Kreml se nyní snaží přesvědčit západní lídry a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby dotlačili Ukrajinu zpět k jednacímu stolu, napsal s odvoláním na nejmenované zdroje server Meduza. Putinův argument přitom je, že je potřeba předejít dalším civilním obětem. Putin ale přitom nehodlá válku ukončit, chce dosáhnout jen dočasného příměří, aby získal čas na novou rozsáhlou ofenzivu v únoru a březnu 2023.
Ruské úřady jsou během jednání ochotny nabídnout stažení ruských vojáků alespoň z části ovládnuté Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl jeden ze zdrojů Meduzy. Putin ale chce, aby si Rusko uchovalo kontrolu nad celým Donbasem na východě Ukrajiny, a o ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014, se nehodlá bavit vůbec.
Putin v polovině září na setkání s indickým premiérem Naréndrou Módím o bojích na Ukrajině řekl, že Rusko udělá „vše pro to, aby to všechno skončilo co nejdřív“. Kyjev zároveň Putin obvinil, že se snaží „dosáhnout vojenskou cestou svých cílů“ a diplomatická jednání odmítá.
Jednání o mírovém řešení války na Ukrajině mezi Moskvou a Kyjevem skončila bez výsledku už na jaře. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v rozhovoru s Meduzou poukázal na to, že nyní by pro Ukrajinu dojednání příměří v té podobě, v jaké ho chce Rusko, nebylo výhodné.
Putin konfliktu na Ukrajině nelituje. Němci dělají s NATO chybu, tvrdí |
„Co vůbec Ukrajině dá příměří podle ruského scénáře? Fixaci de facto nové linie rozdělení a rychlé vytvoření ruských zákopů na dočasně okupovaných územích,“ sdělil Podoljak. „Opravdu si někdo může myslet, že na to přistoupíme? Obzvlášť teď na pozadí protiofenzivy,“ podtrhl Podoljak.
Ukrajina nicméně opakuje, že rozhovory jako takové neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
