„Hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny,“ napsal na Twitteru tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí uvedl, že má zájem o jednání s Ruskem, zopakoval ale dříve uváděné podmínky včetně plného obnovení ukrajinských hranic, kompenzací za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny.
russia, negotiations. The main condition of the President ofis restoration ofterritorial integrity. Guarantee – modern air defense, aircraft, tanks, and long-range missiles. Strategy – proactive steps. missiles must be destroyed before launch in the air, on land and at sea.
Pouhá ochota jednat, i když podmíněná pro Moskvu patrně nepřijatelnými podmínkami, je pro Zelenského obratem, napsala agentura AP. Prezident mimo jiné na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj předtím několikrát zdůraznil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu.
Ukrajinský prezident podmínky mírových hovorů zopakoval po sobotním článku listu The Washington Post. V něm se píše, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Putin u moci.
Zástupci obou stran se na jaře několikrát sešli k mírovým jednáním, od té doby jsou ale snahy o jejich obnovení neúspěšné. Rusko i Ukrajina se přitom vzájemně obviňují z neochoty jednat. Podle Kyjeva má Moskva mimo jiné poslední dobou zájem na jednání kvůli neúspěchům na bojišti.
26. října 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvJednání o jaderných zbraních
Podle ruského listu Kommersant Rusko a USA hodlají obnovit rozhovory o strategických jaderných zbraních. „Rusko a USA poprvé od začátku války probírají možnost uspořádání hovorů o strategických jaderných zbraních,“ píše Kommersant s odvoláním na zdroje údajně obeznámené se situací. Moskva podle něj navrhuje, aby se odehrávaly na Blízkém východě, neboť Švýcarsku už nevěří jako neutrálnímu státu vzhledem k pomoci země Ukrajině.
Dohodu zvanou Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru, platit má do roku 2026. Smlouva, kterou v Praze v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, omezuje počet jaderných hlavic i jejich nosičů. Popisuje rovněž podmínky ověřování a inspekce jaderných zbraní druhé strany.
Diplomatické vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou však na bodu mrazu od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Ačkoliv je dohoda Nový START stále v platnosti, strategická a bezpečnostní jednání mezi oběma stranami plně ustala, napsala agentura Reuters.
Otevřené komunikační kanály
„Je v zájmu USA a každé země zasažené tímto konfliktem udržet kontakt s Moskvou,“ řekl Sullivan v New Yorku na veřejné akci novinářům. Zdůraznil, že američtí činitelé mají jasno, s kým mají co do činění, uvádí portál BBC.
Jeho slova přicházejí krátce poté, co deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že Sullivan v uplynulých měsících jednal s vysoce postavenými poradci ruského prezidenta Vladimira Putina, jmenovitě s jeho zahraničním poradcem Jurijem Ušakovem a členem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem. Jeho záměrem bylo snížit riziko další eskalace konfliktu na Ukrajině. Poradci však nejednali o ukončení války na Ukrajině, tvrdí vládní zdroje citované listem.
Sullivan je považován za jednoho z nejhlasitějších zastánců nezbytnosti udržování kontaktu s Moskvou v Bílém domě, přestože mnohé politické špičky v zemi je v aktuálním kontextu považují za neplodné. „Poradci pro národní bezpečnost jsou nejbližším spojovacím článkem Kremlu s Oválnou pracovnou, aniž by do tohoto komunikačního kanálu vstupoval přímo prezident,“ poznamenává WSJ.
Kreml odmítl článek komentovat. „Některé ze zpráv, které se objevují, jsou pravdivé, ale ve většině z nich jde o čistou spekulaci,“ komentoval vyhýbavě Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
„Lidé tvrdí spoustu věcí o jednáních, která USA vedou nebo nevedou,“ komentovala mluvčí Bílého domu Karin Jean-Pierreová. Podle ní si USA vyhrazují právo hovořit přímo na vyšších úrovních o otázkách, které se týkají Spojených států. „Naše rozhovory se soustředily pouze na snižování rizik ve vztahu mezi Spojenými státy a Ruskem a USA se drží principu nic o Ukrajině bez Ukrajiny,“ dodala.
Poradce Jake Sullivan na veřejné akci v New Yorku upozornil, že Bidenova administrativa se zavázala k spolupráci s mezinárodními partnery. „Cílem je přivést pachatele vážných válečných zločinů na Ukrajině k odpovědnosti k za to, co udělali,“ uvedl.
USA velmi znepokojují ruské poznámky o možném použití jaderných zbraní. Tyto obavy na konci října opět rozvířily ruské výroky o tom, že Ukrajina sestavuje takzvanou špinavou bombu, tedy zbraň, která po výbuchu zamoří okolí radioaktivním materiálem pomocí exploze konvenční výbušniny.
