Tisková konference po jednání vlády, 23. listopadu 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Já dnes z jednání vlády zmíním pouze jeden bod a ten se týká sportu. Naše vláda slíbila, že se bude věnovat podpoře sportu, úpravě fungování Národní sportovní agentury, nastavení předvídatelných podmínek a transparentních podmínek pro financování sportu a sportovních institucí.

Jsme si vědomi toho, že sportovního prostředí se dotýkají současné problémy s cenami energií, proto jsme také prosadili zastropování cen energií i pro sportovní kluby a provozovatele, což jim zajišťuje stabilitu a i to, že ty rostoucí náklady nějakým způsobem zvládnou. Zvýšili jsme také rozpočet Národní sportovní agentury o dvě miliardy korun na 6,9 miliardy korun. To jsou věci, které jsme v minulých týdnech udělali a které jsou známé. Směřují k tomu, aby sportovní prostředí mělo potřebnou stabilitu, aby podpora sportu, její efektivita se zvýšila.

Pracujeme na koncepčních změnách, které mají za cíl odstranit ty chyby, na které si sportovci a lidé, kteří se věnují tělesnému pohybu dětí, v těch posledních měsících stěžovali. Připravuje se novela zákona, nebo prochází už schvalováním novela zákona, která upraví činnost Národní sportovní agentury.

Ale kromě toho, a to je důležité, vláda na dnešním jednání formálně vzala na vědomí už dříve oznámené ukončení působení Filipa Neussera v čele Národní sportovní agentury a dnes vláda jmenovala jeho nástupce pana Ondřeje Šebka. Ondřej Šebek je zkušený manažer, který se v oblasti sportu pohybuje celý život, celou svou profesní kariéru. Má zkušenosti z různých typů sportů a z různých sportovních aktivit. V současné době je předsedou úspěšného Českého veslařského svazu.

Jsme přesvědčeni, že nový pan předseda, pan Mgr. Šebek, vnese do Národní sportovní agentury potřebné zkušenosti, klid, rozvahu a že ji bude spravovat takovým způsobem, aby Národní sportovní agentura dobře plnila všechny funkce, které plnit má ve prospěch českého sportu i české společnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám také přeji dobrý den. My jsme si, jako vláda, dali za úkol a zavázali jsme se v našem programovém prohlášení, že vznikne v rámci České republiky silná centrální autorita s potřebnou pravomocí, která bude mít silný mandát, dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní i kontrolní pravomoc k akceleraci a koordinaci digitalizace tak, abychom tu digitální transformaci, vznikající služby zefektivnění státu zvládli skutečně na jedničku. A minulý týden ve středu 16. listopadu Sněmovna odhlasovala vznik Digitální informační agentury, tzv. DIA, což je zcela zásadní krok pro českou digitální cestu.

Občané samozřejmě pohlížejí na digitalizaci tak, jaké služby jim stát dokáže nabídnout, jaké konkrétní projekty vzniknou. A právě agenturní řízení, tak jak to měly úspěšné státy typu Dánsko, Velká Británie či Estonsko, povedou v následujícím roce k plnění těch velkých cílů, které máme. Ať už je to třeba vznik té elektronické občanky v telefonu, bezpečného řešení, které bude alternativou pro tu plastovou kartičku, kde bude mít občan třeba další informace, které bude moci sdílet a jimi se prokazovat, tak třeba i větší bezpečí v budoucnosti s migrací do té domény gov.cz a spoustu dalších projektů, které souvisí se sdílením dat a efektivitou státu, jeho řízení a dodávání těch služeb občanům.

Agentura má vzniknout i ze zákona v následujícím roce – ještě tedy ten zákon bude projednávat v nejbližší době Senát. Ale zásadní pro její vznik jsou i úkony, které je potřeba dělat před tím, než ji pomocí tohoto zákona založíme. My jsme si této potřeby vědomi a dnes jsme na vládě odsouhlasili návrh na vytvoření funkce a jmenování vládního zmocněnce ke zřízení Digitální a informační agentury, DIA, a do této funkce byl jmenován stávající ředitel Správy základních registrů Ing. Michal Pešek, se kterým dlouhodobě spolupracujeme na řadě digitálních projektů. Je to schopný a výkonný manažer, který v tuto chvíli má na starost i ty nejdůležitější systémy, na kterých stojí státní správa.

Ten materiál, který jsme dnes schválili, navazuje na naše předcházející usnesení, které se právě týkalo projektu transformace a koordinace řízení digitalizace. A tento krok je nezbytný pro to, aby se nám to v daném termínu podařilo.

V případě vzniku takovéto agentury je nutné dělat spoustu úkonů, ať už je to třeba jednání s Českou národní bankou, kde se bude zřizovat účet, vypisování výběrových řízení na ty budoucí funkce, ale například projednávat nutné stavební úpravy při vzniku agentury v těch prostorách, kde bude třeba dislokace a delimitace.

Já bych jenom zmínil, protože to byly časté otázky: Tato pozice nemá žádný dopad na státní rozpočet. Ten zmocněnec, námi jmenovaný Michal Pešek je zaměstnancem Ministerstva vnitra a ty úkoly dané statutem bude plnit i v souvislosti se svými stávajícími úkoly ve služební činnosti a ta funkce pak logicky zanikne v momentě, kdy bude jmenován vládou na mé doporučení, na základě otevřeného výběrového řízení, které běží, ředitel této agentury. Tolik za mě, děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a vítám zde ministra spravedlnosti Pavla Blažka, kterého poprosím o slovo.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Dobrý den. Já jen chci oznámit, že dnes vláda projednala a schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Já snad jen na úvod musím sdělit, že návrh tohoto zákona, respektive povinnost ho uzákonit, aby se stal součástí české právního řádu, vyplývá z našeho členství v Evropské unii, protože jak Rada Evropské unie, tak Evropský parlament schválily příslušné směrnice.

Ta transpoziční lhůta už uplynula zhruba před rokem. To znamená, že Česká republika se do toho zákonného procesu opakovaně spouští se zpožděním, protože se to minulé vládě nepodařilo prosadit v Parlamentu, ale určitý návrh tedy zpracovala, abych byl korektní.

Snad je dobré říci: On ten zákon se jmenuje tak složitě, že je nutné říci, že jeho cílem je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení o nějakých protiprávních jevech, o kterých se dozvědí. Nové vlastně na tom bude to, že aby se ten oznamovatel nemusel obávat nějakých pracovně právních či jiných postihů, tak vzniká tento zákon, aby se nemusel bát ty skutečnosti říci a nahlásit.

Do této chvíle nebo než ten zákon bude platit hrozila teoreticky různá odvetná opatření ze strany zaměstnavatelů. To znamená, typicky mohli například s takovým oznamovatelem rozvázat pracovní poměr, přeřadit ho jinou práci a různé jiné ústrky, které jsou v tom pracovně právním procesu možné.

Tento zákon vlastně zavádí tzv. vnitřní oznamovací systém. To znamená, že, a teď to řeknu jednodušeji, těch subjektů je tam více, ale firmy, které zaměstnávají víc než 50 zaměstnanců, od 1. ledna budou muset zřídit tzv. vnitřní oznamovací systém. To znamená, budou tam muset mít nějakého pracovníka, který musí splňovat určité podmínky, na kterého se pracovníci té firmy mohou obracet s různými oznámeními o negativních jevech, respektive protiprávních jevech – negativní a protiprávní jev není vždycky to stejné. Pokud to udělají touto formou, tak by neměli být postihováni za to, že cosi oznámili.

S tím souvisí i to, že se v těchto věcech zavádí tzv. obrácené důkazní břemeno. To znamená, kdyby došlo například k rozvázání pracovního poměru s tímto oznamovatelem a on dá žalobu, tak ten zaměstnavatel bude muset prokázat, že ho propustil z jiných důvodů než právě proto, že cosi oznámil.

Pak vzniká, nebo se zavede tzv. vnější oznamovací systém. To znamená, to bude na Ministerstvu spravedlnosti řešit zvláštní odbor, který bude přijímat ta oznámení, která se týkají jiných oblastí, než je činnost uvnitř nějaké firmy. To ministerstvo v podstatě zřídí nějaký zvláštní odbor a bude jakýmsi prostředníkem sdělování informací a vyhodnocovatelem, jestli ta informace má nějakou povahu, která opravdu znamená, že je potřeba něco řešit, a pak to bude posouvat na příslušné orgány k určitým řešením.

Vláda se dnes v podstatě hlasováním shodla nakonec na variantě, která byla v tom návrhu označena jako číslo jedna. To znamená, že by se měli chránit oznamovatelé, kteří oznámí trestnou činnost. To znamená, vláda se neshodla na tom, aby to byly – proto to říkám dopředu bez vašich dotazů – aby se to týkalo i přestupků. A současně se vláda shodla na tom, že se to nebude týkat tzv. anonymních oznámení.

K tomu mně dovolte dopředu jednu větu, aby nedošlo k nějaké mystifikaci. To neznamená, že se zakazuje podávání anonymních oznámení. Rozumný zaměstnavatel si samozřejmě bude všímat dál i těch anonymních. Jen jde o to, že poskytovat ochranu anonymním sdělovatelům lze dost těžko, když nevíme, kdo to je. To je potřeba si říci.

Za další. Orgány činné v trestním řízení odjakživa jsou povinny se zabývat i anonymními oznámeními. To znamená, že to neznamená, že když napíše někdo anonymní oznámení na Státní zastupitelství Brno-město, že to můžou hodit do koše. Nemohou. Na tom se nemění vůbec nic, zabývat se tím budou.

Já dnes jsem říkal na vládě, pokud jde o ta anonymní oznámení, docela důležitou věc. Zhruba nějakých 200 000 až 250 000 trestních oznámení naše orgány činné v trestním řízení registrují každý rok, ale reálných z toho je asi sto tisíc. To znamená, není to tak, že by se různá oznámení, ať už anonymní, nebo ta co nemají žádný smysl, nečetla. Čtou se. Ale ne všechna oznámení opravdu mají ten smysl, který mají mít, to znamená, oznamují nějaké protiprávní jednání. V tuto chvilku asi všechno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize, potom Prima.

Ondřej Topinka, Česká televize: Dobrý den, já vás poprosím, možná nejprve pana premiéra, jestli jste probírali i to zastropování cen pro velké podniky. Jestli platí to, že to bude tři a šest korun za plyn a elektřinu, a jestli stále platí, že to pokryjí výnosy z té mimořádné daně z neočekávaných zisků, případně odvody výrobců elektřiny? A potom bych vás ještě poprosil o reakci na rezoluci Evropského parlamentu, která označuje Rusko za stát podporující terorismus. Jak vlastně tento krok hodnotíte, když to má být předstupeň k tomu, aby Vladimir Putin a případně další představitelé mohli být postaveni před mezinárodní soudy? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: K první otázce: My jsme se dnes přímo nezabývali tou záležitostí zastropování cen pro velké firmy, pro průmysl. Neměli jsme to ani v plánu. My se v této věci snažíme dosáhnout nějakého evropského řešení a postupovat podle společných pravidel v rámci Evropy.

Současně ale říkám, že na tom pracujeme a jsme připraveni, že ve chvíli, kdy bude jasné, jak jsme se domluvili v rámci Evropské unie, tak podle toho může Česká republika adekvátním způsobem reagovat. Chci jenom znovu připomenout, že ceny pro malé a střední firmy zastropované jsou a v případě velkých firem a průmyslu je možné využít podporu v rámci Dočasného krizového rámce, u kterého se nám i díky vyjednávání v rámci Evropské unie podařilo prosadit jeho prodloužení i na příští rok.

Ale to samotné zastropování cen, po kterém samozřejmě řada lidí z oblasti průmyslu volá, zastropování cen pro velké podniky, v sobě shrnuje spoustu výhod, ale má i některá rizika. Jedním z těch rizik je, a to je velké riziko, že bychom nakonec mohli dospět k tomu, že spolu budu soutěžit jednotlivé národní rozpočty v tom, který si může jaké zastropování dovolit. A v takovéto soutěži by určitě země, jako je Česká republika, nebyly na těch výhodných prvních místech.

Proto nejenom my, ale řada dalších států se snaží o to, aby tu pro to existovala jednotná pravidla v rámci Evropské unie. Ten posun v myšlení a v postoji k tomu, zda je možné udělat nějaký krok na podporu velkých firem, se mění. Před časem, před pár měsíci, si to ještě nejenom řada států, ale ani Evropská komise vlastně představit nedovedla. Teď už některé kroky jsou. Ono se to projevuje i třeba v té ochotě prodloužit Dočasný krizový rámec.

Jsme si vědomi toho problému, jsme na něj připraveni, ale musíme postupovat tak, abychom ve výsledku nakonec nezpůsobili větší škodu pro český průmysl, než kterou by třeba přinesly právě ty soutěže mezi rozpočty Německa, Rakouska, Nizozemska a třeba České republiky, aby si to všichni představili.

K té druhé otázce… Já jsem se to dozvěděl teď, jak jsem šel na tiskovou konferenci, takže neznám přesné znění té rezoluce, kterou schválil Evropský parlament. Ale to, co jsem viděl v médiích, je věc, kterou jednoznačně vítám.

Je potřeba i těmito symbolickými kroky dát Rusku jasně najevo, že jeho jednání v rámci mezinárodního společenství, jeho jednání, které se projevuje nejvýrazněji tou brutální agresí na Ukrajině, že to jednání je nepřijatelné a že tuto pozici sdílí státy Evropské unie, západního společenství, Severoatlantické aliance, ale že to také sdílí poslanci Evropské parlamentu. Takže skutečné vítám tuto rezoluci a považuji ji za důležitou.

Ondřej Topinka, Česká televize: Děkuju. Poprosil bych ještě pana ministra Blažka k tomu zákonu o ochraně oznamovatelů. Jak jste to shrnul, možná krátké zhodnocení, jestli jste s tím zákonem takto spokojený, protože zazněla v mediálním prostoru kritika některých těch protikorupčních organizací. Zaznělo, že možná by byl lepší i ten dřívější návrh někdejší ministryně Benešové. Tak možná vaše zhodnocení tohoto. A potom ještě jeden dotaz: Tím, že vypršela ta transpoziční lhůta, objevila se zmínka o tom, že úřady vlastně musí ta oznámení přijímat, ale ještě není úplně jasné, co s nimi mají teď dělat. Tak možná ještě komentář k tomuhle. Děkuji.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Tak ze všeho se dá říct jednoduchá věta: Je to něco úplně nového. To znamená, když se zavádí něco nového, já budu vlastně rád a musím zcela prakticky přemýšlet o takovém návrhu zákona, aby pokud možno prošel jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem České republiky a byl, pokud možno, podepsán prezidentem republiky.

Já si myslím, že to, co vláda předloží do Sněmovny, průchozí je. Že budou určitě nějaké skupiny nespokojeny, že tam je toho méně, než by mohlo být, to je jejich věc, ale já odpovídám za to, aby bylo alespoň něco. A já doufám, že tohle jako úplná novinka projde jak Sněmovnou, tak Senátem tak, abychom ten zákon měli ve Sbírce zákonů a splnili jsme podmínky, které nám vyplývají z členství v Evropské unii.

Obecně mohu říci, že v zásadě v resortu, který vedu, je úplně vyloučeno, téměř, aby byli všichni vždycky spokojeni. Protože, já jsem si to neuvědomoval před lety, teď už ano: Základní politické a filozofické otázky se řeší v tomto resortu.

Jestli jde o změnu zákona, třeba občanského, to znamená práva homosexuálů, je to vždycky Ministerstvo spravedlnosti. Jestli se řeší nějaké věci, které hýbou veřejností, trestní zákon, příliš měkký, příliš tvrdý, soudy nějak rozhodují, je to zase Ministerstvo spravedlnosti. A mohu pokračovat donekonečna.  

A tohle je jedna z těch věcí, o kterých se samozřejmě diskutuje, diskutovat bude. Ale jako věc novou bych byl rád, kdyby alespoň postupnými kroky se to zavedlo, protože ta předchozí vláda, a to byl návrh, který vy jste personifikoval jako návrh ministryně Benešové, přece neprošel tím zákonodárným procesem. A této vládě jde o to, a mně taky, aby aspoň něco prošlo. Vyhodnocujme to potom v průběhu a kdykoli můžeme doplňovat ten zákon tak, aby třeba ta kritika z té či oné strany mohla být menší. Ale teď jde o to opravdu, aby něco bylo.  

Pokud jde o to, jak to ty úřady budou dělat. Víte, to je složitá otázka. Je to něco nového. Musíme počkat na to, jak se zavede praxe včetně toho, jakým způsobem to bude vyřizovat ten odbor na, v uvozovkách, mém ministerstvu, nebo Ministerstvu spravedlnosti. No to také se budeme učit s chodem, jak to bude probíhat. Těžko říkat dopředu. Je to prostě úplně něco nového.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Nejdříve pana vicepremiéra se chci zeptat na tu ochranu oznamovatelů. Vy jste před jednáním s tím nebyl v pohodě. Říkal jste, že vám tam chybí právě třeba ta anonymita. Tak jestli jste pro ten návrh nakonec zvednul ruku, co vás přesvědčilo, a jestli to podpoříte i ve Sněmovně? A druhý dotaz asi na pana premiéra: Podle Hospodářské komory 42 procent firem očekává propouštění. Tak jestli se obáváte tohoto scénáře, jestli se, nějaké konkrétní kroky, které plánujete, aby ta nezaměstnanost nešla nahoru? Děkuju.  

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak jestli můžu, já zareaguju a navážu asi na pana ministra Blažka. A ono to tady zaznělo. Jedná se o implementaci, kdy my i v té variantě jedna jdeme nad rámec té implementace. Zákon, který z mého pohledu je důležitý, ochrana whistleblowingu, i v momentě, kdy se občas někde probliknou nějaké větší korupční kauzy a často se dostanou navenek právě kvůli tomu, že někdo z vnitřku té organizace informuje někdy přes média, někdy své nadřízené, tak my jsme podporovali spíše tu variantu, kde by bylo ještě rozšíření, kde by byla možnost, nebo povinnost přijímat ta anonymní, kde ta možnost tady stále je, ale není tam ta povinnost.

A bavili jsme se i o tom, jaké ty činy by měla, jaká by měla být ta klasifikace. Zda pouze trestné či přestupky či nějaké hranice. V tomto tématu vystupoval i ministr Šalamoun. My z povahy našeho politického ukotvení Pirátů jsme spíše pro tu větší ochranu na straně těch whistleblowerů nebo oznamovatelů korupce. Pro tu finální variantu jsme se zdrželi.

Jinak jsme podporovali ty varianty, které byly předchozí, a říkám toto na rovinu, ostatně to naznačil i pan ministr Blažek.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já ještě k tomu mám takovou – můžu? Takovou obecnou poznámku ještě. Já to pozoruju delší dobu. Nehodnoťte nás, prosím, podle návrhu nějakého zákona. Já mohu navrhnout cokoli, budu třeba vámi chválen, jak jsem úžasný navrhovatel, ale my jsme parlamentní republika. Rozhodující je to, co vláda a jednotliví ministři dokážou prosadit v Parlamentu, a to je ten výsledek.

Čili já se musím snažit, a nejenom v této otázce, navrhnout něco, co, pokud možno, po nějakých diskusích schválí koaliční poslanci, no a dá-li pánbůh, tak ještě třeba i poslanci opoziční a schválí to i Senát. Ale, prosím, je strašně krátkozraké mně říkat: Benešová to navrhla lépe, nebo panu premiérovi říkat: Babiš to navrhl lépe.

Návrhy se dělají strašně jednoduše. Já tu můžu navrhnout, že bude důchod zítra sto tisíc, akorát to neprosadím. Ale je to kvalita mé osoby? No není.

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuju a k otázce první nebo druhé. Je jasné, že obavy mají nejenom občané, ale mají je i firmy. Není se co divit, to mezinárodní prostředí ani z toho obchodního, ekonomického hlediska úplně příznivé v mnoha směrech není. Připomeňme si narušení dodavatelských řetězců už v době covidu, které samozřejmě pokračuje i v důsledku ruské agrese na Ukrajinu. Ceny energií, mluvili jsme tady o tom už i v té předcházející otázce, i některé prvky, které jsme viděli už v minulosti a teď se zesilují, které směřují k oslabování toho globálního prostředí. To všechno samozřejmě jsou věci, které pro řadu firem představují problém a vyvolávají u nich obavy.

Naše vláda to nebere na lehkou váhu a udělali jsme včas řadu kroků, které by měly firmám v této obtížné situaci pomoci. Připomínám znovu, že jsme zastropovali ceny energií pro malé a střední firmy, že jsme využili maximálně možnosti, které nám poskytuje Dočasný krizový rámec pro i větší firmy. Pracujeme na řadě opatření, která děláme ve spolupráci s podnikatelským sektorem a se zaměstnavateli, kurzarbeit a další a další věci, které by prostě firmám měly pomoci v té obtížné situaci ji přečkat.  

Je tu jedna věc, která je výhodou České republiky a kterou samozřejmě nechceme ztratit, a to je, že máme prakticky nejnižší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie. To nám vytváří i v té složité situaci vysoké inflace jednu výhodu, nebo je to pro nás určitě výhoda a budeme se snažit, abychom si tuto výhodu uchovali.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Rozhlas, potom iDNES.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den. Já vím, pane premiére, že už jste to několikrát zopakoval, ale mám ještě na vás prosbu, jestli jenom můžete reagovat na včerejší zprávu ohledně zastropování cen energií v Německu pro domácnosti a malé a střední podniky. Ta podpora tam bude zřejmě větší než u nás, tak nehrozí třeba, že by české podniky nemohly konkurovat těm německým kvůli té větší podpoře, kterou budou mít ty německé podniky? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Takto… Já jsem už mnohokrát odpovídal na otázky: Tam to může být větší, na Slovensku je to lepší, v Maďarsku je to fantastické, tam to udělali výborně, a podívejte se, vy přicházíte s takovými pomalými, opatrnými opatřeními.

Podívejme se na výsledky. Podívejme se na Maďarsko, podívejme se na Slovensko, podívejme se na realitu opatření v České republice, která jsou taková, že lidé, firmy, veřejné instituce mají zastropovány ceny energií a mají je zastropovány tak, jak nám to umožňují podmínky Evropské unie, jak nám to umožňují podmínky našeho rozpočtu, ale je to zastropování takové, které všem garantuje, že ty ceny neporostou násobně.

To, že jsou energie v zahraničí drahé, že jsou drahé energie, které Česká republika nebo čeští distributoři a obchodníci nakupují, že jsou dražší, než byly v minulosti, to je prostě fakt. Tak je to všude. Ale my jsme udělali ty kroky, abychom umožnili českým občanům, institucím, které poskytují veřejnou službu, a nakonec i českým firmám, aby si s tou situací dokázali poradit a dokázali to zvládnout.

Snažíme se hledat evropská řešení. Také naše české předsednictví má za sebou řadu úspěchů i v nastavení těch společných podmínek pro snížení cen energií a to je možná věc, kterou bych tady několikrát podtrhl a zdůraznil: Jakékoli zatropování cen energií na národní úrovni je už řešení těch následků. Je to řešení drahé, je to řešení v mnoha směrech problematické a je to řešení, které může být vždycky jenom dočasné. To, o co se musíme společně snažit a k čemu vyvíjíme intenzivní úsilí, je odstranit ty příčiny růstu cen energií.

Tou hlavní příčinou, bohužel, je ruská agrese na Ukrajinu a Putinova válka, kterou ekonomickými prostředky a prostřednictvím energií vede s evropskými zeměmi. Ale i tomu jsme schopni do značné míry čelit, když snižujeme závislost na ruských fosilních zdrojích, když se snažíme najít alternativní zdroje energie a když přijímáme třeba opatření proti prudkým výkyvům ceny na trhu tak, jak to v těchto dnech na evropské úrovni děláme.

Takže česká vláda dělá nebo vyvíjí úsilí oběma směry. Na jedné straně na evropské unii iniciujeme, podporujeme a moderujeme přijímání takových opatření, která povedou k trvalému snížení cen energií. Na druhé straně jsme přinesli zastropování cen energií pro české občany, pro instituce poskytující veřejnou službu, pro malé a střední podniky. Máme připraveno takové opatření i pro průmysl a v rámci Dočasného krizového rámce pomáháme průmyslu jinými prostředky.

Ještě zde zazněla otázka a já jsem na ni při tom, když byla položena, neodpověděl, tak na ni odpovím teď při té vaší otázce, zda na ty náklady, které jsou spojeny se zastropováním, budou stačit prostředky, které vybereme z windfall tax, tedy z válečné daně, a které vybereme z toho odvodu. Podle všech našich propočtů ano. Očekáváme, že ten zisk z těchto dvou nových nástrojů bude přesahovat sto miliard korun a že jsme schopni, tak jak jsme nastavili ten rozpočet, včetně tedy očekávaných zisků z válečné daně, tuto nelehkou situaci zvládnout a tuto pomoc občanům, firmám a institucím skutečně poskytnout.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já bych měl dvě drobné otázky k jednání vlády a jednu mimo. Ta jedna je, zda jste schválili seznam nově navržených národních kulturních památek? A potom k jednání vlády, jestli pan předseda Pirátů počítá s tím, že ve Sněmovně čtyři hlasy Pirátské strany budou pro ten návrh, když jste se zdrželi ve vládě? A na pana premiéra mám otázku k zítřejšímu jednání Visegrádské čtyřky, na které jedete do Košic. Včera vzbudilo nelibost některých sousedních států Maďarska, konkrétně Ukrajiny, Slovenska, Rumunska, to, že pan premiér Orbán přišel na přátelské fotbalové utkání s šálou, s vlajkou tzv. velkého Maďarska, čímž vlastně implikoval územní nároky Maďarska vůči Ukrajině, vůči Slovensku a vůči Rumunsku. Budete nějakým způsobem s panem Viktorem Orbánem řešit, co to má znamenat? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já odpovím na dvě otázky. Nejprve nové národní kulturní památky. Ano, vláda schválila na návrh ministra kultury osm dosavadních kulturních památek za národní kulturní památky: klášter augustiniánů v Pivoni, zámek Jezeří s arboretem, klášter augustiniánů v Roudnici nad Labem, hrad Veveří, klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, zámek Moravský Krumlov, areál zámku Rosice u Brna, zámek Plumlov. Takže to je těch osm nových národních kulturních památek. Myslím, že řada občanů tato místa, tyto památky zná a budou chápat, proč právě tyto význačné stavby byly prohlášeny za národní kulturní památky.

Pokud jde o tu druhou otázku, ta už samozřejmě tak radostná není jako oznamování nových národních kulturních památek. To jednání premiérů států V4, které zítra proběhne v Košicích, je po dlouhé době první. My jsme se minimálně půl roku v tomto formátu nesešli. Předsednická země V4, Slovensko, toto jednání nesvolávala, myslím, na základě dobrých důvodů.

Nedávno jsme se domluvili, že bude užitečné se znovu setkat i na úrovni premiérů, protože v některých těch formátech V4 probíhá. Nedávno proběhla v tom formátu prezidentů, například. A že bude dobré probrat některé věci, které se týkají společných postojů, ať už v oblasti energetiky, v oblasti migrace, nebo najít průsečík těch našich zájmů tak, abychom byli schopni se v těchto věcech posunovat dál. 

To, co zaznívá občas z Maďarska, ať už ve formě výroků, nebo ve formě konkrétních činů jednotlivých představitelů maďarské vlády, to té situaci určitě nepomáhá a šálu pana premiéra Orbána jsem také zaznamenal a nepochybuji o tom, že i toto bude zítra v rámci našeho jednání nějakým způsobem zmíněno.

Zatím nemám ze slovenské strany žádnou jinou zprávu, než že i po těch včerejších turbulencích kolem symbolu „velkého Maďarska“ na oděvu Viktora Orbána, že se to jednání zítra bude konat.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: A já odpovím na tu otázku týkající se zákona o whistleblowingu. Jak už tady zaznělo, tak my jsme v prodlení kvůli tomu, že minulá vláda ten zákon nepředložila, v samotné implementaci této evropské normy a České republice pak hrozí třeba stomilionová pokuta. Takže ten zákon je důležitý sám o sobě, byť by procházel třeba v té nejčistší formě.

Už v tuto chvíli je v té implementaci, v té variantě jedna, kterou nakonec vláda schválila, jdeme a podle mě správně trochu nad rámec těch evropských požadavků a i z těch odborných týmů, které samozřejmě každá strana má a bavíme se o těch jednotlivých legislativách, prostě ten náš názor byl, že bychom měli jít ještě více cestou právě třeba k definici těch ohlašovaných skutečností.

Já bych nepředjímal výsledek jednání ve Sněmovně, ale nemyslím si, že bychom jako a priori byli proti tomu zákonu, ba naopak. Nicméně v těch parametrech se naše názory liší. A tak třeba nás ještě debata i na poslaneckých klubech posune k tomu třeba na tom zákonu ještě něco po dohodě změnit.

Já si myslím, že tady zaznělo od Pavla Blažka správně. Ono můžete si předložit zákon, za který vám v danou chvíli všichni zatleskají, ale otázkou potom je, jakou trajektorii má ten zákon ve Sněmovně. Pro nás je důležité, že pokud existuje na vládní úrovni dohoda a ten zákon sám o sobě už je dobrý, ta implementace je nutná, tak potom i ty poslanecké kluby samozřejmě hlasují ve smyslu, aby takovýto zákon prošel.

Otázka těch parametrů, samozřejmě pokud by byla vůle tam třeba jít tou variantou dva, kde jsou vydefinovány i ty přestupky, tak já bych radši podpořil takovou variantu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju- Další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přeju pěkný den, na shledanou.