Rusko na Ukrajině opouští západní model boje a vrací se k sovětskému modelu divizí a armád

Koncepce BTG, což je anglická zkratka pro praporové taktické skupiny, byla v prvních měsících války na Ukrajině Ruskem často využívána. Prapory měly být integrovány s celou řadou podpůrných jednotek včetně obrněných, průzkumných a na rozdíl od západních zvyklostí dělostřeleckých.

Podle britského ministerstva dosavadní intenzivní rozsáhlé boje na Ukrajině poukázaly na několik vnitřních slabin koncepce BTG. Počet bojových jednotek pěchoty se často ukázal jako nedostatečný.

„Decentralizované rozmístění dělostřelectva neumožnilo Rusku plně využít svou převahu v počtu děl a jen málo velitelů BTG bylo oprávněno pružně využívat příležitostí způsobem, který měl model BTG podporovat,“ uvedlo ministerstvo.

Rusko v rámci rozsáhlé modernizace svých ozbrojených sil se v posledních deseti patnácti letech zaměřilo nejen na zavedení nových nebo alespoň modernizovaných typů zbraní. Ustoupilo i od používání rozsáhlejších formací v podobě divizí o desetitisících mužů a pluků a přešlo na pružnější západní systém brigád tvořených paroprovými taktickými uskupeními.

Jeden prapor BTG tvoří 600 až 800 vojáků. Jeho jádrem je většinou motostřelecký mechanizovaný prapor se čtyřicítkou bojových vozidel pěchoty doplněných desítkou tanků, baterií salvových raketometů a dělostřeleckou baterií s šesti hlavněmi a bateriemi protivzdušné obrany.

Pružné uskupení ale klade vysoké nároky na kvalitu velitelských kádrů a styčných důstojníků zajišťujících dobrou kooperaci jednotlivých BTG a jejich logistické zajištění. Dvě až tři pěší roty jsou pro některé úkoly a typy operací nedostačující.

Ve válce na Ukrajině se podle britské rozvědky ruské velení vrací k větším organizačním celkům, aby se lépe využila převaha v dělostřelectvu.