Exšéf špionáže: Putinovy válečné výdaje pro příští rok rostou. Nechystá se to ukončit

Co může od pokračující války čekat Česká republika? Dlouholetý zpravodajský důstojník Petr Mlejnek pro Neovlivní.cz popisuje možné varianty vývoje Putinovy invaze na Ukrajinu.

Každá válka je mobilizací celého národního hospodářství jako celku, nejde jen o vojáky a techniku vyslanou do války. Mobilizace absorbuje ekonomické zdroje, kapacitu továren. Proto jakákoli mobilizace vojenských sil musí být vedena jako koordinovaná národní aktivita, která vyvažuje rozdělování zdrojů mezi vojenskou expanzi a ostatní národní snahy. Schopnost rychle mobilizovat armádu a další národní zdroje je důležitou součástí strategické odstrašující pozice jakéhokoli státu.

Je to také funkce zahrnutá do ruské vojenské doktríny. Ruská doktrína poznamenává, že funkcí vojenské organizace je udržování „mobilizační základny a bezpečnostní mobilizační rozmístění ozbrojených sil a dalších jednotek a orgánů, jakož i vylepšené metody náboru a výcviku mobilizace. Bez ohledu na legislativní a doktrinální základy existuje několik problémů. Z návrhu státního rozpočtu Ruské federace (RF) lze vysledovat následující aspekty a možný vývoj války na Ukrajině.

V souhrnu je v roce 2023 pro tajné a přísně tajné položky výdajů alokováno 6,58 bilionu rublů, neboli 22,66 % všech výdajů federálního rozpočtu.
To je okamžitě o 2,8 bilionu rublů více než v rozpočtu na rok 2022, přičemž podíl uzavřených výdajů byl necelých 16 %.

Výrazně vzrostla i uzavřená část výdajů na národní bezpečnost a vymáhání práva: z 1,18 bilionu rublů v roce 2022 na 2,61 bilionu v roce 2023. Nárůst byl způsoben především podsekcí s podobným názvem „Další otázky národní bezpečnosti a vymáhání práva“.

Utajovanou část rozšířil ze 478,4 milionu rublů na 1,87 bilionu rublů. Do této části rozpočtu by mohly spadat výdaje na FSB, SVR a další represivní složky Ruské federace. Je možné zde vysledovat, jak se režim připravuje na možné nepokoje spojené s mobilizací a proto posiluje rozpočty policie a tajných služeb. Další vydajovou stranou mobilizace je podpora průmyslového komplexu.

Tajné výdaje v rámci sekce „Národní hospodářství“ tak na konci roku 2020 činily 454 miliard rublů a ukázalo se, že jsou téměř čtyřikrát více než původně plánovaných 119 miliard. V roce 2021 se anomálie vyrovnala: s plánem 116 miliard rublů dosáhly tajné „ekonomické“ výdaje 125 miliard.

Skok v roce 2020 je spojený s dotacemi do podniků ve vojensko-průmyslovém komplexu. Zvýšení výdajů umožní ruským zbrojovkám, aby pomalu mobilizovaly ke splnění požadavků, jež nastolila válka na Ukrajině. Avsak zbrojovky čelí problémům kvůli dopadu sankcí. Zmiňuji především to, že potíže má Rusko s výrobou kvalitní optiky a pokročilé elektroniky.

Ještě tento rok měl být ruský rozpočet v přebytku. Sankce a události na Ukrajině však vedly k tomu, že ještě před vyhlášením částečné mobilizace oznámil ruský ministr financí Anton Siluanov údaj o předpokládaném rozpočtovém deficitu ve výši 1,3 bilionu rublů. Ten se muže zvýšit až na 2 biliony do konce roku. V příštím roce se předpokládá rozpočtový deficit na úrovni 3 bilionů rublů. Takový deficit je hodně, je to asi 2 % ruského HDP. K pokrytí rozpočtového deficitu ruské úřady pravděpodobně použijí několik metod toho současně, včetně přidělování prostředků z Fondu národního blahobytu (NWF), domácích půjček a zvyšování daní. Předpokládá se, že NWF má asi 175 miliard dolarů, ale část z nich je zmrazena.

O čem svědčí mobilizace

Úsilí o částečnou mobilizaci a nábor dobrovolnických praporů je dalším důkazem toho, že ruská armáda nemá žádné zbývající volné pozemní síly, které by mohla vyslat. Ruská armáda však pravděpodobně nebude schopna udržet povolané brance ve výcvikových prostorech déle než šest měsíců, protože další pololetní povolávací rozkaz by normálně začal kolem 1. dubna 2023. Branci povolaní od 1. listopadu 2022 tak bude pravděpodobně přidělen k bojovým a podpůrným jednotkám na Ukrajině a na bojiště začnou přicházet kolem května 2023.

Ruský generální štáb slíbil, že nebude posílat brance na podzimní odvod do války nebo sloužit v anektovaných oblastech ( dle mého názoru tomu nelze úplně věřit, ač ruské zákony zakazují vysílání branců do zahranici vyjma některých případů, napr. vyhlášení stanného práva ). V rámci podzimní branné povinnosti se chystá na vojenskou službu poslat 120 000 lidí.

Právě dokončená ruská částečná mobilizace záložníků silně naznačuje, že Putin hodlá pokračovat v bojích do roku 2023, spíše než bychom mohli očekávat, že zajistí nějaký druh příměří nebo eskalaci způsobem, který by mohl ukončit válku podle jeho podmínek.

Putin bude chtít dále tlačit na Západ, aby se vzdal podpory Ukrajiny jak finančně tak dodávkami zbrani. Bude chtít vést hybridní operace přes páté kolony tak, aby zesílil tlak na evropské vlády, vyvoláním strachu ze “ zamrznutí Evropy”. Nezapomeňme, že Putin potřebuje vítězství i kvůli prezidentské volbě.

Ze všech možných úhlů pohledů lze dovozovat ze z pohledu migrace a vnitřní bezpečnosti ČR nemůžeme cekat během příštího roku změnu. Je velký předpoklad, ze až zamrzne půda na Ukrajině, tak se zintenzivní boje, kvůli lepší průchodnosti mechanizovaných útvarů. To muže zapříčinit znovu migraci Ukrajinců do EU.

Prezidentské volby vyžadují vítězství

Nelze opomenout ani politicky rozměr. A to je Putinova kampaň za znovuzvolení prezidentem Ruské federace.

Kreml zahájil přípravy na prezidentské volby v roce 2024. Vnitřní politický blok prezidentské administrativy začal pořádat schůzky o prezidentské kampani v roce 2024 — účastní se jich úředníci a politologové spolupracující s Kremlem. Putinovými „sparring partnery“ budou zástupci parlamentních stran.

Pravděpodobně nebudou existovat žádní liberální kandidáti. V minulých volbách – v roce 2018 – byli takoví „liberální kandidáti“ dva. Kreml se obvykle začíná připravovat na prezidentské volby asi rok a půl před dnem voleb. Putinova kampaň bude pravděpodobně postavena na „protizápadních“ narativech. Putin jako obvykle bude mluvit o „návratu velikosti Ruska, boji proti Západu a multipolárnímu světu“.

Kreml v tuto chvíli doufá, že válka s Ukrajinou skončí před prezidentskými volbami. Putin ale potřebuje něco, čím se muže pochlubit a v kampani vystavovat na obdiv. Potřebuje vítězství. Co bude prohlášeno za vítězství?

Musíte jít do voleb s úspěchy. Například s určitým souborem anektovaných území. Ale jaká území to budou, je stále nejasné. Poté, co byly oficiálně oznámeny ukazatele v referendu o přistoupení samozvaných DPR a LPR, Chersonu a Záporoží, nebude možné ukázat něco mnohem nižšího. Podpora musí být úplná. Včetně demonstrace popularity prezidenta na Západě. Do roku 2024 se plně projeví ekonomické důsledky sankcí a izolace. Je jasné, že lze ukázat jakýkoli výsledek.

Nepodceňoval bych ale schopnosti Kremlu v Ruské federaci konstruovat vlastní mediální realitu. Jsou schopni prodat cokoli jako vítězství. Ruské obyvatelstvo je zatím stále pasivní. Žádný velký občanský odpor v Ruské federaci není a situace v elitách je též stabilní.

Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel letos z pozice šéfa civilní rozvědky, a to kvůli kauze Dozimetr.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock/TPYXA_ILLUSTRATION