Červené trenky, Zemanova lež a kdo chtěl na Hradě zátarasy

Prezident přehazuje odpovědnost za šikany na Pražském hradě na policii a žádá otevření areálu. Původně přitom zátarasy požadoval on sám.

Miloš Zeman na konci vládnutí jakoby zapomněl, co sám v minulosti říkal. Nebo mu to je jedno.

Prezident dnes oznámil, že požádal ministra vnitra Víta Rakušana, aby policie ukončila bezpečnostní opatření na Hradě. Zeman dokonce tvrdí, že s nimi nesouhlasí.


Záběr z videa Ztohoven během akce Prezidentovo špinavé prádlo v září 2015. (Repro: Neo)

“Současnou situaci, kdy jsou návštěvníci nuceni podstupovat prohlídky, i když se jdou třeba jen projít do Královské zahrady nebo Jeleního příkopu, nepovažuji za správnou a v souladu se zájmy občanů. Stejně tak již nelze déle tolerovat znehodnocení historicky cenných prostor Pražského hradu kontrolními stanovišti a zátarasy,” oznámil ve svém stanovisku prezident.

A jak to bylo se zátarasy a prohlídkami ve skutečnosti?

Na Hradě byly zavedeny v roce 2016. Shodou okolností poté, co skupina Ztohoven nerušeně vylezla na střechu Hradu a místo prezidentské standardy vyvěsila obří červené trenky.

A byl to Miloš Zeman, kdo tehdy oznámil, že uvažuje o zpřísnění bezpečnostních opatřeních v prezidentském sídle. Veřejně to dal do souvislosti s hrozbou teroristického útoku. “Důležité je, aby hrad, který přežil 1000 let, nedostal nějakým bombovým útokem takové trhliny, že je pak budeme dalších 1000 let opravovat,” uvedl v září 2015.

A mluvčí Jiří Ovčáček k tomu tehdy s odkazem na trenýrkovou akci Ztohoven dodal: “Bezpečnostní opatření jsou předmětem diskuse už několik týdnů. Sobotní akce extremistů tuto diskusi urychlila.”

Od následujícího roku tak lidé museli při návštěvě Pražského hradu procházet policejními kontrolami. U vybraných vstupů byly nainstalované bezpečnostní rámy, policisté prohlíželi i zavazadla každého příchozího. Zejména v létě se tak tvořily před Hradem dlouhé fronty turistů.

Ani pak Hrad přes ostrou kritiku veřejnosti a politiků z demokratických stran neuhnul a opakoval, že jsou šikany nutností. “Bezpečnostní opatření jsou nezbytná. Vzhledem k současné situaci v Evropské unii jsou nezbytná a potřebná z hlediska ochrany návštěvníků Pražského hradu,” obhajoval je například v roce 2019 mluvčí Jiří Ovčáček.

A dodal, že lidé mohou zapomenout na jakékoli zmírnění: “Nehodláme tato opatření měnit. Samozřejmě je chceme zpřesňovat a zvyšovat komfort návštěvníků. Rozhodně ale nedojde k odstranění kontrol.”

Dnes se Miloš Zeman ve svém aktuálním prohlášení snaží veřejnost přesvědčit, že s tím vlastně nikdy nesouhlasil. “Jako prezident republiky jsem dosud kontroly při vstupech do areálu Pražského hradu veřejně nekritizoval. Doufal jsem, že budou časem zmírněny nebo zrušeny,” napsal do otevřeného dopisu ministrovi vnitra.

A co se týče červených trenek, prezidentská kancelář byla tehdy akcí silně rozezlena. Ztohoven se povedlo vyšplhat na střechu navzdory ochrance Hradu. Prezidentův tým následně nabádal policii, aby byla nekompromisní a současně sahal do historie, kdy připomínal, že “Hrad pošpinili vlajkou nacisté”.

“Doufám, že policie a státní zastupitelství budou postupovat naprosto nekompromisně, i když se pachatelé budou snažit stylizovat do role obětí,” citoval tehdy mluvčího Ovčáčka server iDnes.

Tři umělci ze Ztohoven byli dokonce obžalováni, soud jim dal nakonec podmínku. Hrad argumentoval tím, že svojí akcí poškodili Českou republiku.

Tuzemští politici tehdy měli akci za recesi, byť drsnou. “Země, která dala světu Járu Cimrmana, se nepochybně dokáže vyrovnat i s obřími trenclemi vlajícími nad Hradem,” reagoval kupříkladu tehdejší premiér Bohuslav Sobotka.

Zdroj náhledové foto: Ztohoven

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email