Ukrajinští vojáci budou v Česku cvičeni ve výcvikovém prostoru Libavá a výcvik se bude týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí.
„Všechno bude kontrolovat Vojenské zpravodajství,“ řekla Černochová. Na místě bude podle ní i Vojenská policie.
Výcvik Ukrajinců by měl probíhat do konce příštího roku v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého by se mohlo zúčastnit až 800 vojáků. Celkové náklady na výcvik v ČR se odhadují na 975 milionů korun.
Cvičení vychází z dohody české a ukrajinské vlády, výhledově ale bude převeden pod asistenční misi Evropské unie. Česko do ní vyčlení 55 lidí, mohli by působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů.
Náměstek ministryně obrany Jan Jireš dříve řekl, že se do výcviku ukrajinských vojáků chtějí zapojit dvě desítky unijních zemí.
Metnar za ANO podpořil pomoc Ukrajině, druhé opoziční hnutí SPD cvičení Ukrajinců odmítlo
„Je strategickým zájmem České republiky podílet se na zajištění mezinárodní bezpečnosti,“ řekl bývalý ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. Podpořil další pomoc Ukrajině kvůli bezprecedentní ruské vojenské agresi.
„není v našem zájmu zapojovat se do konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem a nechceme také, aby se na našem území školili vojáci a jednotky z Ukrajiny,“ oponoval návrhu vlády poslanec opozičního hnutí SPD Radovan Vích. „Hájíme český národní zájem,“ tvrdil šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „No možná, že ti vojáci třeba co tady budou na té Libavě, opráší ty kryty, co tam vykopali jejich dědečkové a otcové v minulosti, takže to mají dobrý, že se tam rychle najdou,“ řekl poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
„Já bych chtěl připomenout velmi agresivní ruskou zahraniční politiku, ať už se jedná o rok 1992 a Moldávii, o rok 2008 a Gruzii, o rok 2014 a 2022 ve spojitosti s Ukrajinou. Ve chvíli, kdy už 280 dnů trvá barbarská, agresivní a nevybíravá válka na Ukrajině prostřednictvím Ruské federace, která má za cíl ztratit suverenitu Ukrajiny jako takové, a kdy už několik týdnů probíhá ostřelování kritické infrastruktury Ukrajiny včetně civilních cílů, kdy dopadají rakety na školy, školky, náměstí a další civilní cíle jako bytové domy, tak je v našem zájmu a v zájmu České republiky pomoct této napadené zemi, aby mezi ten výčet těch zemí, které jsem tady zmínil, tak třeba v roce 2032 nepřibyla i Česká republika,“ oponoval SPD poslanec TOP 09 Michal Zuna.
Sněmovna také schválila mandát na působení armády v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024. Do Kosova by mělo být vysláno až 40 vojenských policistů do jednotky italských karabiniérů pro období červenec 2023 až prosinec 2024. V Iráku by mělo v letech 2023 a 2024 nadále působit maximálně 20 vojáků v misi NATO.
