„Nejsou to statisíce... Před několika týdny zazněl údaj o devíti tisících. Samozřejmě tu máme Mariupol, kde počet mrtvých není zcela znám. Jsou to tisíce, ale rozhodně ne statisíce,“ uvedla podle ruskojazyčné stanice BBC k počtu zemřelých Maljarová. Ta zároveň zdůraznila, že hovoří pouze o vojenských obětech, jelikož ty civilní eviduje jiný úřad.
O 9 000 padlých ukrajinských vojácích hovořil v srpnu náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Podle šéfa ruského resortu obrany Šojgua však při bojích zemřelo 61 207 ukrajinských bojovníků a 49 368 jich bylo zraněno.
Ukrajina ani Rusko obvykle vlastní ztráty neoznamují, informují však poměrně pravidelně o ztrátách druhé strany. Šojgu podle ruskojazyčné stanice BBC hovořil v úterý o ruských padlých poprvé od března. Připustil, že v sousední zemi zahynulo 5 937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí, že Rusko přišlo o víc než 56 000 lidí. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Stanice BBC na základě svých výpočtů píše, že Rusko během invaze přišlo nejméně o 6 476 příslušníků ozbrojených sil. Tento údaj však pochází pouze z otevřených zdrojů, a neodráží tak skutečné ztráty, které budou vyšší. Podle americké CIA ztratilo Rusko na Ukrajině ke konci července přes 15 000 vojáků. Britská rozvědka v červnu hlásila kolem 20 000 mrtvých ruských vojáků.
NATO hodlá pomáhat víc
O navýšení pomoci Severoatlantické aliance Ukrajině v pátek informoval server CNN, kterému to sdělil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Uvedl to ve chvíli, kdy Moskva zahájila hlasování o připojení čtyř regionů k Rusku, což je podle Kyjeva a jeho spojenců lest, která má vést k anexi těchto území a eskalaci sedm měsíců trvající války.
„Naší odpovědí, odpovědí NATO, je zesílení podpory,“ řekl Stoltenberg. „Nejlepší způsob, jak ukončit tuto válku, je dále posílit Ukrajince na bojišti, aby si v určité fázi mohli sednout a dosáhnout řešení, které bude pro Ukrajinu přijatelné a které zachová Ukrajinu jako suverénní, nezávislý národ v Evropě,“ dodal.
Hlasování vyvolalo obavy, že by Moskva mohla tyto čtyři oblasti připojit a pak ukrajinské útoky při jejich znovudobývání prezentovat jako útok na samotné Rusko.
„Právě na to musíme být připraveni, že Rusko využije těchto fiktivních hlasování k další eskalaci války na Ukrajině,“ odpověděl Stoltenberg na otázku ohledně tohoto scénáře. „Tato hlasování však nemají žádnou legitimitu a samozřejmě nic nezmění. Nadále se jedná o agresivní válku Ruska proti Ukrajině,“ dodal.
Spojenci NATO podporují Ukrajinu zbraněmi, municí, dalším vojenským vybavením a výcvikem.
Rusové při referendech zavírají města. Lidi nutí hlasovat v kuchyni i na dvoře |
Čtyřdenní referenda byla narychlo zorganizována poté, co ukrajinské jednotky začátkem tohoto měsíce v rámci protiofenzívy dobyly zpět rozsáhlá území na severovýchodě země. Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin tento týden rovněž oznámil částečnou mobilizaci 300 000 rezervistů, se Kreml zřejmě snaží znovu získat převahu, poznamenala agentura Reuters.
Putin již od 24. února, kdy začala invaze na Ukrajinu, tvrdí, že Rusko provádí „speciální vojenskou operaci“ s cílem demilitarizovat Ukrajinu, zbavit ji nebezpečných nacionalistů a bránit Rusko před NATO. Podle Moskvy referenda nabízejí lidem v regionu příležitost vyjádřit svůj názor.
