„Lidstvo směřuje do propasti.“ V egyptském Šarmu začíná velká klimatická konference
V Egyptě začíná COP27 - konference OSN o změnách klimatu, která usiluje o společný postup v boji proti globálnímu oteplování. Delegáti se v úvodu shodli, že projednají, zda by měly bohaté státy vyplácet kompenzace chudším zemím ohroženým klimatickými změnami. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková krátce před zahájením akce podtrhla, že omezení růstu globálních teplot je hlavní prioritou.
„Lidstvo směřuje do propasti - k oteplení o více než 2,5 stupně Celsia, které bude mít ničivé dopady na naše životy na jediné planetě, kterou máme,“ citovala dnešní vyjádření německé ministryně zahraničních věcí za Zelené agentura DPA. Baerbocková také uvedla, že v silách světového společenství je podle ní udržet nárůst teplot pod hranicí 1,5 stupně Celsia a že by se na tuto snahu nemělo zapomínat ani v době, kdy na Ukrajině zuří válka.
„Egypt nebude šetřit silami,“ ujistil při zahajování konference v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch předsedající, egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí. Zatímco loňská konference v Glasgow přinesla řadu slibů o omezování emisí, financích, uhlíkové neutralitě, ochraně pralesů a dalších, ta letošní bude podle Egypta o zavedení těchto závazků do praxe.
Jde o peníze
„Ve skutečnosti to znamená, že půjde o peníze, konkrétně o to, aby bohaté státy dodržely své sliby finanční pomoci rozvojovému světu,“ píše BBC. „Hlavní linii sváru očekávejte mezi Severem a Jihem, mezi bohatými a chudými státy.“
Argument rozvojových zemí je, že ony v historii do atmosféry nevypustily tolik emisí, a tedy nemají na globálním oteplování a dalších nepříznivých změnách klimatu zdaleka takovou vinu jako rozvinuté, historicky průmyslové země. Nezřídka ale důsledky trpí víc než bohatý svět. To Evropa, Severní Amerika a další země „globálního severu“ (vč. třeba Austrálie) uznávají, pomoc „jihu“ z jejich strany však vázne.
Specifická je zde pozice Číny: Už předstihla USA a je aktuálně největším znečišťovatelem v absolutních číslech, dosud se však v klimatických debatách prezentovala jako rozvojová země. Důležité bude najít nějakou shodu mezi Washingtonem a Pekingem, jenže letos to bude těžší než jindy. Dřív Čína přistupovala k tématu klimatu izolovaně od jiných globálních otázek, letos však komunisty rozzuřila návštěva předsedkyně dolní komory amerického Kongresu Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu; hledat kompromis s Američany nebude Čína tak ochotně.
Klimatická konference se letos poprvé od roku 2016 koná v Africe. Potrvá dva týdny a očekává se, že se na ní sjede kolem 45.000 účastníků z téměř 200 zemí včetně představitelů Evropské unie, amerického prezidenta Joea Bidena či britského premiéra Rishiho Sunaka. Čínský prezident Si Ťin-pching avizoval svou neúčast, podobně jako jeho (končící) brazilský protějšek Jair Bolsonaro či australský premiér Anthony Albanese. Také se nečeká účast pána Kremlu Vladimira Putina.
Fiala: Jede řešit norský plyn
Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala (ODS), odletěl v neděli v podvečer. „Na konferenci budeme diskutovat, jak minimalizovat dopady změn klimatu. ČR je přesvědčena, že musíme dosáhnout dohody na globální úrovni, protože pokud se nám to nebude dařit, tak by EU, a tedy i ČR čelily negativním dopadům na průmysl a ekonomiku,“ uvedl před odletem.
„Co se odehrává aktuálně teď - tzn. pokračující ruská agrese na Ukrajině - to dodává těm opatřením v oblasti klimatu novou naléhavost, protože se ocitáme, pokud jde o energetiku, diskuze o energetice, energetickou bezpečnost, klimatickou politiku s ním související, v jakémsi zlomovém bodě a musíme na tu situaci reagovat. Musíme nahradit závislost na fosilních palivech z Ruska, musíme hledat nové zdroje energie a ještě intenzivněji se musíme snažit přecházet na obnovitelné zdroje energie,“ podotkl.
Setkat se hodlá i s představiteli norské energetické společnosti Equinor. „Chci mluvit o možnosti spolupráce, která by ČR pomohla zajistit spolehlivý zdroj ropy a především zemního plynu,“ dodal český premiér.
Klimatická konference OSN se koná každý rok s cílem posoudit plnění závazků o snižování emisí, které mají zabránit katastrofálním následkům oteplování. Už na pařížské konferenci v roce 2015 se političtí lídři zavázali, že se pokusí omezit růst globálních teplot na 1,5 stupně proti předprůmyslové éře. Dosavadní opatření však podle některých hlasů nejsou dostatečná a zdá se, že udržet růst teplot pod stanoveným limitem se nepodaří.
Světová meteorologická organizace (WMO) nedávno varovala, že hranice globálního oteplení o 1,5 stupně by mohla být překročena už do roku 2026.
Miluji vůni uhlí a šlamu na dědině. Vždy mi to připomene dětství.