Vládní plán je ovšem postaven na předpokladu, že se vládě podaří vybrat celkem o 217 miliard korun na daních více než letos. Z toho asi 100 miliard by měl dosáhnout výnos z windfall tax, tedy daně z neočekávaných či mimořádných zisků, kterou chce vláda zavést.
Schodek 295 miliard
Návrh, na němž se shodla vláda, počítá pro příští rok s celkovými příjmy centrálního a místních rozpočtů 1928 miliard a s výdaji 2223 miliard korun, čili schodkem 295 miliard. Pro přespříští rok kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vyprojektoval schodek 280 miliard a na rok 2024 pak 260 miliard korun.
Benzin začne od soboty zdražovat, končí „letní“ daňová sleva |
Původně měla vláda rozpočet 2023 schvalovat o týden dříve, tedy před komunálními a prvním kolem senátních voleb. Nejsilnější opoziční strana to ústy Aleny Schillerové, předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalé vicepremiérky kabinetu premiéra Andreje Babiše, označila za úmyslný posun kvůli tomu, aby před volbami nevyšlo najevo, jak hluboko do minusu chce současná koaliční vláda veřejné finance poslat.
Obecně opozice kritizuje, že vládě pomáhá inflace zvyšovat už tak nadhodnocené příjmy a že má špatně zakalkulovánu podporu na pomoc domácnostem a podnikům s energiemi. „Především je navržený deficit výrazně nižší než rozpočet, který navrhla předchozí ministryně financí Alena Schillerová na rok 2022. A to reaguje na energetickou krizi, extrémní inflaci a válku na Ukrajině,“ hodnotí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární,“ podtrhl při představování návrhu šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho předchůdkyně Schillerová odeslala zhruba před rokem do vlády a posléze do parlamentu návrh, v němž figuroval deficit ve výši 377 miliard korun.
Největší díl výdajů příštího roku, které lze označil jako mimořádné, představuje 100 miliard na zastropování cen silové elektřiny a plynu pro maloodběratele. Tyto výdaje má vykrýt výnos daně z mimořádných či nečekaných zisků, kterou chce vláda uvalit na energetické a petrolejářské firmy i banky. Dalších 55,6 miliard korun navíc oproti letošnímu roku by státnímu rozpočtu na rok 2023 měl přinést ekonomický růst a také vyšší spotřebitelské ceny. Vyšší než letošní příjmy – o 135 miliard – si ministerstvo financí slibuje také od výběru daně z příjmů právnických osob. Právě tady se má ale projevit ona daň z mimořádných zisků. A více by měla do státní kasy přinést i daň z příjmu fyzických osob.
„Výbor pro rozpočtové prognózy označil predikci příjmů ministerstva financí za realistickou,“ podtrhl na dotaz serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Tomáš Weiss.
Zvýšení platů jako úspora
Kromě kritiky, týkající se obsahu jednotlivých rozpočtových kapitol – což tradičně patří do procesu projednávání státního rozpočtu – a dále plošnosti pomoci domácnostem s energetickou krizí a inflací či zvýšení důchodů, je silně kritizováno také zvýšení platů ve veřejné sféře o 10 procent.
Optimistický, ale s otazníky. Vláda v návrhu rozpočtu počítá s příjmy, které zatím nemají oporu v zákoně |
Ale ministerstvo financí právě zvýšení platů dává na misku vah coby rozpočtové úspory.
„Na avizovanou valorizaci platových tarifů o 10 procent jsou z důvodu motivace spořit příslušným kapitolám alokovány celkové objemy finančních prostředků odpovídající navýšení o osm procent u příslušníků bezpečnostních složek, vojáků, nepedagogických či kulturních pracovníků, respektive zpravidla o čtyři procenta u ostatních skupin zaměstnanců. Zbývající finanční prostředky si kapitoly budou muset zajistit samy v rámci svých rozpočtů prostřednictvím úspor, využití nároků z nespotřebovaných výdajů či škrtáním neobsazených míst,“ popsal ministerský mluvčí Weiss.
