Hlavní obsah

Rusko už zas blokuje vývoz obilí, volá Kyjev. Letní dohodu Moskva kritizuje

Foto: Elena Larina, Shutterstock.com

Blokáda ukrajinských přístavů probíhala pět měsíců. Skončila dohodou o vývozu obilí platnou od 22. července 2022.

Reklama

Ukrajina kritizuje Rusko z porušování dohody o vývozu ukrajinského obilí z léta tohoto roku. O jejím prodloužení se bude brzy jednat. Do budoucích rozhovorů může promluvit i problém íránských dronů.

Článek

Ukrajinské ministerstvo pro infrastrukturu opět obvinilo Rusko z blokování exportu obilí a porušování dohody, která měla nepřerušovaný vývoz zaručit.

Tři ukrajinské černomořské přístavy, které jsou díky smlouvě provozuschopné, operují na třetině své běžné kapacity, uvedlo na svém facebooku ukrajinské ministerstvo pro infrastrukturu. Z omezení provozu obvinilo Rusko.

Smlouva o vývozu ukrajinského obilí v létě vznikla na křehkých základech. Její podepsání ukončilo pět měsíců trvající blokádu ukrajinských přístavů. V rámci dohody se z přístavů uvolnily miliony tun zemědělských produktů.

Smlouva ale platí jen na 120 dní, tedy do listopadu. O jejím prodloužení se nyní bude diskutovat. Ukrajina o něj stojí, ale Rusko dává najevo nespokojenost.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si stěžoval, že ruský vývoz zemědělských výrobků oproti slibům nevzrostl. Podle něj Západ neodstranil „logistické sankce“, které brání ruským zemědělským komoditám v přístupu na trh, uvedl Lavrov podle agentury Reuters.

Ukrajina - obilnice Evropy

Má největší rozlohu orné půdy v Evropě.

Má 3. největší plochu černozemě na světě.

Obdělává 57 % půdy.

  • Loni bylo z Ukrajiny exportováno přes 16 milionů tun pšenice, o 30 % více než rok předtím.
  • Největší odběratelé ukrajinské pšenice:
    • Egypt
    • Turecko
    • Indonésie
    • Filipíny
    • Tunis

Zdroj: Agdata

Ačkoliv bylo primárním cílem dohody otevření ukrajinských přístavů a ukončení ruské blokády, která přispívala ke světové potravinové krizi, smlouva umožnila i zvýšení ruského vývozu. Spojené státy a Evropská unie daly Rusku záruky, že banky a společnosti, které obchodují s ruským obilím a hnojivy, budou ze sankčních seznamů vynechány.

Jak se blíží konec platnosti dohody, vzrostla kritika Ruska. Ukrajinští představitelé obviňují Moskvu, že záměrně dohodu sabotuje.

Minulý týden prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko snižováním ukrajinského vývozu přispívá k potravinové krizi. Podle Zelenského v přístavech čeká kolem 150 lodí plných obilí, kukuřice, slunečnicového oleje a dalších produktů.

„Je to uměle vytvořený problém, který vznikl tím, že Rusko není ochotné pustit naše lodě z přístavů,“ uvedl prezident Zelenskyj ve svém projevu k národu.

Ismini Pallaová, mluvčí orgánu OSN, který dohlíží na dodržování dohody, potvrdila, že v přístavech čeká 150 lodí. Také přiznala, že jejich další zpoždění může narušit přirozený tok zboží.

Odmítla však komentovat, co je příčinou zpoždění. „Tým složený z představitelů Turecka, Ruska, Ukrajiny a OSN, který situaci monitoruje, o problému ví a bude se ho snažit řešit,“ uvedla mluvčí OSN.

Další problém pro možné prodloužení „Černomořské obilné inciativy“, jak se dohoda oficiálně nazývá, je spor Ruska a OSN ohledně íránských dronů Šáhid, které ruská armáda v bojích na Ukrajině používá.

Zdrojem sporu je to, že se Rusku nelíbí možné vyslání expertů OSN na Ukrajinu, kteří by měli za úkol prošetřit původ dronů. Podle Ruska jde v souvislosti s drony o „nepodložená obvinění a konspirační teorie“.

Případné šetření původu dronů ze strany OSN by podle Ruska mělo vliv na spolupráci s mezinárodní organizací. Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij podle Reuters minulý týden vyzval generálního tajemníka OSN Guterrese, aby se OSN „zdržela jakéhokoli nelegitimního vyšetřování“.

„V opačném případě budeme muset přehodnotit spolupráci s nimi (OSN – pozn. red.), což není v ničím zájmu. Nechceme to udělat, ale jiná možnost nebude,“ řekl Poljanskij. Na přímou otázku ale nechtěl dát své hrozby do souvislosti s obilnou dohodou.

Do 22. října bylo v rámci dohody vyvezeno více než devět milionů tun obilí a jiných potravin. Pomohla zmírnit dopady potravinové krize v zemích třetího světa.

Reklama

Doporučované