Kreml oznámil, že Putin v moskevské galerii Manéž zahájí výstavu s názvem „Ukrajina. Na přelomových okamžicích epoch“. Na ploše 4 000 čtverečních metrů budou ukázány „unikátní“ fotografie, filmové záběry, mapy a archivní dokumenty k rusko-ukrajinským dějinám až do současnosti. Detailně výstavu přibližují i oficiální webové stránky. Vstup na výstavu je zdarma.
„Zeď, která vznikla v posledních letech mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi částmi vlastně jednoho historického a duchovního prostoru, je velké společné neštěstí, tragédie,“ píše se na stránkách galerie. Rozepře její organizátoři přisuzují chybám v různých obdobích historie, ale i práci těch sil snažících se jednotu podkopat v duchu zásady rozděl a panuj.
Ačkoliv galerie přímo nepíše, kdo konkrétně má v úmyslu postavit proti sobě části jednoho lidu prostřednictvím hry na národnostní otázku, ruský prezident a další ruští představitelé již několikrát osočili ze zasévání rozbrojů a motivování Ukrajinců proti Rusům západní státy, zvláště pak USA.
„Je to v srdcích, v paměti lidí žijících v moderním Rusku a na Ukrajině,“ láká Putin na výstavu o jednotě Rusů i Ukrajinců. „Společně jsme byli vždy byli a budeme mnohonásobně silnější a úspěšnější. Koneckonců jsme jeden lid.“
Propaganda především
Výstava zahrnuje deset tematických sálů pokrývající historii od vzniku Kyjevské Rusi, k jejímuž odkazu se hlásí s odlišnými akcenty Rusko i Ukrajina, až po současné události. Že má především propagandistické než jakékoliv edukativní účely, naznačuje i skutečnost, že ukrajinskou historii od 9. až do 18. století pokryje jeden sál, zatímco moderním ukrajinským dějinám po rozpadu SSSR z ruského pohledu je věnováno hned pět sálů. Dějinám před dvacátým stoletím je vyhrazen už jen jeden sál zaměřený na ruský imperialistický projekt Novoruska carevny Kateřiny Veliké.
Ruská muzea ukazují „krutosti“ NATO. Obsahují i trofeje z Ukrajiny |
V jednom sále se návštěvníci dozví o tragédii Mariupolu, který podle ruského výkladu osvobodila ruská armáda od ukrajinských nacionalistů. Jiný celý sál je věnován modlitbám za druhé neboli reflexi událostí roku 2022, další padlým hrdinům, příslušníkům ruských ozbrojených sil, kteří zemřeli při boji s evropským nacismem. Kreml tvrdí, že na Ukrajinu muselo Rusko vpadnout, aby zde provedlo denacifikaci.
Dva výstavní sály ukazují údajné protiruské nálady na Ukrajině. V jednom se popisuje vývoj projektu Anti-Rusko, jehož cílem mělo zatáhnout Ukrajinu do nebezpečné geopolitické hry a učinit z ní nárazník mezi Evropou a Ruskem. Další sál pak se věnuje v ruské propagandě zvláště probíranému tématu a sice takzvanému Majdanu, protestům proti proruské vládě z roku 2014, kterou Moskva označuje za nelegitimní puč.
Rusko přišlo zkrátka
Část výstavy se též zaměřuje na sovětskou minulost. Holodomor, ničivý hladomor způsobený Stalinovou politikou kolektivizace a chápaný Ukrajinci jako cílený pokus o jejich genocidu, galerie popisuje jako problém celého SSSR, ne jen Ukrajiny. Galerie Manéž zase vyzdvihuje sovětskou Ukrajinu jako jednu z nejbohatších republik SSSR, jejíž potenciál rostl díky napojení na Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku a jejím vědeckým institucím.
Putinův mylný výklad historie. Ukrajinské dějiny se vyvíjely nezávisle na Rusku |
Putin opakovaně uváděl vlastní mylný popis dějin Ukrajiny, v nichž zpochybňoval ukrajinskou státnost. Moderní Ukrajina byla podle něj vytvořena sovětským lídrem Vladimirem Iljičem Leninem, přičemž samotné Rusko přišlo zkrátka. Podle šéfa Kremlu Ukrajina získala historicky ruské země. Tento výklad využil k ospravedlnění invaze.
Podle Kremlu se chce Putin ve sváteční den setkat v Moskvě také s historiky a církevními představiteli.
Vláda v Kyjevě s ohledem na tisíce mrtvých a obrovské škody považuje Putina za válečného zločince a Rusko za teroristický stát, který má v úmyslu zničit Ukrajinu a její obyvatele. Putin, který 24. února zahájil invazi na Ukrajinu, v minulosti označil sousední zemi za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Nedávno naopak prohlásil, že Ukrajina může existovat i po válce.
19. října 2022 |
