Závislost Ruska na íránských zbraních se bude patrně prohlubovat, uvedli američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Rusko se pravděpodobně domluvilo na dalších dodávkách zbraní z Íránu, protože v bojích na Ukrajině vyčerpalo vlastní zásoby řízených střel a dronů, a to hlavně při útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Na Ukrajině ruské síly pokračují vedle vzdušných úderů i v pozemní ofenzivě na Donbasu, kde útočí hned v několika oblastech, upozornil také ISW.

„Rusko se bude patrně dál uchylovat k dronovým a raketovým útokům na kritickou infrastrukturu ve snaze vyvážit neúspěchy a omezení svých konvenčních sil na frontě,“ uvedli analytici v pravidelné zprávě o vývoji války na Ukrajině. „Ruská závislost na systémech íránské výroby, a potažmo na Íránu, poroste,“ podtrhli.

Ukrajina se mezitím brání útokům stovek dronů, které již Írán Rusku poskytl. V Dněpropetrovské oblasti v jižní části Ukrajiny v noci ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila šest těchto strojů, které jsou popisované jako kamikadze, a odvrátila tak zatím největší dronový útok na region.

„V noci síly protivzdušné obrany ochránily Dněpropetrovskou oblast před možnou tragédií,“ uvedl podle agentury Unian předseda oblastní rady Mykola Lukašuk. Dohromady ukrajinské síly v noci sestřelily 12 ze 13 útočných dronů, upřesnilo ukrajinské letectvo na Telegramu.

Zároveň pokračují intenzivní boje o ukrajinský Donbas. Ukrajinské síly se snaží udržet pozice u Bachmutu. Nepřátelské síly na linii dotyku podnikají dělostřelecké útoky, a to zejména u Avdijivky. U Soledaru se snaží ukrajinskou obranu prorazit vojáci z ruské soukromé Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) vojenské společnosti. Situace je napjatá také u Vuhledaru.

Ukrajinské síly naopak vedou protiofenzivu v Chersonské oblasti na jihu země, kde podle velení ukrajinské armády proruská správa pokračuje s nuceným přesunem obyvatel. Okupační úřady oznámily původně evakuaci obyvatel několika měst na západním břehu Dněpru, nyní ale nutí opustit domovy i lidi v některých městech a obcích na východním břehu řeky.

„Konkrétně z obce Velyka Lepetycha okupanti vyvážejí lidi autobusy. Odjezd vlastním automobilem je zakázaný,“ sdělil generální štáb ukrajinské armády.

Evakuace Nové Kachovky

Ruské okupační úřady v ukrajinské Chersonské oblasti vyzvaly obyvatele Nové Kachovky, aby se kvůli zvýšeným vojenským hrozbám neprodleně evakuovali. Od neděle budou muset město u přehrady na řece Dněpr opustit povinně. Dříve během dne úřady nařídily evakuaci 15 kilometrů širokých pásů podél obou břehů Dněpru. Přesuny civilistů Kyjev označuje za nucené deportace.

„Všem obyvatelům! Okamžitě opusťte obec. Váš život je v ohrožení. Očekává se vysoká úroveň vojenského ohrožení,“ stojí podle agentury TASS v dnešní výzvě úřadů adresované obyvatelům okresu Nova Kachovka. „Vezměte si doklady, peníze, cennosti a teplé oblečení. Od 6. listopadu budou platit nucená evakuační opatření pro ty, kteří by zůstali.“

Ruskem dosazený gubernátor Vladimir Saldo dnes podle agentury RIA Novosti uvedl, že v Chersonské oblasti budou v následujících třech dnech evakuováni obyvatelé z 15 kilometrů širokých pásů území podél obou břehů řeky Dněpr. Týkat se to má 75 tisíc lidí.

Ukrajinská armáda v Chersonské oblasti útočí na ruské pozice na pravém břehu řeky. Ruské okupační úřady uvedly, že odtud v minulých dnech evakuovaly až 70 tisíc civilistů. Nyní se však evakuační nařízení vztahuje i na břeh levý, jehož obsazení ukrajinskou armádou se podle expertů v nejbližší době neočekává.

Moskva a Kyjev si v uplynulých týdnech vyměnily obvinění, že druhá strana chce zaútočit na Kachovskou přehradu, která leží na Dněpru bezprostředně u Nové Kachovky. Proražení hráze by způsobilo zaplavení rozsáhlého území.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Samotné město Nova Kachovka má velký strategický význam, neboť se tu nachází jeden z mála mostů přes Dněpr v oblasti a také zde začíná kanál, který zásobuje pitnou vodou Ruskem anektovaný poloostrov Krym.

Odvody branců

V Rusku v úterý začaly plánované podzimní odvody do základní vojenské služby, uvedl zpravodajský server Meduza. Trvat budou do konce prosince. Vojenskou službu má letos podle nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina nastoupit 120 tisíc lidí.

Kvůli částečné mobilizaci, kterou Rusko vyhlásilo v září, se podzimní odvody posunuly o měsíc. Letos má do armády nastoupit o sedm tisíc lidí méně než v minulém roce. Odvody se týkají občanů ve věku od 18 do 27 let, kteří nejsou záložníci.

Generální štáb ruské armády dříve uvedl, že armáda nebude brance vysílat do bojů na Ukrajině, kde Rusko od února vede válku. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) toto tvrzení hodnotí jako snahu předejít pokusům mladých Rusů vyhnout se službě v armádě.

„Branci budou téměř určitě po skončení výcviku zhruba v březnu nebo dubnu vysláni na Ukrajinu. Mohli by být nasazeni i dříve v závislosti na změnách v bojích,“ uvedl Institut pro studium války ve své pravidelné analýze války na Ukrajině.

Mluvčí Kremlu Peskov se v úterý pokoušel vyvrátit obavy, že by Moskva mohla přistoupit k další mobilizační vlně. Pozornost totiž budí neochota ruského prezidenta stvrdit ukončení první mobilizace v Rusku od druhé světové války příslušným nařízením.

„Nařízení není potřeba, máme v této věci závěr vedení právního oddělení prezidentské administrativy,“ sdělil Peskov. Uvedl také, že Rusko se nechystá povolat do zbraně více než dříve ohlášených 300 tisíc záložníků. Nezávislí právní odborníci upozorňují, že mobilizace se vztahuje na občany až do doby, dokud je v platnosti příslušné nařízení a není vydáno nové o jejím ukončení, uvedla BBC. Šojgu upřesnil, že 87 tisíc mobilizovaných vojáků už se přesunulo do míst bojů.

Střely Kinžal v Bělorusku

Rusko patrně přesunulo do Běloruska hypersonické střely Kinžal, upozornilo v úterý britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky. Vyslání nadzvukových střel do Běloruska Londýn hodnotí jako gesto, kterým chce Rusko dát najevo, že má běloruskou podporu.

Na běloruském letišti Mačuliščy u Minsku se pravděpodobně nacházejí dvě ruské stíhačky MiG-31 a kontejner, který slouží k uskladnění hypersonických střel Kinžal, sdělilo britské ministerstvo a zveřejnilo satelitní snímky letiště. Právě z letounů MiG-31 lze tyto manévrovatelné střely odpalovat.

Střely Kinžal jsou schopny urazit vzdálenost až 2000 kilometrů. Rusko je používá od roku 2018 a několikrát je vypálilo i během války na Ukrajině, v Bělorusku je ale zatím nerozmisťovalo.

Ruské zásoby těchto střel jsou velmi omezené a jejich rozmístění v Bělorusku znamená pro Rusko jen malý přínos, pokud jde o zasahování dalších cílů na Ukrajině, podotklo britské ministerstvo obrany. Přemístěním nadzvukových střel do Běloruska chce Moskva pravděpodobně Západ přesvědčit o tom, že role Běloruska jako ruského spojence ve válce na Ukrajině je čím dál důležitější.