Ekonom: Čínští komunisté kvůli demonstracím o moc nepřijdou. Možná se ale pokusí zbavit Si Ťin-pchinga
Zatímco čínští cenzoři mažou horlivě z internetu sebemenší zmínky o protivládních demonstracích, policisté z celé Číny vyhodnocují kamerové záznamy a zatýkají účastníky protestů. Demonstranti v posledních dnech protestovali už nejenom proti přísným protikoronavirovým opatřením, ale někteří vyzývali dokonce k rezignaci prezidenta Si Ťin-pchinga.
Řada světových médií řeší, jestli čínské proticovidové, ale už i protivládní protesty můžou být předzvěstí nějakých zásadních změn v čínské společnosti.
Na mnoha místech Číny vypukly spontánní protesty a demonstrace. Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Martina Mašková
„Například zpravodajský server Radio Free Asia oslovil některé bývalé studentské vůdce demokratických protestů z roku 1989 v Pekingu. Ti se shodují na tom, že vyzývat komunistickou stranu k předání moci nebo dokonce chtít, aby se zodpovídala ze svých chyb, je naprosto převratné a naposledy to v Číně zaznělo před 33 lety na náměstí Nebeského klidu,“ nastiňuje zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš.
Protesty ale prý zatím nejsou nijak koordinované, nestojí za nimi konkrétní vůdčí síla.
Podle analytika projektu Sinopsis Davida Gardáše lze hovořit o jejich zlomovosti či unikátnosti. „Co se ale týče samotných čísel, tak zatím rozhodně nedosahují událostí z roku 1989, které byly opravdu celospolečenské, milionové. Nyní je to spíše otázka několika stovek nebo tisíců případů v jednotlivých městech.“
„Nicméně už to, že si lidé v takto centralizovaném, silně prošněrovaném a sledovaném režimu dovolí vyjádřit otevřeně svůj názor, a dokonce kritiku nejvyššího vedení strany, tak to jasně reflektuje, že na pozadí toho všeho je mnohem hlubší frustrace a nespokojenost obyvatel,“ míní Gardáš.
Přes tisícové protesty si podle sinologa většina Číňanů nedovede představit, že by komunisty někdo nahradil
Číst článek
„Atmosféra v čínské společnosti byla v roce 1989, při těch posledních velkých protestech, úplně jiná. Byla mnohem uvolněnější, relativně demokratická nebo demokratičtější než dnes, kdy začíná své třetí funkční období prezident a generální tajemník strany Si Ťin-pching,“ zdůrazňuje Jakš.
Demonstrace elit?
Radio Free Asia také cituje někdejšího poradce exprezidenta Donalda Trumpa, který říká, že je důležité, že teď přichází nespokojenost ne z chudých vrstev společnosti, ale naopak směrem od střední třídy a navíc z velkých měst, což je podle něj zcela zásadní.
Gardáš ale upozorňuje, že ani venkov není striktních opatření ušetřen, a nespokojenost tak bobtná i u jeho obyvatel.
Podle Viléma Semeráka, ekonoma z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, jdou současné čínské demonstrace napříč čínskou společností. „Vidíme velké zapojení studentů na univerzitních kampusech. Předchozí protesty se dotýkaly části i té nejchudší populace, protože ti migrující zaměstnanci bez většího zastání ve společnosti byli často mezi prvními, kteří byli lockdownovými opatřeními postiženi.“
„A také střední a vyšší střední třída, která naopak byla více postižena problémy realitního sektoru a problémy s tím, že například byty, do kterých zainvestovali, nebyly včas dokončeny, zatímco oni už museli splácet hypotéky.“
Stagnace čínské ekonomiky
Semerák uvádí, že čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí spíše stagnovala, ve třetím se pak vrátila k růstu, ale její celkový výsledek je výrazně slabší, než byl původní plán pro letošní rok.
Čínský model politiky nulového covidu je nesmyslný. V této fázi jsem příznivcem promořování, říká virolog
Číst článek
„Co se týče konkrétní životní úrovně, tak k tomu celkovému růstu musíme připočíst velké množství malých komplikací souvisejících s nemožností cestovat do zahraničí, s nedostupností některých typů výrobků.“
„A pokud brouzdáte po čínských sociálních sítích, zdá se, že překvapivé množství lidí má relativně blízkou zkušenost s velmi negativními dopady lockdownu – děti, které se nedostaly včas do nemocnic, lidé, kteří zemřeli prakticky na prahu nemocnic, aniž by se jim dostalo péče…,“ popisuje.
Čínu podle něj čeká změna, ale jiná, než jakou bychom očekávali při pohledu zvenčí. „Připadá mi velmi nepravděpodobné, že by skutečně došlo k celospolečenském otřesu a k tomu, že by čínská strana přišla o moc. Je asi pravděpodobnější, že strana by se zbavila nebo pokusila zbavit Si Ťin-pchingova vedení.“
„I při protestech v Šanghaji bylo slyšet z improvizovaných záběrů, že protestovali přímo jmenovitě proti Si Ťin-pchingovi. On si o to trochu koledoval tím, že na posledním sjezdu v říjnu se snažil převzít moc téměř kompletně do vlastních rukou a snažil se prezentovat sebe sama jakožto strůjce a hlavní osobou úspěchu Číny. A tím pádem se mu nyní velice těžko bude bránit proti obviněním z toho, že také zodpovídá za neúspěchy a za problémy,“ dodává Semerák.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu na začátku článku. Moderuje Martina Mašková.
