Mulčování okrasné výsadby štěpkou (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 16 fotek

Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?

Pálit anebo nepálit?

Jakýkoli dřevní odpad samozřejmě můžeme nechat vyschnout a spálit v kotli, pokud takovým disponujeme, případně uschovat na nějaké ty sezónní ohníčky. Existuje však více způsobů, jak si v zahradě s dřevním odpadem poradit. Právě i dřevo se totiž rozkládá, i když to trvá déle. S tím ale můžeme vhodným způsobem počítat.

Dřevní odpad určený ke zpracování (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní odpad určený ke zpracování (Zdroj: Shutterstock)
Větve a větvičky je dobré skladovat hned vedle kompostu (Zdroj: Shutterstock)
Větve a větvičky je dobré skladovat hned vedle kompostu (Zdroj: Shutterstock)

Kompost i vyvýšený záhon

Nejčastějším dřevním opadem v zahradách jsou větve a především větvičky. Silnější větve se rozhodně vyplatí nechat uschnout a jakýmkoli způsobem spálit. Hodí se na venkovní ohniště, do krbu, ale i k uzení, pokud jde o vhodné dřevo ovocné. Menší (tenčí) větvičky je však pro pozdější spalování nejprve třeba štěpkovat, případně nadrtit. Můžeme jimi ale také prokládat kompost, respektive bychom i měli. Kompost je pak vzdušnější a rozkladné procesy probíhají za přístupu vzduchu lépe.

Kompostování (Zdroj: Shutterstock)
Kompostování (Zdroj: Shutterstock)

Stejně tak můžeme tento materiál bez potřeby štěpkování použít i v základu vyvýšeného záhonu. Hmota se rozkládá dlouho, o to však právě u vyvýšeného záhonu jde. Vlastně v závislosti na výšce vyvýšeného záhonu jde o to, že na kompost, jehož součástí mohou být kromě větviček i dřevní piliny, štěpka, listí a jehličí, navezeme kvalitní zeminu. Prostě jakýkoli materiál z dřevin okrasných a ovocných lze kompostovat různými způsoby. A že je řez dřevin nejčastějším způsobem jejich úpravy a údržby.

Ve vyvýšeném záhonu použijeme dřevní odpad jak do směsi různého rostlinného odpadu, tak na dno, kde může tvořit až několika centimetrovou vrstvu. Dobré je tuto vrstvu posypat popelem a vápnem. Další vrstvu pak obvykle představuje především sláma, seno a jiné zbytky rostlin. Až navrch přidáváme zahradní zeminu a na ni kvalitní prosátý kompost. Zahradní zeminu je dobré promísit s humusem a rašelinou.

Vyvýšené záhony (Zdroj: Shutterstock)
Vyvýšené záhony (Zdroj: Shutterstock)
Vyvýšené záhony (Zdroj: Shutterstock)
Vyvýšené záhony (Zdroj: Shutterstock)

V kompostu materiál nevrstvíme, ale mísíme

V žádném případě ale nesmíme dávat dřevní odpad do kompostu ve velkých vrstvách. Musíme jej s ostatním biologickým odpadem vhodně mísit. Ostatně mísení místo vrstvení různých druhů odpadu na sebe je nezbytným základem kompostování. A klidně můžeme s touto činností po podzimním řezu dřevin počkat až do jara, dřevní odpad počká, rozkládá se dlouho.

Kompost (Zdroj: Shutterstock)
Kompost (Zdroj: Shutterstock)
Malý zahradní štěpkovač (Zdroj: Shutterstock)
Malý zahradní štěpkovač (Zdroj: Shutterstock)

Dřevní opad mísíme tak, že sem tam přidáme s pilinami či štěpkou lopatu zeminy, případně i vápno. A to vše mísíme s běžným bioodpadem z kuchyně a zahrady, který se rozkládá mnohem rychleji než dřevo, kůra a lýko. Navíc vylepšíme kvalitu kompostu i hmoty ve vyvýšeném záhonu, jelikož dřevo obsahuje mnoho užitečných látek.

Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)

Mulčování dřevním odpadem

Piliny a štěpku také můžeme využít při mulčování. Jde dokonce o ideální materiál. Někteří lidé si pro potřeby mulčování pravidelně jezdí pro dřevní štěpku určenou k vytápění. Oproti běžným zahradním mulčovacím materiálům, které se prodávají pytlované, je topná štěpka o řád levnější. A poslouží stejně, dokonce je i poměrně dekorativní. Mulčování dřevním odpadem má pozitivní vliv na celou zahradu, úrodu a postupnou tvorbu nové půdní biomasy. Mulč výborně váže vodu a chrání půdu před nadměrným odparem vody.

Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)

Pozor na vysokou spotřebu dusíku

Pozor však, mulčování dřevním odpadem způsobuje odnímání velkého množství dusíku z půdy, je proto třeba ještě před mulčováním do půdy dostatek dusíku dodat a dodávat jej pak i později v podobě anorganických pomaleji rozpustných hnojiv přímo na zamulčované plochy okolo zde pěstovaných rostlin. Případně můžeme například piliny před mulčováním prolít dusíkatým hnojivem. Dokonce je ideální máčení v tomto hnojivu po dobu několika dní.

Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)
Dřevní mulč (Zdroj: Shutterstock)

Cesty a pěšiny

Můžeme též nadrcený dřevní odpad použít i jako dekorativní materiál třeba na pěšiny v zahradě. A to jakékoli, úzké i širší, vymezující i hlavní komunikace. Je ale třeba počítat s tím, že si tento odpad musíme nadále skladovat a postupně dosypávat. I na cestách a pěšinách se dřevní odpad postupně rozkládá.

Štěpka podél cesty (Zdroj: Shutterstock)
Štěpka podél cesty (Zdroj: Shutterstock)

Pěstování hub v dřevním odpadu a slámě

Pomocí dřevního odpadu si též můžeme pěstovat houby. Vynikající je pro některé druhy substrát smíchaný z velkých pilin listnatých stromů a slámy v poměru 3:1. Materiál smísíme a namočíme do horké vody, kde jej necháme cca 3 až 7 hodin. Teplotu vody udržujeme na cca 60 ° C. Poté necháme substrát vychladnout, vložíme jej do pevného průhledného plastového sáčku a prosypeme vhodným podhoubím. Je nasnadě, že se v takovém substrátu bude dařit houbám dřevokazným, například hlívám. Do každého sáčku uděláme pár malých otvorů, které využijeme při pravidelné zálivce. Sklizně se dočkáme cca za měsíc a půl. Samozřejmě ale v sezóně, nyní v zimě si necháme zajít chuť.

Pěstování hlívy ústřičné (Zdroj: Shutterstock)
Pěstování hlívy ústřičné (Zdroj: Shutterstock)

Dřevní odpad a pěstování brambor

Vytvořit též lze substrát pro pěstování brambor. Jednoduše posypeme pilinami a štěpkou řádky mezi bramborami, případně nasypeme materiál do vyhloubených jamek. Na tento odpad vysadíme naklíčený brambor a zasypeme další vrstvou dřeva, která bude vyšší než ta podkladní. Dokonce bychom prý měli takto brambory lépe ochránit před mandelinkou bramborovou. Ze dřeva se uvolňují pryskyřičné látky, které tohoto škůdce odpuzují. V každém případě by ale bylo obtížné pěstovat takto brambory ve větším, spíše to prostě můžeme zkusit jako experiment.

Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz