Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci. Chudší země dohodu vítají

Zástupci států světa se dnes na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

"Úpěnlivě vás žádám, abyste schválily navrhovaná rozhodnutí, která vám představím," řekl Šukrí před skončením závěrečné plenární schůze summitu. "Svět se dívá, vyzývám nás všechny, abychom dostáli očekáváním, jež do nás vkládalo světové společenství a zvláště ti, kteří jsou nejzranitelnější a přesto přispěli je klimatické změně nejméně," prohlásil egyptský politik.

Následně tiskové agentury oznámily, že konference v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se poprvé dohodla na společném fondu pro narovnání klimatických škod způsobených chudším zemím. Vznik fondu schválilo zhruba 200 států dnes brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference.

Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. V závěru se nepíše o konkrétních sumách, ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie.

Právě spory kolem fondu se ukázaly jako největší jablko sváru na dvoutýdenní konferenci, která měla původně skončit už v pátek. Prodloužena však byla o 36 hodin.

Chudší země vítají dohodu o novém klimatickém fondu jako krok ke spravedlnosti

Chudší země světa vítají dnešní dohodu z klimatické konference COP27 o vytvoření nového fondu, který jim má kompenzovat škody způsobené změnami klimatu. Je to podle nich krok ke klimatické spravedlnosti. Podle analytiků je fond zatím jen na papíře a bude nutné sledovat, jak se ho podaří naplnit.

Mezi nejaktivnější země v prosazování nového klimatického fondu patřil Pákistán, který letos postihly ničivé povodně. Jeho premiér Šahbáz Šaríf dnes zřízení nového fondu přivítal a označil ho za "první rozhodující etapu na cestě ke klimatické spravedlnosti". Pákistánská ministryně pro klimatickou změnu Sherry Rehmánová uvedla, že fond "není charita". "Je jasné, že je to záloha na dlouhodobé investování do naší společné budoucnosti".

Státy světa se v noci na dnešek na klimatické konferenci COP27, která měla původně skončit už v pátek, dohodly na zřízení kompenzačního fondu. Chudší země z něj mají dostávat prostředky na zmírnění důsledků klimatických změn, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a rozšiřování pouští. Zřízení fondu bylo jedním z hlavních témat závěrečných jednání na konferenci v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.

Přispívat by do fondu měly rozvinuté země i některé mezinárodní finanční instituce. Například Čína, která je v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší, ale nebude muset jako rozvíjející se ekonomika zpočátku peníze do fondu posílat. Podle agentury AP je ale možnost čínských příspěvků stále na stole. Na čínském zapojení do financování kompenzačního fondu trvaly například USA nebo Evropská unie.

Maledivská ministryně klimatu Aminas Šaunaová označila dohodu za "historickou pro lidi i planetu". Maledivy a další ostrovní státy ohrožují globální změny klimatu, které vedou k růstu hladin moří a oceánů. Ministryně ale byla kritická k té části dohody, která hovoří o udržení oteplení planety do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snížení emisí skleníkových plynů. "Musíme postupně opustit fosilní paliva," vyzvala Šaunaová. Podle ní by nejpozději od roku 2025 emise měly začít klesat.

"Máme kompromis, která nás uspokojil, ale nevyvolává radost," uvedl premiérka dalšího ostrovního státu, Barbadosu, Mia Mottleyová. I podle ní je dohoda o vytvoření fondu "historickým momentem". "Konečně jsme dosáhli klimatické spravedlnosti," uvedl také ministr financí ostrovního státu Tuvalu Seve Paeniu.

Výsledek jednání uvítal také generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj je "ale jasné, že to nestačí".

Agentura AP upozornila, že řada chudších zemí považuje budoucí platby ze schváleného fondu za svého druhu reparace. Ačkoli mají totiž na změnách klimatu největší podíl rozvinuté průmyslové země, největší škody způsobují přírodní katastrofy zhoršené klimatickými změnami v chudších částech světa.

"Nyní máme prázdný košík. Teď ho potřebujeme naplnit, aby pomoc začala proudit k lidem, na které mají (klimatické změny) největší dopad," cituje deník The Guardian analytika Mohameda Adowa. Podle něj se ukázalo, že jednání na úrovni OSN může dosáhnout cílů. Původně totiž nový klimatický fond nebyl mezi hlavními body konference.

Související

Klimatická konference COP27 (2022, Šarm aš-Šajch, Egypt).

Evropa je z výsledků COP27 rozpačitá, podle ekologů jde o fiasko

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní.

Více souvisejících

klimatická konference (COP27) Egypt

Aktuálně se děje

včera

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Spolupráce autoritářských režimů není ničím novým, říká Bílek. Pakt mezi Čínou a Ruskem tu ale nemusí být navždy

Autoritářské režimy jako Rusko, Čína, Írán či Severní Korea sice sdílí odpor vůči Západu, ale jejich spolupráce je spíše pragmatická než ideologická. Podle politologa Jaroslava Bílka si tyto země mohou přiměřeně pomáhat nebo spolu obchodovat a oslabovat země, které jsou k nim kritické nebo antagonistické, jak uvedl pro EuroZprávy.cz. Mohou například využívat nestability k prosazení vlastních cílů, zejména pokud bude Západ rozptýlený jinými krizemi.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz svolává schůzku s Trumpem a Zelenským

Německý kancléř Friedrich Merz pozval prezidenta Spojených států Donalda Trumpa k mimořádnému virtuálnímu jednání s lídry Evropské unie a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tento návrh přišel v reakci na rostoucí tlak ze strany evropských zemí, které požadují, aby se Spojené státy dohodly na jasných pravidlech pro nadcházející summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce. Evropští lídři ani Zelenskyj přitom na Putinovo setkání s Trumpem pozváni nebyli.

včera

Komáři

Západonilská horečka se šíří Evropou. Počet mrtvých roste, neexistují na ni léky ani očkování

Téměř každý z nás se v letních měsících setkal s otravným komárem, který dokáže znepříjemnit večery trávené venku. Málokdo si však uvědomuje, že s komáry se do Evropy šíří i nebezpečné nemoci. Jednou z nich je západonilská horečka, která si letos v Itálii vyžádal už deset obětí. Případy nákazy byly hlášeny i v dalších evropských zemích. Úřady proto vyzvaly občany, aby se chránili před komářím bodnutím.

včera

Prezident Trump

Trump povolává do Washingtonu národní gardu. Ráno vyzval bezdomovce, aby opustili město

Prezident USA Donald Trump v pondělí oznámil, že přebírá kontrolu nad Metropolitním policejním oddělením (MPDC) ve Washingtonu, D.C. a nasadí do města Národní gardu. Tyto kroky podle něj směřují k obnovení pořádku v hlavním městě. Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump uvedl, že se formálně odvolává na článek 740 zákona o místní samosprávě (Home Rule Act) a umisťuje MPDC pod přímou federální kontrolu. Jeho rozhodnutí je reakcí na to, co označil za situaci „vymykající se kontrole“.

včera

včera

včera

Léky, ilustrační foto

Trump slibuje snížení cen léků o 1 500 %. Podle expertů je to matematicky nemožné

Prezident Donald Trump nedávno přišel se svým dosud nejodvážnějším slibem ohledně snižování cen léků, když uvedl, že se mu podaří snížit ceny o 1 500 %. Ačkoliv to experti podle CNN považují za matematicky nemožné, Trump tím naznačil, že je odhodlán podniknout rázné kroky ke snížení nákladů na léky, což byl jeden z jeho hlavních slibů už v prvním funkčním období. 

včera

včera

Donald Trump

Trump znepokojuje experty i Američany. S blížící se schůzkou s Putinem rostou i obavy, že prodá Evropu

Americký prezident Donald Trump je sedm měsíců ve svém druhém funkčním období a ukazuje, že se cítí neomezený ve svých snahách a ambicích. Jeho vláda vtrhla do každé oblasti amerického života, aby prosadila svou vůli a pohled na svět. Přestože Trumpova politika přináší některé rychlé úspěchy, jako je například splnění slibu ohledně zabezpečení jižní hranice, důsledky jeho neúnavného tempa se teprve začínají projevovat a ohrožují jak Ameriku, tak i zbytek světa. Někteří analytici tvrdí, že se Trumpova politika může obrátit proti němu, pokud se projeví její negativní dopady.

včera

Donald Tusk

O Ukrajině bez Ukrajiny jednat nebudeme, vzkázal Tusk Trumpovi před schůzkou s Putinem

Polský premiér Donald Tusk po nedávných konzultacích s evropskými lídry potvrdil, že Evropa si v přístupu k Ukrajině zachovává jednotu. Důrazně přitom varoval, že Západ nesmí akceptovat žádné územní požadavky Ruska, které by mohly naznačovat, že Moskva může beztrestně měnit hranice za pomoci síly. Podle Tuska jde o klíčovou otázku nejen solidarity s Ukrajinou, ale také o vlastní bezpečnost Evropy.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině se Evropě nelíbí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rezolutně odmítl jakékoli ústupky Rusku ve formě územních darů. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že chystaná dohoda o příměří by mohla zahrnovat „nějakou výměnu území“. Zelenskyj prostřednictvím sociální sítě Telegram vzkázal, že odpověď na otázku územní celistvosti Ukrajiny je jasně stanovena v ústavě země a nikdo od ní neustoupí. Důrazně dodal, že Ukrajinci svou zemi „okupantovi neodevzdají“.

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu pod tlakem kritiky neustupuje. Dál hájí plán na obsazení Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obhajuje plány na vojenské obsazení Gazy. Toto rozhodnutí vyvolalo ostré reakce a rozdělení na mezinárodní scéně, a to i mezi tradičními spojenci Izraele. Netanjahu prohlásil, že jde o nejlepší a nejrychlejší cestu k ukončení konfliktu. Podle něj je tento krok nezbytný pro poražení Hamásu a záchranu rukojmích.

včera

Příroda

První předpověď počasí na další víkend. Očekává se změna

V Česku začíná pracovní týden, během kterého se očekává vlna veder. Maxima vyšplhají až na 37 °C. Místy přetrvají vysoké teploty i o víkendu, nakonec ale nastane ochlazení o několik stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

10. srpna 2025 21:57

10. srpna 2025 20:49

10. srpna 2025 20:02

10. srpna 2025 18:38

Mrtvice ministra v televizním přenosu zaskočila Srbsko. Záběry oběhly celý svět

Srbsko si dělá strach o jednoho z vysoce postavených politiků. Ministr pro veřejné investice Darko Glišić prodělal mrtvici během televizního rozhovoru v ranním pořadu Novo Jutro na stanici Pink TV. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy