Energetický a průmyslový holding (EPH) v tiskové zprávě uvedl, že souhlasí s tím, že je kvůli mimořádné situaci potřeba použít část zisků generovaných energetickými firmami na pomoc lidem. Podle firmy jde ale v pátek schválená legislativa nad rámec takového principu a nedává tak smysl.
Firma EP Commodities se zabývá obchodem s energetickými komoditami. Loni, podle tiskové zprávy společnosti, dosáhla tržeb ve výši 357 miliard korun a letos očekává, že s tržbami překročí hranici 500 miliard korun. Skupině EPH vadí, že v rámci daně z mimořádných zisků budou zdaněny i zahraniční příjmy „dceřinky“ EP Commodities (EPC).
KOMENTÁŘ: Windfall tax? V této podobě neúnosná. Vláda posvětila daňové násilí![]() |
„V rámci společnosti EPC jsme vybudovali v několika předešlých letech v Praze centrum našeho evropského obchodování s komoditami. To přesto, že elektřina vyrobená v ČR má na našich objemech obchodů podíl jen asi jedno procento. Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem,“ ředitel komunikace EPH Daniel Častvaj.
„Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun,“ uvádí Častvaj. „Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ dodává zástupce skupiny EPH.
Daň z neočekávaných zisků v pátek schválila Poslanecká sněmovna v rámci daňového balíčku. Windfall tax se sazbou 60 procent má od příštího roku dopadnout na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Příjmy z daně půjdou výlučně do státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi.
Podoba daně tak prošla tak, jak ji předložil ministr financí, pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila.
25. října 2022 |
Daň zřejmě nepřinese očekávané příjmy
Podle vlády by měla daň už v příštím roce vynést 85 miliard korun. Počítá se s ní v návrhu rozpočtu na příští rok. Analytici nicméně upozorňují na to, že předpokládané výnosy z windfall tax jsou hodně optimistické ne-li přehnané.
„Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita,“ komentoval to vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.
Daně zvýšit, počet policistů snížit. Rada vlády představila léky na deficit![]() |
„Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
Narušené investiční prostředí
Podle analytiků rovněž hrozí to, že daň odradí investory. „Vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv,“ řekl Tyleček.
K poškození investičního prostředí už podle něj došlo, když ministři a poslanci vládních stran veřejně diskutovali podobu windfall daně a vzájemně si při tom protiřečili.
„Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo,“ komentoval to hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.