Zájem o ruské energie roste, i když širší dovoz do Číny v říjnu zeslábl. Zpomalení ekonomického růstu omezilo dodávky řady položek od plynu až třeba po měď. Nákupy ropy však byly světlým bodem, neboť rafinerie reagovaly na výhled růstu vývozu pohonných hmot, když Peking odsouhlasil nejvyšší vývozní kvótu v letošním roce.
Dovoz ropy z Ruska stoupl minulý měsíc o 16 procent na 7,72 milionu tun. To byl druhý nejvyšší údaj, vyšší byl dovoz ze Saúdské Arábie. K nárůstu dochází v době, kdy čínské rafinerie hledají pomoc Pekingu, aby si mohly udržet dodávky i po zavedení nových sankcí v příštím měsíci. Evropská unie zakáže financování, pojišťování a přepravu ruské ropy, a to donutí dovozce najít způsoby, které nezahrnují banky, pojišťovací kluby a majitele lodí z EU.
Prodej ruského zkapalněného zemního plynu se v říjnu zvýšil meziročně o více než polovinu na 756 000 tun, přestože Čína snížila celkové nákupy tohoto superchlazeného paliva o 34 procent. Dovoz uhlí z Ruska stoupl o 26 procent na 6,4 milionu tun. Z toho přibližně 2,4 milionu tun představovalo koksovatelné uhlí pro ocelářský průmysl, což je třikrát více než před rokem, i když o něco méně, než činil zářijový rekord.
Celkové nákupy ruské energie včetně ropných produktů minulý měsíc činily 7,7 miliardy USD. Byly tak mírně nad zářijovou rovní 7,6 miliardy USD. Loni však činily pouze 5,4 miliardy USD.
Hodnotu dovozu částečně ovlivňuje vysoký růst světových cen energií po invazi Ruska na Ukrajinu. Čína však nakupuje z Ruska často s velkou slevou, neboť Moskva potřebuje najít odběratele pro dodávky původně určené zemím, které se rozhodly kvůli invazi uvalit na Rusko sankce.
Všechno však má svou cenu, ale také svá rizika. „Riziko Ruska spočívá v tom, že si ničí vazby na Evropu a USA. V 50. letech se nově vytvořený komunistický režim v Čínské lidové republice po vstupu do korejské války také příliš připoutal k Rusku. Dnes se karta obrací, Rusko je tlačeno do gravitace mocné a bohaté Číny, která nebude nic dávat zadarmo,“ říká Rudolf Fürst, výzkumný pracovník skupiny Asie Pacifik na Ústavu mezinárodních vztahů.
Situace tak perfektně vystihuje dvojakost čínské diplomatické taktiky. Čína sama si dobývání Ukrajiny přece nepřála. „Rusko se spálí, ale bude muset být Číně zavázané. Čína vyjde z ukrajinské války jako příkladný globální lídr a mírotvůrce,“ uzavírá Fürst.
Evropa spěchá se zásobami
Evropští obchodníci mezitím pospíchají s doplňováním zásob ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v EU zákaz jejího dovozu, protože alternativní zdroje jsou stále omezené.
EU zakáže dovoz ruských ropných produktů 5. února. Na dovozu nafty z Ruska je region značně závislý. Už v prosinci má vstoupit v platnost zákaz dovozu ruské ropy. Od 1. do 12. listopadu se objem nákladu nafty určený pro skladovací oblast Amsterodam-Rotterdam-Antverpy (ARA) zvýšil proti říjnu o 126 procent na 215.000 barelů denně, upozornila analytička společnosti Vortexa Pamela Mungerová.
Rusko se zatím tento měsíc na celkovém dovozu pohonných hmot do Evropy podílí 44 procenty, protože existuje jen málo okamžitých nákladově efektivních alternativ. V říjnu jeho podíl činil 39 procent, ukazují údaje agentury Refinitiv. Před únorovou invazí Moskvy na Ukrajinu byla Evropa na dovozu ruského paliva závislá z více než 50 procent, i přes pokles je Rusko stále největším dodavatelem nafty na kontinent.
„EU bude potřebovat zajistit zhruba 500 000 až 600 000 barelů nafty denně, aby nahradila ruský objem, náhrada bude pocházet z USA a také z oblasti na východ od Suezu, především z Blízkého východu a Indie,“ uvedl analytik firmy FGE Eugene Lindell.
Za současný příliv ruské nafty může částečně zákaz dodávek nafty původem z Ruska na burzu ICE Futures Europe před sankcemi EU. Od 30. listopadu musí obchodníci na ICE prokázat, že do žádných nádrží v širším regionu ARA, které se použijí pro lednové dodávky, se nedostal žádný ruský produkt. Do zásobníků v ARA sice může v prosinci ještě dorazit ruská nafta, ale musí být přesunuta do jiných nádrží, ze kterých nebude možné realizovat lednové dodávky.
