Kluk z favely, co se vyhnul drogám. Jak Richarlison ukázal ryzí brazilství

Někdy stačí jediný okamžik - nebo v tomto případě jediný dotek s míčem -, aby celá aréna povstala.

Většinu zápasu proti dobře organizovaným Srbům byla Brazílie nesourodá, často ne příliš nápaditá. Jistě, s občasnými záblesky, jenže to bylo málo.

Až do chvíle, kdy Richarlison nejprve dorazil míč do brány po střele Viniciuse a pak předvedl dost možná gól celého šampionátu.

Nad sebe do vzduchu si zpracoval nízký centr, ve vápně se otočil, pak jako kdyby vzlétl zády k brance a z vysokého voleje poslal míč do sítě.

„Jeden z nejhezčích a nejakrobatičtějších gólů na mistrovství světa vůbec. Kouzelný, kouzelný okamžik, na který se nezapomene. Vážně velkolepé, génius,“ sypal ze sebe komentátor talkSPORT Joe Shennan.

Nejkontroverznější světový šampionát v historii má za sebou teprve první kolo, ale nejlepší gól už možná padl. A radost z čirého brazilství musí mít snad všichni fotbaloví fanoušci.

„Neuvěřitelný volej, vypadá ve velké formě,“ ocenil brazilskou hvězdu i Alan Shearer.

Drogy? Ne, radši zmrzlinu

Kdo ten kluk vlastně je?

Vzezřením připomíná gangstera, což není daleko od pravdy, taky z toho prostředí pochází. Rodičům Andradeovým se narodil v malém městečku Nova Venecia jako nejstarší z pěti dětí.

Otec byl kameník, maminka uklízečka a prodavačka zmrzliny. To v Brazílii znamená, že se narodil do nejchudších poměrů, jaké si dovedete představit.

Rodiče zaměstnání změnili až nedávno, když si jejich syn začal fotbalem pořádně vydělávat. Morální výchovu mu ale dali skvělou.

Brazílie - Srbsko 2:0, dorážka i nádherný volej, Richarlison kouzlil

Odmala věděl, že nedostane nic zadarmo, že si na všechno musí vydělat. Zatímco jeho kamarádi prodávali drogy, on jezdil s čokoládou a zmrzlinou.

„Prodávat drogy na ulici byly snadné, rychle vydělané peníze. Já ale věděl, že je to špatné, tak jsem se od toho raději držel dál, třeba jsem i myl auta. Ale pamatuju si, jak na mě kluci řvali: Pojď s námi, nebuď jak malá holka, zakuř si, začni prodávat, vyděláš víc peněz,“ líčil.

18 fotografií

Kriminální život si nevybral, vždycky to byl spíš poctivec. Jak v soukromém životě, tak i na hřišti, kde se od začátku projevovala jeho býčí povaha.

Přitom jeho rodná hrouda je známá spíš pitoreskními plážemi a produkcí ropy a oleje než skvělými fotbalisty.

„Bylo mi sedm, když mi táta koupil deset míčů. Ne proto, že by si to snad mohl dovolit, ale proto, že věřil, že ze mě může být skvělý fotbalista,“ vzpomínal. „Většinu času jsme pak s klukama hráli na ulici ve favelách, na nohou jsme měli sandály.“

U strejdy přitom koukal v televizi na Premier League a snil. Snil o tom, že jednou bude součástí té rychlé hry, na kterou zíral s otevřenou pusou.

„Jednou tam budu hrát,“ zařekl se.

Kouč mu věřil

Vedla k tomu pozoruhodná cesta.

Ve čtrnácti, to hrál fotbal pořád jen na ulici, se dostal do potyčky s jedním drogovým bossem. Ten k němu přišel a přitiskl mu zbraň na čelo. Nadával mu, vyhrožoval, že na jeho území nemá co hrát fotbal.

„Bál jsem se, jasně. Kdyby zmáčkl spoušť, je po všem. Řekl, že jestli nás ještě jednou najde, zastřelí nás. Ale asi si nás s někým spletl,“ vzpomínal na strašidelnou historku. „Myslel si, že fotbal je jen přestrojení a prodáváme mu drogy před očima.“

Když sklonil zbraň, malý Richarlison začal utíkat. Do té ulice už se nikdy nevrátil.

V šestnácti ho potkal další zázrak, když si ho všiml obchodník Renato Velasco (mimochodem, i nyní jeho agent).

Podmračený Holub řádil. A Brazílie může dál tančit v karnevalovém rytmu

Byl prvním, kdo mu dal šanci, koupil mu pořádné kopačky, dostal ho do druholigového America Mineiro, ze kterého se po jedné sezoně stěhoval o ligu výš do Fluminense.

Už ve dvaceti dosáhl toho, o čem u strejdovy televize snil, přestoupil do Premier League - do Watfordu.

„Nepřekvapuje mě to, protože všechno v mém životě do sebe zapadalo. Ode dne, kdy jsem začal hrát za Ameriku, poté za Fluminense, teď v Premier League - všechno přišlo ve správný čas,“ má jasno.

Díky brazilskému kamarádovi Willianovi si na Londýn rychle zvykl, o prázdninách zase vyrážel za dalším amigem Neymarem do Paříže.

A taky fotbalově rostl.

Z Watfordu se po jediné sezoně stěhoval do Evertonu, kde ve 135 zápasech stihl 43 gólů. I proto si ho před sezonou stáhli do Tottenhamu, kde zatím v 15 zápasech dal jen dva góly.

I tak dostal od kouče Titeho přednost před liverpoolským Robertem Firminem, který se jen v lize už letos trefil sedmkrát.

Prostě mu věřil.

„A teď ukázal, proč je brazilskou devítkou. Na lavičce je takové eso jako Gabriel Jesus, Firmino zůstal doma a Richarlison všem zavřel pusu,“ uznal obránce Micah Richards.

Slušné na kluka z favely, co se vyhýbal drogám.