„Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, byly ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu. Aby udržely své občany v teple,“ řekl Fiala. Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu.
Premiér rovněž zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. „Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali,“ řekl.
Fiala také v roli šéfa vlády předsednické země EU zmínil unijní klimatický balíček označovaný jako Fit for 55, který má sedmadvacítku dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 proti úrovni z konce minulého století.
Energetická krize, kterou Evropa zažívá po ruské invazi na Ukrajinu, musí být v boji proti změnám klimatu cestou k systémové změně ohledně zdrojů energie. Na klimatické konferenci OSN to v úterý řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve svém projevu také naléhala, aby bohaté státy poskytly pomoc chudším zemím, které se s dopady klimatických změn těžce potýkají.
Řítíme se do klimatického pekla, řekl Guterres na klimatické konferenci |
„Globální krize kolem fosilních paliv musí přinést zvrat. Takže se nevydávejme cestou do pekel, ale pojďme si zasloužit lístek do nebe,“ řekla šéfka komise s odkazem na pondělní burcující projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který řekl, že svět se kvůli rostoucím emisím řítí do „klimatického pekla“.
Jedním z nejdůležitějších úkolů podle ní je, aby bohaté státy s dostatkem finančních prostředků podpořily ty chudší. „Evropský tým zvyšuje úsilí... navzdory covidu, navzdory ruské válce,“ uvedla von der Leyenová. Loni podle ní sedmadvacítka poskytla rozvojovým zemím na boj s klimatickými změnami 23 miliard eur (560 miliard Kč).
Mezi řečníky klimatické konference v Egyptě má v úterý rovněž být například pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, v jehož zemi nedávné extrémní záplavy, přičítané klimatické změně, způsobily škody za 40 miliard dolarů (968 miliard korun) a vyhnaly z domovů miliony lidí.
U debatních stolů se má mluvit o prostředcích plnění cílů z oblasti financí, technologií a budování kapacit a také o podpoře subsaharské Afriky.
