Svaz průmyslu, Hospodářskou komoru a Konfederaci zaměstnavatelských podnikatelských svazů. Upozorňujeme na hrozby a nabízíme řešení.

Jaká řešení?

Naprostým minimem, se kterým by se měla česká delegace z mimořádné rady pro energetiku vrátit, je prodloužení dočasného krizového rámce. Už nyní v jeho využití máme velké zpoždění. O jeho aktivaci jsme vládu žádali už v červnu. Problém je, že platí jen do konce tohoto roku. Nutné je prodloužení na celý příští rok.

Proč?

Protože dvě třetiny firem sice mají zafixované ceny elektřiny a plynu do konce letošního roku, ale pouze pětina má fix i na příští rok. Protože když nyní před koncem fixace začaly vyjednávat se svými dodavateli o prodloužení, bylo v některých případech téměř nemožné kontrakt obnovit. A když tak za ceny, které by pro firmy nebyly dlouhodobě udržitelné. Ten problém přijde mnohem intenzivněji na začátku příštího roku a dále. Rámec je tak třeba nejen prodloužit, ale i změnit jeho parametry. Potíže části firem, které na podporu dosáhnou, totiž řeší jen z části.

Drahé energie a zastropování cen:

Video placeholde
• Videohub

Pomohlo by, kdyby vláda umožnila zastropování cen energií více průmyslovým firmám?

Určitě ano. Musí se pokusit vyjednat řešení celého systému, kdy závěrečná plynová elektrárna určuje ceny elektřiny, za které se nakupuje. To je neudržitelné a mělo by se to změnit na úrovni Evropské unie. Tady vidím potenciál, jak dlouhodobě snížit cenu elektřiny.

Druhá věc je, že se musí z tržní stabilizační rezervy uvolnit více povolenek na trh, aby se alespoň částečně snížila tato zátěž pro podniky. Pokud se tohle nepovede, je nutné na evropské úrovni vyjednat, že bude možné stropovat ceny, rozvolnit veřejnou podporu i pro velké firmy po celoevropsky odsouhlasených parametrech. Nesmí se stát, aby byla veřejná podpora zcela rozvolněná, aby bylo na libovůli národních států, jak pomohou svým velkým firmám. Bohaté státy by podpořily své podniky mnohem více než Česko s vyprázdněnou státní kasou.