Třetí listopadový čtvrtek je velmi důležitým dnem, koná se celonárodní zkouška Suneung, což je korejský akronym pro CSAT (The College Scholastic Ability Test). Výsledek téhle zkoušky buď otevře, či neotevře sedmnáctiletým Korejcům univerzitní brány v březnu, kdy začíná nový akademický rok. Čím lepší skóre, tím lepší univerzita studenta přijme. Čím lepší univerzita, tím hodnotnější vstupenka na trh práce. Zkouška je pokládána za jednu z nejtěžších na světě, trvá devět hodin.
A protože jsme v Koreji, zahrnuje nezbytnou hodinovou pauzu na oběd. Studenti zkoušku kvůli možnému ovlivnění výsledků nevykonávají ve své škole. Musí cestovat do jiné, předem určené. Po celé Koreji začíná v čase 8:40 ráno. Je posíleno metro, v pohotovosti jsou tisíce taxíků a dalších několik set servisních aut, aby každý adept mohl dorazit včas na své místo zkoušky. Některé firmy záměrně posouvají začátek pracovní doby na později, aby zaměstnanci neblokovali v dopravě ty, kteří spěchají vykonat svůj životně důležitý krok.
Darina IvanovováDarina Ivanovová učila češtinu pro cizince v programu Česká studia na FF UK v Praze a na Beijing International Studies University, odkud psala pro Lidovky.cz příspěvky pod názvem Čínský šok. Krátkodobě působila i na jiných univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., spoluzakládala program Czech Studies_online, kde působila jako akademická koordinátorka. Od září 2021 pracuje na Hankuk University of Foreign Studies v Soulu. Baví ji cestování, design a architektura.  |
Školy jsou pro běžnou výuku zavřené, a dokonce do 200 metrů od školy by se nemělo pohybovat v době zkoušky žádné vozidlo. Jsou omezovány stavební práce a rekonstrukce, stejně jako letecká doprava. Vše v zájmu zkoušených, aby se eliminoval rušivý hluk. Ony kamiony, které jsou ostře sledovány, rozvážejí na místa zkoušek testovací archy. Z výše popsaného je jasné, že příprava na takovou zkoušku není žádná selanka.
Myslím, že studijní nasazení korejských teenagerů je skoro nadlidské (a podle počtu stoupajících sebevražd mezi mladistvými právě v důsledku přetížení a pocitu selhání i nelidské). Ve školách obvykle výuka končí kolem čtvrté odpolední, pak následuje samovzdělávání a doučování do desáté, jedenácté večer. Po návratu domů se samozřejmě pokračuje v učení do jedné, druhé hodiny v noci.
Nevím, nakolik se jedná o nadsázku, ale říká se – tři hodiny spánku a máš šanci se dostat na SKY (zkratka pro tři nejprestižnější jihokorejské univerzity – Seoul National University, Korea University a Yonsei University), čtyři hodiny spánku a máš šanci se dostat na jinou univerzitu. Víc než pět hodin spánku? Zapomeň na univerzitu!
V období, kdy se studenti chystají na tuto stresu plnou zkoušku, rodiče a prarodiče vyráží k chrámu Jogyesa v Soulu, kde se modlí za své děti a vnuky. Řadu z nich je možné vidět před uzamčenými školami, kde lepí „jot“ (korejská tradiční sladkost z rýže a dalších krajově různých ingrediencí) na jejich brány a prosí božstvo o náklonnost. Přestože má zkouška dost kritiků, přetrvává od roku 1960, kdy se konala v nynější podobě poprvé.
Mezi mými studenty češtiny vládne momentálně uvolněná atmosféra, protože semestr se nachází ve slastném období po midterm testu, ale stále ještě bezpečně daleko od závěrečných zkoušek. Těšíme na česko-slovenskou vánoční kavárnu (akce pořádaná periodicky naši společnou katedrou) a na premiéru filmu Zátopek v soulském kampusu naší univerzity, na kterou studenty češtiny i zde žijící Čechy pozvalo soulské České centrum.
V Českém centru jsem byla minulý týden se svými pokročilými studenty na pozvání pana ředitele Michala Emanovského. V mnou vyučovaném předmětu Screen Czech byl na programu český animovaný film, a tak při naší návštěvě došlo nejen na něj, ale i na české komiksy a výstavu o českém skle a bižuterii na plotě, k radosti studentů i na dobrou pizzu.
Minulý pátek (11.11.) jsem dostala od několika studentek tenké tyčinky namočené v čokoládě. Datum ze čtyř jedniček je označováno jako Pepero den a je takovým milým sladkým neoficiálním korejským svátkem. Kamarádi a spolužáci i rodina si spolu vyměňují krabičky sladkých tyčinek právě kvůli jejich vizuální podobnosti s datem.
Pepero tyčinky vyrábí korejská společnost Lotte a jejich popularita nehasne od 80.let, kdy se dostaly na trh. Můžou být obalené taky v oříšcích a drcených mandlích a stále více lidí si je různě dozdobuje doma, aby pak rozdávali nezaměnitelné originály. Já jsem dostala dokonce se sněhulákem!
Když jsem tak hezky klasicky korejsky skončila u jídla – můžete s námi na dálku oslavit jinou korejskou lahůdku, v tomto případě prokazatelně zdravou. 22.listopadu se bude slavit Den kimči! Letos se slaví oficiálně potřetí. V centrálních oblastech Jižní Koreje přichází kolem 22. listopadu první sníh a s ním v korejských domácnostech ideální doba na přípravu a uchování kimči přes zimu.
U nás s prvním sněhem svatý Martin s pečenou husou, v Koreji s prvním sněhem kimči. Dobrou fermentovanou a pálivou chuť!
