Hlavní obsah

Vyhnout se cenzuře. USA rozšíří přístup k internetu demonstrujícím Íráncům

Foto: Profimedia.cz

„Nezabíjejte holky za to, co nosí,“ hlásal transparent na vigilii za Mahsu v americkém Washingtonu. Podobné akce se konají i jinde po světě.

Reklama

V souvislosti s protesty v Íránu vydalo americké ministerstvo financí pokyny, které zmírní omezení internetových služeb dostupných Íráncům. Ke kroku dochází navzdory sankcím Spojených států vůči této zemi.

Článek

Mahsé Amíníové bylo pouhých 22 let, když minulý týden zemřela po zásahu íránské mravnostní policie. Podle té mladá žena nedodržela pravidla nošení hidžábu, pokrývky hlavy, a byla tak vzata do vazby. Tam však upadla do kómatu a následně i zemřela. Do Teheránu přitom přijela na pouhou návštěvu příbuzných.

Událost Íránce nenechala chladnými a do ulic vyrazily nejenom ženy. Rozsáhlé protesty zuří po celé zemi již několik dní a vyžádat si podle nejnovějších informací měly nejméně 35 mrtvých. Na vývoj v zemi postupně reagují i představitelé zahraničních institucí či celých států.

„Vzhledem k tomu, že odvážní Íránci vyšli do ulic, aby protestovali proti smrti Mahsé Amíníové, Spojené státy zdvojnásobují svou podporu volnému toku informací k íránskému lidu,“ uvedl náměstek amerického ministra financí Wally Adeyemo o nejnovějším kroku USA.

Spojené státy se totiž rozhodly rozšířit nabídku internetových služeb dostupných Íráncům, kdy uvolnění softwarových kontrol mimo jiné umožní americkým technologickým firmám rozšířit své podnikání v zemi. „Pomůžeme zajistit, aby íránský lid nebyl držen v izolaci a v nevědomosti,“ prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Úředníci uvedli, že tento krok pomůže Íráncům v přístupu k nástrojům, které lze použít k obcházení státního dohledu a cenzury. Nezabrání ovšem zcela tomu, aby Teherán komunikační nástroje nepoužíval k potlačování disentu, jak to také učinil tím, že v průběhu týdne odřízl přístup k internetu většině občanů.

Podle skupiny NetBlocks, která se zabývá monitoringem internetu, byly mobilní sítě vypnuty z velké části. Společnost Meta pak potvrdila, že Íránci mají problémy s přístupem k některým jejím aplikacím. Ačkoliv se nejedná o úplné vypnutí internetu, se kterým tamní lidé mají zkušenost již z dřívějška, techničtí experti tvrdí, že pozorují podobný vzorec.

Írán a internet

V roce 2019 vyšli Íránci demonstrovat do ulic poté, co přes noc prudce vzrostly ceny pohonných hmot. Když uprostřed protivládních protestů íránské úřady zcela odpojily internet, mezinárodní společenství se jen stěží snažilo sledovat následné krveprolití mezi civilisty.

Deník The New York Times tehdy uvedl, že během čtyř dnů násilností bylo zabito „180 až 450 lidí a možná i více“, další tisíce lidí byly zraněny a zadrženy, přičemž většina z nich se ponořila do digitální tmy. Agentura Reuters pak v prosinci 2019 informovala, že během dvoutýdenních nepokojů bylo zabito 1 500 lidí.

„Nemyslím si, že existuje něco, co by nás přimělo myslet si, že jde o náhodu,“ cituje web CNN Douga Madoryho ze společnosti Kentik, která se věnuje monitorování internetové sítě či detekci anomálií. „Vzhledem ke kontextu tomu rozumím tak, že cílem bylo zabránit lidem ve sdílení videí a komunikaci s okolním světem.“

Washington některé výjimky týkající se internetu ze svých sankcí vůči Íránu poskytuje již dlouho, nová aktualizace se však snaží o jejich modernizaci. Licence tak nově zahrnuje platformy sociálních médií či videokonference a rozšiřuje i přístup ke cloudovým službám používaným k poskytování virtuálních privátních sítí (VPN), které uživatelům poskytují anonymitu na internetu.

Licence také nadále povoluje antivirový, antimalwarový a antisledovací software, a aby se společnostem usnadnilo dodržování předpisů, odstraňuje také předchozí podmínku, že komunikace musí být „osobní“. Washington by nyní měl pokračovat ve vydávání dalších pokynů.

Poslechněte si epizodu podcastu 5:59 o dění v Íránu

V Íránu sílí výzvy k vyšetření smrti mladé ženy, která zemřela po zásahu mravnostní policie. Mahsa Amíníová podle ní nedodržela pravidla nošení pokrývky hlavy – hidžábu – a necudně se odívala. Incident vyvolal rozsáhlé protesty i mezinárodní kritiku. Jak velkou výzvu to představuje pro íránskou vládu a konzervativní duchovní?

Na páteční oznámení Antonyho Blinkena ohledně nové licence reagoval i Elon Musk, který stojí za společností SpaceX i automobilkou Tesla. „Aktivuji Starlink,“ napsal podnikatel na Twitteru s odkazem na satelitní konstelaci připravovanou jeho společností, která bude poskytovat širokopásmové připojení k internetu.

Američtí představitelé nicméně uvedli, že aktualizovaná licence se nevztahuje na hardware dodávaný Muskem. Jeho firma i další společnosti však mohou požádat o povolení ministerstvo financí.

Pokračující rozhořčení íránské veřejnosti v souvislosti se smrtí Amíníové nevedlo v uplynulých dnech k úpadku ani ze strany íránských bezpečnostních složek. Zatímco lidé zapalovali policejní stanice, íránská armáda prohlásila, že demonstrace považuje za „zoufalé činy, jež jsou součástí ďábelské strategie nepřátel, která má oslabit islámský režim“.

Současné demonstrace pak íránský prezident Ebráhím Raísí označil za „normální a akceptovatelné“ s tím, že jde o důkaz, že se v jeho zemi „odehrává diskuse“. Dále hlava státu informovala, že je v kontaktu s rodinou zemřelé dívky a okolnosti jejího úmrtí nechává prošetřit. Íránské úřady podle jeho slov dělají, co je třeba.

Tamní policie nadále tvrdí, že Amíníová zemřela na infarkt, a íránští představitelé popírají i podíl policie na smrti 35 demonstrujících. Amnesty International však hovoří o „brutálním potlačení“ protestů, při kterém se používají „broky, slzný plyn, vodní děla a pendreky“.

Reklama

Doporučované