„Ukrajinské děti se učí česky rychle,“ říká Běloruska. Rusové na Ukrajinu stříleli z obce její babičky
Viktoryia Markautsova pochází z Běloruska, v Čechách žije už 8 let a nyní pracuje jako asistentka pedagoga ve 4. třídě. Dětství strávila v Ziabrovce, odkud Rusové od února střílí na Ukrajinu. „Žila tam babička, strávila jsem tam dětství. Ruské jednotky přišly a chovaly se tam jako doma. Vzali mi moje dětství, to místo už mi nepatří. Nemohu se tam vrátit, už by to nebylo ono,“ vysvětluje pro Blesk Zprávy.
Nedávno se výbuchy v Ziabrovce ozvaly znovu. Tentokrát to ale byli nejspíš Bělorusové, kteří stáli za výbuchem v ruské části. „Dobrá práce,“ chválila je Ukrajina.
24. únor Viktoryia probrečela. Nebyla na invazi a střely z Běloruska připravená, Bělorusové jsou s Ukrajinci historicky propojení. Ve třídě, kde působí, za ní přišla vylekaná ukrajinská holčička, která žije v Česku už dlouho. „Viky, víš, co se děje?“ ptala se jí. Některé děti si tváře pomalovaly ukrajinskými barvami, na chodbě školy vyvěsili vlajku.
Základní škola Solidarita, kde pracuje, přijala po začátku války několik desítek ukrajinských dětí. Ve Viktoryině třídě přibyli tři noví Ukrajinci, kluk z Kyjeva a dvě holčičky, sestřenice ze Zakarpatí.
Chlapečka, který přijel jako první, české děti zdravily krátkými uvítacími větami v ukrajinštině. Klouček už se ale vrátil, jeho maminka neuměla česky, žila jen zprávami o válce a ještě s druhým mladším dítětem všichni sdíleli jeden pokoj. Znovu tak odjeli za otcem, který nemohl opustit Ukrajinu kvůli možnému budoucímu narukování.
Integrace na škole probíhá dobře. „Když se třeba české děti učí vyjmenovaná slova, já si vezmu ukrajinské holky stranou a společně si čteme, vysvětlujeme nová slovíčka nebo kontrolujeme, jak rozumí textům. A když české děti dělají v matematice slovní úlohy, rychle jim to překládám,“ popisuje Viktoryia. Sama ukrajinsky neumí, Ukrajinky ale dobře rozumí rusky a nemají s tím problém.
Ukrajinské holčičky už umí česky. „Doma se učily velmi dobře, teď studují v cizím jazyce“
Češtině už holčičky docela rozumí, dokážou věci vysvětlit vlastními slovy. Stejně tak rozpoznají zvláštnosti české gramatiky, háčky i čárky. Podle Viktoryie to ale stále nemají lehké. „Na ukrajinské škole byly zvyklé se učit velmi dobře. I když jsou šikovné, stále studují v jazyce, který předtím neznaly. A když jsme měli online hodiny v létě, bylo vidět, že jim chybí babička a bývalí spolužáci,“ vzpomínala.
Holčičky navíc čtyřikrát týdně dochází na výuku češtiny pro ukrajinské děti, která probíhá přímo na základní škole. Stráví tím čas v prostředí s dětmi, které prožívají stejné období jako ony. Také jim s integrací pomáhá ukrajinská žačka, která k nim na školu chodí už od 1. třídy.
Začlenit mladší děti je podle asistentky pedagoga snazší než ty starší. S těmi u nich pracuje dívka původem z Ruska. V některých třídách přitom mají i ruské děti a ředitelka se velmi zasnažila, aby se necítily ohroženě. „Nikdo nemůže být diskriminován kvůli původu. Ruské děti nejsou zodpovědné za Putinovy činy. Ukrajinské a ruské děti k sobě u nás na škole nebudou agresivní,“ prohlásila rázně.
Z doslechu Viktoryia slyšela, že na jiné škole si čeští žáci na ty ruské dovolovali. „Děti ne vždy dokážou porozumět, kdo za to může. Když v rádiu slyší, že agresor Rusko zabíjí děti, tak o tom hlavně ty mladší takhle uvažují. Mají tendenci si myslet, že jsou všichni Rusové zlí. Mnozí z Rusů jsou přitom proti systému, přičemž je uvěznil vlastní stát,“ rozumí jim Viktoryia.
Na Viktoryiině škole je asistent pedagoga skoro v každé třídě, kvůli dětem z Ukrajiny mají ještě 3 rotující. Kromě ukrajinských dětí se mladá žena primárně věnuje žákovi s ADHD. „Teď se zlepšuje, ví, jak se má chovat, i když ne vždy všechny vjemy dokáže zpracovat. My ale dáváme šanci každému dítěti,“ poznamenává.
Druhý žák má dysgrafii, dyslexii a hyperaktivitu, nedokáže celou hodinu sedět. Zároveň je ale chytrý, má logické myšlení, mluvenému projevu hned porozumí. Jen se musí učit jinak než spolužáci. Když asistenti pedagogů vidí pokroky u dětí, bojí se, že by Česko počty těchto zaměstnanců snížilo. Společnost by nikam neposunulo, když by děti s lehčími poruchami odsunula stranou.
Kromě školy Viktoryia pomáhá dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, s nežádoucím chováním nebo jazykovou bariérou v odpoledním klubu neziskové organizace Nová škola. Aktivní je i v české běloruské diaspoře, když stála vedle Národní banky s transparentem, psaly o ní i v běloruských opozičních novinách.
Na šíření propagandy v běloruských školách dohlíží „ideolog“
Do Běloruska se tak od roku 2020 raději nevrátila. „Jedna běloruská aktivistka jela po dvou letech od velkých protestů na pohřeb. Ani tam ale nedojela, zatkli ji a skončila ve vězení,“ vzpomněla Viktoryia. KGB odchytává každý telefonát, čtou zprávy na messengeru.
Někdo se jí ptal, proč prezidenta Lukašenka ještě nezabijí. Odpověděla, že jakýkoliv protest, jakekoliv spiknutí v diktatorském státě je teď teměř nemožné, když Bělorusové ani nemůžou na ulicích vyjádřit nahlas svůj nesouhlas s politikou státu. Represe jsou tam podle ní ještě pokročilejší než v Rusku, je to menší stát a zatýkat je tak jednodušší.
V létě po volbách viděla, jak velká auta odvážela demonstranty, lidi zatýkali hned na ulicích. „Velmi to bolí, hodně na to myslím. “
Sama pochází z liberální demokratické rodiny a ještě za studií v Bělorusku se zúčastnila protestů. Ptali se jí, čeho dosáhne. Varovali ji, že ji mohou vyhodit z univerzity. „Věděla jsem ale, že jen tak budu mít čisté svědomí. Rodiče se nejdřív báli, pak ale byli pyšní. A bývalí spolužáci teď zpětně litují, že také nešli. Teď na to doplácí,“ popisuje.
V posledních letech Bělorusko posílalo na základní školy někoho z armády, kdo tam pomáhal šířit ideologii. Na gymnáziu, kde Viktoryia maturovala, takový „ideolog“ jen chodil po škole, poslouchal a šířil dál, o čem se učitelé bavili. A na vysokých školách to dělala přímo KGB. Nemysleli na vzdělání studentů, ale na jejich kontrolu. Ve školách se navíc často mění absurdní věci, místo běloruských slov se například přejímají jejich ruské verze.
Ve městech se lidé a jejich děti propagandě ještě dokážou bránit, mají přehled i přístup k internetu. Na vesnicích se ale šíří ve školách i v rodinách a dítě by muselo být velmi šikovné, aby pochopilo pravdu.
Za Viktoryií se do Česka přestěhoval také její mladší bratr. Přestože se dostal na nejprestižnější univerzitu v Bělorusku, situace se zhoršovala. „Pomyslně se mu podařilo nasednout do posledního vlaku za svobodou,“ řekla Viktoryie. Nyní pokračuje ve studiích v Česku a do vlasti se nepodívá minimálně dalších osm let. Kdyby to udělal, musel by narukovat a z vojny, která je dědictvím SSSR, by se mohl vrátit také jako invalida – nebo vůbec.
Česko bylo první zemí, která při protestech v roce 2020 začala pomáhat. Teď je Bělorusko nepřítel
V jejich rodině bylo jen otázkou času, kdy u nich zaklepou na dveře. Sama maminka Viktoryie učila v Bělorusku na druhém stupni základní školy. „Vyučovala dějepis a nechtěla šířit něco, čemu sama nevěřila. Nebojí se říct, co si myslí o režimu nebo o vedení školy,“ zdůraznila dcera. Oba rodiče se citili ohrožení a rádi by přijeli pracovat do Česka, už však nemůžou kvůli sankcím, které zavedlo.
Tak se přestěhovali do Polska, které Bělorusku jako své sousední zemi rozumí. Maminka se tak v 50 letech učí polsky a doufá, že bude nadále pracovat ve školství, kde předtím působila 28 let. Otec si našel práci v logistické firmě a učí se řídit kamion.
„Když začala válka, západní politici se snažili najít někoho, kdo je za to zodpovědný. Proto už Bělorusům, nacházejícím se v Bělorusku, nevydávají víza, i když za tuto válku nemohou. Lukašenka nezvolili, diktátor zabil a zmlátil aktivisty, uvrhl zemi do největších represí v historii. Netrestejte národ v zajetí teroristického režimu,“ řekla.
Chápe nevydávání turistických víz, ještě nedávno ale Česko vydávalo studijní a pracovní víza. To už teď také zastavilo a podle Viktoryje to například studenty vyhozené ze školy kvůli občanskému aktivismu bolí.
Přitom Česko bylo ještě při protestech v roce 2020 první zemí, která začala spolupracovat přímo s běloruskou občanskou společností místo vlády. V rámci programu MEDEVAC pomohlo se zdravotní rehabilitací více než 40 Bělorusům, které režim pronásledoval. A nadále by si Česko mělo podle Viktoryje pamatovat Bělorusko jako národ, který se snažil jít evropskou cestou.
Připomněla, že na Ukrajině bojují proti Rusku i Bělorusové. Dokonce pro ně dělali sbírku. Spoustě lidí hrozilo Lukašenkovo vězení. Vypořádali se s tím právě tak, že emigrovali z Běloruska a odešli do války. Jeden z nich dostal azyl i v Česku, protože však došlo k útoku z Běloruska, cítil se za to zodpovědný a odešel do války.
V Bělorusku se proti ruským jednotkám snažili zakročit partyzáni, prostříleli jim ale kolena a hrozí jim smrt.
Před válkou na Ukrajině podle Viktoryie spousta Ukrajinců ani netušila, co mají Bělorusové proti Lukašenkovi. Dokonce i po protestech v roce 2020 byl Lukašenko nejpopulárnějším zahraničním politikem na Ukrajině a v roce 2016 s ním většina Ukrajinců otevřeně sympatizovala. Pak z Běloruska na Ukrajinu přiletěly střely.
„Dokud bude Putin, Evropa se nemůže cítit v bezpečí. Věřím, že Ukrajinci válku vyhrají, svět ale nadále musí Ukrajinu aktivně podporovat. Jinak to pro nikoho z nás nedopadne dobře. Držím však palce i Rusům, kteří bojují proti Putinově režimu a proti válce, i těm, kteří kvůli tomu dnes sedí ve vězení,“ zakončila asistentka pedagoga Viktoryia Markautsova.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu vyzval unijní lídry, aby přijali silný osmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Zároveň znovu kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku. Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference k prezidentům a premiérům, kteří jednají v Bruselu, a video následně zveřejnil na sociální síti X.
V minulých dnech se Zelenskyj v této souvislosti zmínil o českých a německých firmách, které podle něj dodávají Rusku komponenty potřebné k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti. Čeští představitelé reagovali, že tato obvinění prověřují.
Kromě válečných zajatců se na Ukrajinu vrátila i těla padlých vojáků Ostatky teď budou zkoumat lékaři a fozenzní experti. V minulosti se ukázalo, že Rusové Ukrajince mučili, v několika případech dokonce poslali na Ukrajinu úplně cizí těla.
Dnešní výměně zajatců předcházelo v posledních týdnech pět podobných výměn v souladu s istanbulskými dohodami Kyjeva a Moskvy z 2. června. Obě strany se dohodly na postupné výměně zajatců i repatriaci padlých vojáků.
Dohoda z 2. června následovala po zatím největší výměně zajatců z konce května, která se týkala tisícovky mužů na každé straně.
Slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zopakoval, že Slovensko nyní nepodpoří 18. balíček protiruských sankcí. Uvedl to v příspěvku na svém facebooku, v němž zároveň jednání s von der Leyenovou označil za konstruktivní a pragmatické. Při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Slovensko žádat o odložení hlasování. Pokud se návrhu nevyjde vstříc, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn přijetí 18. balíku sankcí vetovat, uvedl Fico.
