Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vyzbrojte se na úterní nebeskou show. Čím si při pozorování zatmění Slunce chránit zrak?

Věda

  14:10
V úterý je k vidění nevšední astronomický jev. Záleží samozřejmě na počasí, ale pokud máte štěstí, můžete vidět částečné zatmění Slunce. Začalo před čtvrt na dvanáct dopoledne a skončí asi o dvě hodiny později. Další podobná podívaná se naskytne až za necelé tři roky, úplného zatmění se v našich končinách už nedočkáme - bude v roce 2135.

Podívejte se i na naše další živé přenosy

Sledovat na iDNES.tv

Obyvatelé části Evropy, severovýchodní Afriky a Asie zažijí nebeské divadlo. Měsíc se dostane mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního kotouče. Při pohledu z Česka ukousne Měsíc ze Slunce asi 40 procent. Největší rozsah bude mít zatmění na východ od Uralu. Obyvatelé Čeljabinsku nebo Omsku uvidí podle webu Astro.cz jen 20 procent povrchu Slunce.

Pozorování zatmění může být velmi zajímavý zážitek. „Je to uprostřed dne, nad jihem a nejvýš, kdy může Slunce v říjnu být,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí Astronomického ústavu AV Pavel Suchan.

Časy počátku, konce a největšího rozsahu zatmění se na českém území budou lišit v řádu minut. Například v Karlových Varech začala nebeská podívaná v 11.11, vyvrcholí ve 12.14 a skončí ve 13.19 středoevropského letního času (SELČ). V Praze zatmění začalo v 11.13, střed se čeká ve 12.17 a konec ve 13.22 SELČ.

Jak se připravit?

Na sledování přechodu Měsíce přes sluneční kotouč je třeba se předem připravit. Do Slunce se není radno dívat přímo. Hrozí totiž vážné poškození zraku. Způsobů, jak nebeské divadlo bezpečně sledovat, je víc.

Částečné zatmění slunce 2015. Karlův most v Praze

V hvězdárnách, obchodech s dalekohledy nebo optikách se prodávají speciální brýle určené k pozorování Slunce. Stojí něco málo přes sto korun. Místo čoček mají speciální fólii. Je vyrobená z polyesteru označovaného jako mylar. V Evropě prodává mylarové filtry německá firma Baader pod obchodní značkou AstroSolar Safety Film. Filtr propouští jen tisícinu světelného záření. Fólii je možné koupit i samostatně. Při pohledu skrz mylarovou fólii by Slunce mělo být bílé. Je to tak správně.

Barvu světla určuje jeho vlnová délka. Naše mateřská hvězda svítí ve všech délkách viditelného záření. Dohromady to dává právě bílou. Zemská atmosféra ale rozptyluje modré odstíny. Po jejich odečtení nám Slunce často připadá žluté.

Zatmění Slunce vyrazila na Petřín pozorovat zhruba stovka lidí, součástí byla i komentovaná prohlídka

Kromě mylarové fólie existují ještě další možnosti. „Kdo by neměl čas doběhnout někam na hvězdárnu nebo si objednat filtr, může použít staré dobré svářečské sklo,“ doporučuje Pavel Suchan. Svářečské filtry mají číslování. Čím vyšší číslo, tím jsou tmavší, a tedy bezpečnější. Pro pozorování Slunce je třeba filtr stupně 13 a víc. Mírná nevýhoda svářečského filtru je, že Slunce v něm bude zelené nebo oranžové. Ale pozorování zatmění Slunce to na kráse neubere.

Pozorování dalekohledem

Ke sledování zatmění je možné využít i dalekohled. Před jeho vstupní čočku je možné upevnit stejnou fólii, která se používá k pozorování neozbrojeným okem. Bez filtru se dalekohledem na Slunce nedívejte! Nebezpečí poškození zraku je násobně větší než při přímém pozorování.

Další možnost je postavit přístroj na stativ, připevnit k němu kartonové stínítko, opatrně ho namířit na Slunce (aniž byste se do něj dívali) a promítnout obraz na bílý papír. Aparaturu je vhodné otestovat nanečisto ještě před zatměním.

Prostřednictvím dalekohledu se můžete na zatmění Slunce bezpečně podívat i ve veřejné hvězdárně. V Česku je jejich síť relativně hustá. I když zrovna vaše město či vesnice hvězdárnou nedisponuje, některá bude v dojezdové vzdálenosti.

Úplné zatmění Slunce ve městě Redmont v Oregonu (21. srpna 2017)

„Na Astro.cz najdete seznam akcí na hvězdárnách,“ radí Pavel Suchan. A pokračuje: „Jsou v něm napsané jen ty, které akci na web samy zadaly. Pozorování jich bude pravděpodobně pořádat víc. Pozorování pro školy a veřejnost uspořádáme i u nás na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR.“

Za okázalá zatmění Slunce viditelná ze Země vděčíme shodě náhod. Měsíc je přibližně 400krát menší než Slunce. Zároveň je ale zhruba 400krát blíž. Jak Slunce, tak Měsíc proto zabírají na obloze asi stejnou plochu. Měsíc tak může Slunce úplně zakrýt.

Kdyby byla jeho oběžná dráha dokonale kruhová a kdyby obíhal kolem Slunce ve stejné rovině jako Země, zatmění by nastávalo pokaždé, když by byl Měsíc v novu. Dráha Měsíce je však eliptická a skloněná vůči oběžné dráze Země kolem Slunce asi o pět stupňů.

Typy zatmění

Stín Měsíce proto Zemi většinou míjí. Pokud ji zasáhne, mohou z pohledu pozemského pozorovatele nastat tři situace.

První se říká úplné zatmění. Slunce a Měsíc jsou při něm od pozorovatele v jedné přímce. Měsíc navíc vypadá stejně velký jako Slunce. Proto ho zakryje celé.

Série fotek ukazuje zatmění Slunce, jak bylo vidět z indonéského souostroví...

Druhá možnost je prstencové zatmění. Měsíc a Slunce jsou sice v jedné přímce, Měsíc ale vypadá menší než Slunce. Slunce proto kolem něj vytvoří ohnivý kruh.

Třetí možnost je, že Měsíc, Slunce a pozorovatelova pozice nejsou zcela v jedné přímce. Měsíc proto při pohledu ze Země zakryje jen část slunečního kotouče.

Velmi vzácně je zatmění vidět z jedné části zemského povrchu jako úplné a z další části jako prstencové. Takovému zatmění se říká kombinované nebo hybridní.

Částečné zatmění bylo z Česka naposledy k vidění 10. června 2021. Příští nastane 29. března 2025. Nejbližší úplné zatmění bude od nás vidět v roce 2135.

Autor: