Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn.
Provozovatelé těchto takzvaných inframarginálních technologií, jako je třeba hnědé uhlí nebo jaderná energetika, totiž benefitují z až nečekaně velkých zisků, a to i bez zvýšení jejich provozní nákladů. Veškeré příjmy nad hranicí 180 eur za megawatthodinu tak mohou státy využít pro vlastní sadu opatření.
Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. „Energetická špička“ má dohromady tvořit desetinu zimních měsíců. Výběr konkrétních hodin, stejně jako specifických úsporných opatření má být v gesci jednotlivých zemí unie.
Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.
Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.
„Dnes jsme dokončili důležitý úkol. Obvykle taková dohoda trvá měsíce, ale tolik času jsme nyní neměli. České předsednictví tvrdě pracovalo na co možná největší flexibilitě pro členské státy, a i proto mne těší, co nám podařilo. V naší práci ale musíme pokračovat i nadále. Do budoucna chceme omezit ceny plynu a musíme posílit vyjednávací sílu EU na globálním trhu s plynem. Ujišťuji Vás, že svolám tolik mimořádných rad, kolik bude potřeba, abychom vyjednali další potřebné kroky,“ řekl Síkela.
Evropská unie doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska.
Podle odhadů Evropské komise by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu korun). Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince.
„Žijeme ve výjimečné době. I proto mimořádně rychle, koordinovaně a solidárně pracujeme na vytvoření jednotné strategie vůči ruskému tlaku. Dnes dosažená dohoda přinese úlevu evropským občanům i podnikům. Členské státy ve špičkách vyrovnají křivku poptávky po elektřině, což bude mít přímý pozitivní dopad na ceny. Země zároveň přerozdělí zisky z oblasti energetiky, a to vůči těm, kteří mají s placením účtů za energie problémy,“ dodal Síkela.
⚡️ #TTE Energetika | DOHODA! Ministři dosáhli politické dohody ohledně opatření ke snížení vysokých cen elektřiny: povinné snížení poptávky po elektřině, zastropování zisků producentů vyrábějících z inframarginálních zdrojů a solidární příspěvek výrobců z fosilních paliv. https://t.co/jqJoo8TcEl
Společný postup EU přichází poté, co řada zemí zavedla národní opatření ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií a odvrátit rozsáhlé sociální problémy či uzavírky ve výrobě. Velkoobchodní cena elektřiny se v unii v létě vyšplhala až na 1000 eur za MWh, načež tento měsíc klesla zhruba na polovinu. Unijní činitelé nárůst připisují především Rusku, které dramaticky snížilo dodávky plynu, což vedlo k prudkému zdražení suroviny.
Mnohé unijní země v této souvislosti volaly po návrhu k plošnému zastropování velkoobchodní ceny plynu. Komise se ale zatím zdráhá touto cestou vydat a varuje před riziky takového postupu, zatímco prosazuje vyjednávání s dodavateli plynu považovanými za spolehlivé a už dříve odmítnuté zastropování ceny ruského plynu.
Síkela uvedl, že strop na cenu plynu v pátek „nebyl na stole“ a že EU se k otázce bude muset vrátit. „Očekávám, že to bude následující bod agendy,“ uvedl.
Za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií vnímá výsledky jednání premiér Petr Fiala. Na svůj Twitter napsal, že každý stát podle něj bude mít možnost přizpůsobit výsledné řešení domácím podmínkám. Evropská komise má také podle něj za úkol pracovat na dalších krocích ke stabilizaci cen energií.
Dohoda má i české kritiky
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ale upozorňuje, že velké země si jen pohlídaly svoje zájmy a páteční shoda ministrů pro energetiku na úrovni Evropské unie tak podle něj ceny energií neovlivní.
„Žádná revoluce se nekonala, je to podle dikce Evropské komise. Ceny energií to neovlivní, ale umožní se výběr daní a následně se dotačním způsobem budou prostředky přerozdělovat,“ uvedl Havlíček. Ke stanovenému limitu 180 eur za MWh na jednotlivé zdroje uvedl, že je nutný, jinak by Česko nemělo šanci na zdaněné prostředky dosáhnout. „Například ČEZ prodal na příští rok za 100 eur,“ poznamenal.
Podobný názor sdílí i Hospodářská komora. Opatření v pátek podle ní neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií.
11. září 2022 |
