„Bude to pět týdnů, co Hanka odešla. Není to lehké. Měli jsme manželství bez mráčku. Nikdy jsme se nehádali. To bylo fakt tak nádherný. Pořád na ni myslím. A nechci tomu uvěřit. Chtěl bych se probrat a říct si, že to byl jen strašnej sen. Schází mi, strašně mi schází,“ říká Štefan Margita v rozhovoru s moderátorkou Martinou Jandovou pro pořad Showtime na CNN Prima NEWS.
O tom, že by se odstěhoval ze společného bytu, ve kterém žili, prý ani chvíli nepřemýšlel. „Protože je tady její šatna, které se netknu. Všechno v ní nechávám. V té šatně si s Hankou povídám a doufám, že na mě kouká a chrání mě. Pořád ji miluju a vždy budu milovat,“ vysvětluje pěvec.
Během rozhovoru promluvil také o tom, že v posledních dnech života zpěvačky pro něj bylo nejtěžší lhát jí a předstírat, že se její zdravotní stav lepší. „Když Hanka ležela v nemocnici, páni doktoři mě předem upozorňovali, že je její stav hodně špatný. Bylo to moje nejhorší životní představení, které jsem musel zahrát. Zahrát v tom smyslu, že když Hanka ležela, vždy jsem za ní přišel a ptal se, co bude jíst. Chtěla strašně kuřecí polévku, tu si denně dávala. Vždy si dala i jeden indiánek. Ale pak mi páni doktoři řekli, že se její stav zhoršuje a že to není dobré. Že musím počítat se vším,“ popisuje.
„Asi pět sekund poté jsem vstupoval do jejího pokoje a neustále si opakoval, že se musím usmívat a nesmím to dát najevo. Někdy to na mně poznala a ptala se, jestli se něco stalo. Tvrdil jsem, že ne a že pan doktor říkal, že má lepší výsledky. To ji uklidňovalo,“ říká Margita, který byl celé čtyři poslední dny manželčina života společně s ní v nemocnici.
„To jí ze začátku nešlo do hlavy. Říkal jsem, že je mi doma už smutno a chci být s ní. Uvěřila mi. Stále se vyptávala, co budeme dělat. Jestli půjdeme na Slavíka. Prostě netušila, že se to stane. Byla velice pozitivní, ale pak se to najednou začalo hodně zhoršovat. Hodně spala, chudinka. Pak už ani neměla chuť do jídla. Je strašné sedět vedle milovaného člověka a vědět, že třeba už zítra nebude. Je katastrofa na toto čekat. Byl to pro mě nejhorší moment. To, že nemůžeš pomoct,“ vzpomíná s tím, že by rád dementoval jednu věc, která vyšla v bulváru.
„Vyšel jistý text. To mě strašně mrzelo, že mi nikdo nezavolal a nezeptal se. Psali, že Hanka zemřela na těžkou mrtvici. To ale není pravda. Hanka zemřela na tu svou nevyléčitelnou nemoc krve, kdy opravdu neexistovala možnost. Vyčerpala všechny, které v medicíně jsou. Bohužel nešlo nic dělat. Byly tam nepříjemné zápalové hodnoty a doktoři věděli, že je zle, a upozornili mě, že se mám připravit na nejhorší. Člověk jim ale nechce věřit,“ říká zpěvák.
Čtrnáct dní před tím, než odešla, dostala Hana Zagorová vysoké horečky. „Nejdříve měla jen 37,5. Volal jsem doktorovi, co mám dělat. Za ta léta jsem už věděl, že teplota půjde nahoru. Dal jsem jí okamžitě paralen. Ale ona měla po dvou hodinách téměř 39 horečku a přestala komunikovat. Strašně jsem se lekl. Volal jsem do nemocnice a tam mi řekli, ať ji přivezu. To bylo čtrnáct dnů před tím, než umřela. Pak mi pan doktor řekl, že se asi už domů nedostane,“ vzpomíná Štefan Margita, který se v posledních dnech manželky nastěhoval do nemocnice, aby s ní mohl být čtyřiadvacet hodin denně.
„Zemřela v pátek. A ve čtvrtek kolem páté odpoledne se ještě probrala, koukla na mě a řekla: „Pusinku.“ Pak už spala až do rána a v jedenáct dopoledne umřela. Já se vždy ptal, jestli nemá bolesti, a říkala, že ne. Takže v podstatě spinkala. Poté zařizuješ věci a pak padneš. Teď mi nejvíce pomáhají bráchové, kamarádi a denně mi volají kolegové a různí lidé. Ivanka Gottová, Dáša Havlová, Barunka s Michalem a jejich malá, která když přijde, alespoň mě rozveselí,“ říká s tím, že ostatky manželky má zatím stále u sebe.
„Zatím ji tam na Vyšehrad nemůžu dát. Mám ji doma. Myslím, že ještě dlouho tam nebude. Tady je její domov. Všechno už je zařízené, ale já to zatím tak necítím. Každý se na mě může zlobit, nebo ne. Člověk musí udělat to, co cítí. A když s někým žiješ nádherný život třicet let, nechceš ji pryč z toho bytu,“ vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS a dodává, že nikdy nepoznal člověka, jako byla Hanka Zagorová.
„Za třicet let jsem například nikdy neslyšel, aby pomluvila nějakého kolegu. Byla strašně hodný člověk. Měla tolik citu a lásky. Byla úžasná. Stále je úžasná,“ dodává Štefan Margita.
