Připomeňme, že v roce 2019 obdrželi pořadatelé festivalu Blues Alive v Memphisu prestižní cenu Keeping the Blues Alive Award uznání, že dávno nejde o lokální nebo „regionální“ festival, ale o akci, kterou má smysl sledovat i zpoza hranic naší republiky. Ostatně Poláci, Slováci, Němci a další zahraniční návštěvníci bývají v publiku pravidelně.
Stejně, jako je už řadu let pravidlem, že na prknech šumperského Domu kultury dostávají šanci hudebníci různých generací, různého původu a různého významu, od mladých objevů (letos například Steven’s, velmi energičtí vítězové Blues Aperitivu) po nositele významných bluesových cen nebo ty, kteří měli ještě tu možnost zahrát si na pódiu s největšími legendami žánru (Anthony Geraci, který kdysi doprovázel Muddyho Waterse).
Vybral si každý
Letošní ročník, start druhé pětadvacítky, přinesl do Šumperka jednu výraznou změnu. Doslova pár kroků od Domu kultury vyrostl vyhřívaný stan, Jam Stage, ve kterém se hrálo i během hlavního programu, ale především tam v noci probíhaly oblíbené jam sessiony, kterých se účastní zahraničních účinkující spolu s tuzemskými bluesmany. Ne že by se v Šumperku nejamovalo v minulých letech. Ale nové místo přímo v centru dění je významným bonusem pro hudebníky i diváky.
BLUES ALIVE 2022 Šumperk, 17.–19. 11. |
Třebaže je základem festivalu elektrifikované blues, v jednotlivých letech kladla dramaturgie důraz na přesahy různými směry nebo na různá témata. Jednou to bylo více hráčů na foukací harmoniku, jindy třeba více žen, více akustických hudebníků, více přesahů k world music nebo naopak k elektronice a alternativnějším žánrům. Letos si v Šumperku vybral každý, jako by skutečně mělo jít o důstojné shrnutí předchozích ročníků.
Přitom když už se něco přímo opakovalo, mělo to svůj důvod. Kytaristka srbského původu Ana Popovicová byla nejžádanější interpretkou podle ankety diváků. Skupina ASPM Jana Spáleného, mimochodem hvězdy úplně prvního ročníku Blues Alive, se vrátila u příležitosti 80. narozenin svého frontmana. A třeba brněnský Hoochie Coochie Band výborně oživil zmíněnou Jam Stage.
Brumle a niněra
Ukázku, odkud kam sahá žánr blues, přinesl například páteční večer, kdy během hlavního programu vystoupil mladý americký kytarista Jontavious Willis se sólovým recitálem akustického country blues a krátce po něm newyorský těžkotonážní bluesrocker Popa Chubby. Jenže blues není jen hudba, kterou můžeme umístit na osu akustické–elektrické. Je to hudba všech barev, a tak se v Šumperku vedle výrazných kytaristů představili vynikající hráči na klávesové nástroje (Anthony Geraci nebo o generaci mladší Delvon Lamarr) nebo foukací harmoniku (Dustin Arbuckle).
Objevily se také dva nástroje, které si s blues většinou nespojujeme, a přitom oba zapadly do programu naprosto přirozeně: brumle jako základní vyjadřovací prostředek Erika Turteva ze slovenské skupiny Turtev Brothers a niněra v rukou Gillese Chabenata z francouzského tria Muddy Gurdy, možná největšího objevu letošního festivalu.
Důležité bylo také množství vystupujících žen, které v poslední době k žánru patří tak nějak přirozeně, bez umělých kvót. A nešlo jen o zpěvačky, které na závěr festivalu vzdaly hold legendární Ettě Jamesové, ale také o sólistky typu mladičké texaské kytaristky Ally Venablové, hvězdné Any Popovicové nebo Tii Gouttebelové z Muddy Gurdy.
I když je hlavním jazykem blues angličtina, na své si letos přišli i milovníci kvalitních českých textů. Tradiční tematické sobotní odpoledne patřilo už zmíněnému Janu Spálenému a oslavě jeho 80. narozenin. Přitom prostor nedostal pouze oslavenec se svou kapelou, ale v první části dvouhodinového programu zazpívali Spáleného písně zpěváci několika generací – od Jana Fice přes Martina Kyšperského a Martinu Trchovou až po Michala Němce z Jablkoně. Šlo o velmi povedenou, citlivě připravenou a řemeslně prvotřídní poklonu (i díky doprovodu Petra Ostrouchova a jeho Blue Shadows). A třeba takový Jan Fic, o téměř padesát let mladší než Spálený, dokázal zpívat i šeptat „písně zralého muže“ velmi důvěryhodně.
Blues Alive se pravidelně koná v době kolem státního svátku, Dne boje za svobodu a demokracii. Letos pořadatelé tuto skutečnost akcentovali dobročinnou dražbou (mj. kytary podepsané všemi účinkujícími) ve prospěch Ukrajiny. Blues je hudba, ke které téma svobody neodmyslitelně patří. A je moc dobře, že organizátoři festivalu jednoznačně ukázali, ze které světové strany by nám mohla ztráta svobody hrozit.
