Článek
Energetický regulační úřad (ERÚ) odstartoval veřejnou diskusi o změně tarifní struktury pro odběratele elektřiny. Už jednou s tím narazil. Změna je ale nutná. Dnešní systém distribučních sazeb, který domácnostem nabízejí obchodníci, se přežil.
„Distribuční tarify už neodpovídají současným podmínkám, některé z platných tarifů dnes obchodníci vlastně už ani nemohou nabízet,“ vysvětluje v rozhovoru Petr Kusý, člen Rady ERÚ.
Změnu si vynucuje nový systém výroby elektřiny i způsob jejího užívání. Pokračuje decentralizace výroby, do níž se ve stále větší míře zapojují malé obnovitelných elektrárny.
Větrníky a soláry vyrábějí elektřinu nepravidelně, takže rostou nároky na řízení sítě. Rostou i rozdíly v požadavcích zákazníků. Někteří si i při malé spotřebě rezervují silným jističem velkou kapacitu připojení, další by rádi dodávali do sítě vlastní elektřinu. Nový systém by měl zároveň motivovat k upřednostňování spotřeby mimo energetické špičky a umožnit zákazníkům v budoucnu podílet se na distribučních službách prostřednictvím agregátorů systémových služeb.
„Dnešní tarify nezohledňují nové možnosti energetiky,“ říká Petr Kusý. „Dnes je běžné, že spousta lidí chce na střechu fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, baterii, klimatizaci. Všechny tyto komponenty – zjednodušeně řečeno – ovlivňují elektrizační soustavu. Tomuto novému pohledu chceme distribuční tarify přizpůsobit,“ dodává.
Změna ale nebude rychlá. „Chceme se o celkové změně distribučních tarifů a pohledu na celý systém bavit v průběhu několika let,“ říká Petr Kusý. Podle vedení ERÚ by se systém měl měnit postupně do roku 2028. Pro řadu změn bude třeba upravit zákon.
Druhý pokus
Nejde o první pokus o tarifovou revoluci. Pokoušela se o ni už před šesti lety bývalá šéfka ERÚ Alena Vitásková. Součástí tehdy plánovaných změn měla být výraznější platba za kapacitu jističe, což vyděsilo velký počet spotřebitelů s malou spotřebou, ale silným jističem. Typicky chataře a chalupáře, kteří odebírají elektřinu jen pár dní v roce, zároveň si ale drží velkokapacitní jističe kvůli energeticky náročným spotřebičům, jako jsou cirkulárky.
Návrhů z pera Vitáskové se zalekla tehdejší sociálně demokratická vláda, která od plánu na změny tarifní struktury nakonec couvla. „Stalo se z toho spíš politické než odborné téma,“ shrnuje Petr Kusý.
ERÚ chce podle něj dnes řešit problém jinak než bývalá předsedkyně Vitásková. „Chceme se podívat na to, jakým způsobem daný zákazník soustavě pomáhá, nebo ji zatěžuje. A na základě toho pak chceme nastavovat distribuční tarify,“ říká radní ERÚ.
Změnit by se měl i počet povolených tarifů. Zatímco dnes jich je několik desítek, do budoucna by mělo být k dispozici jen několik, zato lépe strukturovaných sazeb. Změna se podle Kusého dotkne každého spotřebitele, každé domácnosti.
„Neznamená to automaticky, že to přinese zdražení. Jde nám o to, rozdělit náklady na sazby takovým způsobem, aby reflektovaly to, co zákazník v systému vyvolává. Majitel cirkulárky prostě síť zatěžuje jiným způsobem než babička v bytě, která si jenom vaří kafe a zapíná televizi. Zároveň chceme zohledňovat nové technologie,“ popisuje radní.
Nový systém má například umožňovat, aby klient s vlastní solární elektrárnou mohl v době, kdy není doma a nenabíjí baterii, prodávat nepotřebný přebytek elektřiny do sítě. Dnešní běžné jednosměrné elektroměry by měly nahrazovat „chytré“ měřící přístroje, schopné mimo jiné rozlišovat odběr podle průběhu spotřebitelských špiček a minim.
Umožní to podle Kusého „nadesignovat energetiku vlastní domácnosti“ tak, aby co nejvíce spotřebičů využívalo období mimo špičky, kdy je elektřina levnější. Pokud budou spotřebitelé masově měnit v tomto směru své chování, bude to zároveň přispívat k udržování stability v síti.
