Gigafactory ukazuje, že české letectví je otloukánek

Ačkoli je letiště v Líních nyní využíváno hlavně složkami integrovaného záchranného systému a pro civilní vnitrostátní provoz, představují úvahy o jeho demolici hrozbu také pro Armádu ČR, píše Ladislav Smetekovský.

Ačkoli je letiště v Líních nyní využíváno hlavně složkami integrovaného záchranného systému a pro civilní vnitrostátní provoz, představují úvahy o jeho demolici hrozbu také pro Armádu ČR, píše Ladislav Smetekovský. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Případ letiště v Líních u Plzně, kde má vzniknout obří továrna na výrobu baterií do elektromobilů, je vládou prezentován jako jedinečná příležitost. Padají slova o transformaci ekonomiky, klíčovém projektu pro ekonomiku a o tisících pracovních míst. V zemi s nejnižší nezaměstnaností v Evropě, kde mají firmy už roky problém sehnat další zaměstnance zejména do výroby, zní takový argument přinejmenším podivně. Tím spíš když má výstavbě továrny ustoupit jedno z nejvyužívanějších letišť v zemi s 20 tisíci pohyby ročně.

Ve skutečnosti se tak jedná o další ukázku toho, jak se z českého letectví a leteckého průmyslu postupně stává stále větší otloukánek na úkor zájmů České republiky. Ačkoli je letiště v Líních nyní využíváno hlavně složkami integrovaného záchranného systému a pro civilní vnitrostátní provoz, představují úvahy o jeho demolici hrozbu také pro Armádu ČR. Ta s letištěm počítá a nadále ho potřebuje jako záložní a rozvojový prostor pro svoje jednotky. O jeho významu pro obranu země v případě ozbrojeného konfliktu ani nemluvě.

Gigafactory Volkswagen v Česku: Jaká jsou možná pozitiva a negativa?

Video placeholde
Gigafactory Volkswagen v Česku: Jaká jsou možná pozitiva a negativa? • Videohub

Zatímco další plnohodnotné letiště je v Česku prakticky nemožné postavit, továrna může vzniknout i v jiné lokalitě. Dokazují to jednání o vzniku druhé gigafactory, kterou by v Česku mohl postavit korejský investor.

Česko navíc už má v letectví z minulosti případy, kdy se vládě upřednostňování krátkodobého pohledu před dlouhodobými strategickými zájmy státu vymstilo. Jedná se o případ vrtulníkové vojenské základny v Přerově, kterou ministerstvo obrany nechalo kvůli úsporám v roce 2013 zrušit. Následné úvahy o vybudování průmyslové zóny však ztroskotaly na chybějícím napojení na dálnici D1, jež investory odrazovalo. Letiště tak skončilo ve správě státního podniku LOM Praha a bylo dál využíváno především jako civilní. 

Neuplynulo však ani deset let a armáda dnes s přerovským letištěm znovu počítá pro 533. prapor bezpilotních systémů. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že základna disponuje betonovou vzletovou a přistávací dráhou. 

Z letiště by tak v budoucnu mohly startovat k výcvikovým či taktickým letům velké bojové drony schopné nést zbraňové systémy. Jak jsou bezpilotní letadla v případě ozbrojeného konfliktu pro obranu země důležitá, se ostatně v současnosti ukazuje na Ukrajině. Pokud by v minulosti záměr zdemolovat v Přerově veškerou letištní infrastrukturu a vybudovat místo ní průmyslovou zónu vyšel, neměla by dnes armáda kam tyto specializované jednotky umístit.

V minulosti se něco podobného stalo i s bývalým letištěm Žatec, jež bylo v době odchodu armády dokonce nejmodernějším vojenským letištěm v Česku. Průmyslová zóna Triangl, jež na místě následně vznikla, přitom není ani po patnácti letech zdaleka naplněna.

Otázka budoucnosti letiště v Líních je nyní v centru pozornosti laické i odborné veřejnosti, jde však jen o špičku ledovce v sérii nekompetentních rozhodnutí, jež zhoršují pozici českého letectví v čele s tím armádním. Pokud se přístup vlády a ministerstva obrany nezmění, může se stát, že až budeme letectví a letecký průmysl potřebovat nejvíce, zjistíme, že jsme z něj udělali trosku. Jenže to už bude pozdě.

Autor je spoluzakladatel společnosti Primoco UAV.